Jak lépe přenášet znalosti z univerzit do praxe, aby sloužily společnosti? Tuto otázku si položili účastníci Transferového dne v Libereckém kraji pořádaného ve spolupráci Libereckého kraje, Agentury regionálního rozvoje, transferového centra TUC TUL a Úřadu vlády ČR. V době, kdy svět zažívá technologickou revoluci a česká ekonomika stojí přinejlepším na rozcestí, je jakákoliv iniciativa pátrající po odpovědi nadmíru aktuální.
Otevřenou diskusi o fungování spolupráce mezi veřejným sektorem, výzkumníky a byznysmeny ocenila ministryně pro vědu, výzkum a inovace ČR Helena Langšádlová, která do Libereckého kraje přijela představit svoji Reformu transferu znalostí. „Žijeme v době technologické revoluce, která nás staví před obrovské výzvy. Musíme se na ně naučit flexibilně reagovat, například i tím, že v Česku dovedeme know-how vědců efektivně přenášet do byznysu potažmo do celé společnosti. Věřím, že Technická univerzita v Liberci v tom bude hrát klíčovou roli,“ zahájila diskuzi ministryně.
„Češi jsou velmi podnikaví. Nutně ale potřebují finance a zdravý podpůrný ekosystém. Evropa je ve srovnání s USA nebo Izraelem pro startupisty pustou krajinou, na které se snaží farmařit. I přesto čas od času někdo objeví oázu a prorazí do světa. Povedlo se to například estonskému Skype,“ řekl Tomáš Sluka, jeden z diskutujících, jenž je absolventem Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL (FM) a zakladatel společnosti CREAL. Společnost patří mezi pět nejoceňovanějších mladých startupů Švýcarska. Zároveň dodal, že klíčová je pro každého začínajícího startupistu podpora na začátku cesty, mentorská a také finanční.
„Šance neuspět je velmi vysoká. Zakladatelé nesou kůži na trh v podobě obrovského úsilí za výrazně nižší odměnu a vyšší riziko než v případě zaměstnání. Riziko mají nést investoři. Zakladatelé ostatně hrají vabank, pro investory jsou jen jednou z mnoha karet. Zisky vytvořené těmi úspěšnými jim bohatě vyváží ztráty,“ uzavřel Sluka. Jako absolvent FM poznal na švýcarské akademické půdě hlad po nápadech, efektivní a rychlou podporu transferového centra a pak už jen jízdu připomínající horskou dráhu. Svého rozhodnutí založit spinoff však nelituje.
Cestou podpory podnikatelských nápadů se kraj vydal v roce 2017 založením Libereckého podnikatelského inkubátoru. „Jsem rád, že se nám daří přesvědčovat zastupitele i veřejnost, že finance investované do aktivit Lipo.ink jsou stejně důležité jako jakákoliv jiná oblast v gesci kraje,“ doplnil hejtman Libereckého kraje Martin Půta.
Jak ještě podpořit mladé vědce a výzkumníky, kteří se rozhodnou vydat cestou komercializace? Odstranit přebytečnou administrativu. „V rané fázi podnikání jsou potřeba finance, které vědcům zpravidla chybí. Disponují však unikátními znalostmi a nápady. V zahraničí si to uvědomují a snaží se je podpořit bez zbytečně komplikované administrativní zátěže,“ řekl Matěj Karásek, zakladatel startupu Flapper Drones s dlouholetou zkušeností z univerzity v nizozemském Delftu.
Příkladem, že i v našem regionu lze najít technologie světového formátu, je podle rektora Technické univerzity v Liberci Miroslava Brzeziny laboratoř SpeechLab založená již v roce 1994 profesorem Janem Nouzou. „Považuji SpeechLab za jeden z našich ekonomicky nejúspěšnějších transferů, jeho poznatky nacházejí v Evropě uplatnění v oblasti monitoringu médií a v mnoha dalších,“ uvedl rektor Miroslav Brzezina.
Aby na Technické univerzitě v Liberci podpořili ve větší míře přenos vědeckých poznatků a inovativních technologií do praxe, založili před nedávnem transferové centrum TUC TUL. A i díky spolupráci ARR s TUC TUL mohl být program dne zakončen workshopem „Jak (z)měníme svět“, kde se studenti doktorského studia a mladí vědci společně s profesionálním lektorem pokusili nahlédnout na transfer odlišnou perspektivou.
Transferový den v Libereckém kraji otevřel mnoho aktuálních témat týkajících se lepšího překlenutí mezery mezi akademickým a komerčním sektorem. „Transfer akademických znalostí má velký potenciál posunout region kupředu. Je na nás, abychom tuto diskuzi moderovali i nadále,“ uzavřel Jiří Ulvr, radní Libereckého kraje pro resort hospodářského a regionálního rozvoje, evropských projektů, územního plánování a rozvoje venkova.
Tisková zpráva ARR/1012+
Další články v rubrice
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
Unikátní atlas místních jmen i strojařské skriptum trhaly rekordy v počtu prodejů a stažení
Rekordní prodej zaznamenal jedinečný „Atlas libereckých živých jmen“ autorů Václava Lábuse a Daniela Vrbíka z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V univerzitní prodejně nebo přes knihovní e-shop si publikaci jen během loňského...
Kde dávají dotace EU smysl? TV NOVA i ministerstvo si jako příklad vybraly projekt autonomní plošiny AnteTUL
Česká republika je v EU právě 20 let a za tu dobu načerpala více jak bilion korun na dotacích. Příklady toho, kde byly peníze z evropských fondů dobře využity, hledala jak redakce TV Nova do série Naše Evropa, tak ministerstvo pro místní rozvoj...
