Poctu hejtmana za celoživotní přínos v oblasti historického bádání a pedagogiky získala Miloslava Melanová. Uznávaná historička a archivářka spojila podstatnou část své kariéry s Technickou univerzitou v Liberci, kde spoluzakládala a dlouhá léta vedla katedru historie. Jako vyučující vychovala generace budoucích dějepisářů, rozvíjela mezinárodní česko-slovenskou vědeckou spolupráci a zásadním způsobem se podílela na mapování regionálních dějin i vydání reprezentativní monografie o městě Liberci.
Doktorka Miloslava Melanová svoji profesní dráhu zahájila v Archivu Univerzity Karlovy v Praze, kde působila v letech 1971–1980 a autorsky se podílela mimo jiné na bibliografii k nejstarším dějinám pražské univerzity. Následně v letech 1980–1993 pracovala v historickém oddělení Severočeského muzea v Liberci, kde zároveň vedla redakční radu odborného Sborníku Severočeského muzea – Historia.
Od roku 1993 spojila svůj profesní život s Technickou univerzitou v Liberci. Na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické spoluzakládala katedru historie, kterou v letech 1996 až 2008 vedla. Jako vyučující vychovala generace budoucích dějepisářů a učitelů. Významně se zasloužila o rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce – jako členka Česko-slovenské komise historiků stála za pořádáním známých libereckých seminářů věnovaných česko-slovenským vztahům a organizovala mezinárodní exkurze i odborné semináře ve spolupráci s univerzitami v Německu a Rakousku.
Ve své výzkumné činnosti se zaměřovala na dějiny českých zemí 19. a 20. století, regionální historii Liberecka, vývoj spolkového života, česko-německé vztahy a dějiny textilního průmyslu či významných podnikatelských rodin, jako byli Liebiegové.
Mnoho let působila jako odpovědná redaktorka odborného časopisu Fontes Nissae – Prameny Nisy. K jejím nejzásadnějším dílům patří vedle publikací o liberecké radnici či výstavě z roku 1906 především rozsáhlá kolektivní monografie Liberec (vydaná v Nakladatelství Lidové noviny), na níž se podílela jako vedoucí autorského týmu a redaktorka. Propojováním akademického výzkumu s popularizací regionálních dějin se nesmazatelně zapsala do kulturního a vzdělávacího života celého Libereckého kraje.
Ocenění in memoriam pro vynálezce Vladimíra Svatého
Krajského ocenění se (in memoriam) dočkal také legendární vynálezce Vladimír Svatý (1919–1986). Tento otec tryskového tkaní způsobil svým vynálezem vzduchového a vodního tryskového stavu celosvětovou revoluci v textilním strojírenství. I přes politické šikanování komunistického režimu a věznění přinesla jeho práce pro liberecký Výzkumný ústav textilních strojů (VÚTS) celkem 139 patentů. Technická univerzita v Liberci se k jeho odkazu hrdě hlásí – na jeho počest pojmenovala rekonstruovanou posluchárnu E9 a Fakulta textilní TUL společně s VÚTS uděluje Čestnou plaketu Vladimíra Svatého za mimořádné zásluhy v oblasti textilních věd a strojírenství.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Odešel docent Petr Golka, bývalý prorektor a výrazná osobnost TUL
Ve věku 86 let dne 13. března 2026 navždy odešel doc. RNDr. Petr Golka (1939–2026), výrazná osobnost liberecké akademické obce, matematik a bývalý prorektor Technické univerzity v Liberci. Byl ztělesněním akademických ctností a nezlomného...
Od nanovláken k vůni kávy. Rozhovor s novou ředitelkou kolejí a menz TUL
Na liberecké univerzitě prožila studentská léta hned na dvou fakultách a teď se vrací v nové roli – s úkolem pečovat o domovské zázemí a spánek studentů i dobré jídlo pro celou univerzitu. Nová ředitelka kolejí a menz Eva Jarošová přichází s řadou...
Z TUL do USA: Výzkum, který zkoumá „mizení polymerů“ a pomůže medicíně
Čtvrt roku na alabamské Auburn University strávila díky Fulbright-Masarykovu stipendiu Věra Jenčová z oddělení bioinženýrství katedry chemie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Docentka Jenčová se v dusném klimatu amerického Jihu...
