E-shopy jsou na ně krátké. Někteří zákazníci si objednají oblečení, nosí ho, pak vyperou a pošlou zpět v zákonné lhůtě 14 dní s tím, že zrovna tento kousek se jim do šatníku nehodí. E-shopy nemají moc šancí prokázat, že oděv už zákazník nosil a pral, což je proti pravidlům pro vrácení zboží. Situaci řeší speciální úprava štítku na oděvu, která prozradí, zda oděv už pračkou prošel. Novinka z fakulty textilní je levná, snadno použitelná, ekologická a chráněná užitným vzorem.
„Řešení problému u nás poptávali přímo majitelé e-shopů. Vypraný oděv ztrácí na jakosti, je prakticky neprodejný, což generuje ztráty, které pro provozovatele už nejsou zanedbatelné. Bylo jasné, že musíme přijít s řešením jednoduchým, které lze snadno a bez velkých nákladů zapojit do výrobního procesu oděvu,“ vysvětluje Jiří Militký z katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci.
Tým z této katedry po více prozkoumaných cestách, jak zadání splnit, vyvinul technologii založenou na velmi krátkých obarvených vláknech bavlny. Ta se vodorozpustným ekologicky nezávadným pojivem nanesou na štítek oděvu.
„Inspirovali jsme se u bankovek. Jejich papír v sobě také nese drobná barevná vlákna, což je ochrana ztěžující případné falšování. V bankovkách jsou ale vlákna pevnou součástí papíru a nelze je vymývat a vyprat. Vlákna ze štítku oděvu se naopak při prvním praní uvolní snadno a všechna. Pojivo se rozpustí v teplé i studené vodě a krátká barevná vlákna už nic na štítku nedrží, vymyjí se a zmizí s odpadní vodou z pračky. Po vyprání nezůstanou na štítku žádná viditelná barevná vlákna,“ popisuje nápad Jakub Wiener z katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní TUL.
Barevná vlákna pokrývají pouze asi 3–7 % povrchu štítku, jsou tak velmi dobře viditelná na povrchu štítku pouhým okem, ale nesnižují jeho čitelnost. Technologie je levná, jednoduše realizovatelná a nezatěžuje životní prostředí.
„Vlákna lze nanášet ručně na konci výrobního procesu oděvu a štítku, ale efektivnější bude jednoduchá strojová úprava. Spolu s lidmi z fakulty strojní proto nyní navrhujeme linku pro nanášení detekční vrstvy. Půjde ji bez větších obtíží zařadit na konec výrobního procesu oděvu a štítku,“ doplňuje profesor Militký.
Nápad, který je pod názvem „Vizuální indikátor praní textilního výrobku“ chráněný užitným vzorem, pomůže nejen provozovatelům nebo majitelům e-shopů, ale i koncovým zákaznicím a zákazníkům. I pro ně může být při nákupu určující informací, zda tričko nebo kalhoty už někdo nosil a vypral.
„Technologie je jednoduchá, ale v domácnosti takřka neproveditelná. Stálo by to moc času i peněz pokusit se v domácích podmínkách štítek podobnou vrstvou opatřit. To by se nikomu nevyplatilo,“ dodává k možnosti napodobení nebo falšování detekční vrstvy profesor Wiener.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Pomůžeme světu zbavit se tun textilního odpadu
Recyklace textilu už nemůže být jednodušší. Celou bundu, kalhoty nebo tričko z bavlny i veškerých syntetických materiálů včetně zipů, knoflíků a druků rozemelete na co nejmenší částečky, směs zalijete pryskyřicí a vylisujete z ní pevnou desku. Tu...
Významnou pražskou památku už čistí světlo
Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...
Fügnerka, Liďáky, Rybníček… Liberec má jako jediné město zmapované lidové názvy díky projektu Živá jména. Ten teď nově dostal také podobu tištěného atlasu
Takto podrobně a odborně nemá své lidové názvosloví lokalit, ulic a budov zmapované žádné město. Určitě v Česku, a i ve světě je to nejspíš naprosto ojedinělý počin. Autoři projektu Živá jména Liberce, geoinformatik Daniel Vrbík a lingvista Václav...
