Přijeli zkoumat textil a našli jeden druhého

IMG_3812-2.jpg
Průsečíkem, kde se před čtrnácti lety setkaly životní cesty Fundy a Adnana, se stal Liberec. Dohromady je dala Technická univerzita v Liberci a sen o studiu fakulty textilní. Foto: Adam Pluhař

Životní cesty Fundy Büyük z Turecka a Adnana Mazariho z Pákistánu se před čtrnácti lety protnuly v Liberci, kam oba přijeli za studiem na Fakultě textilní TUL. A setkání to bylo osudové. Dnes spolu pod Ještědem vychovávají dvě děti, cítí se být Liberečany a navíc oba učí na stejné fakultě, která je dala dohromady. A alespoň trochu vůně a chutí z jejich společné kuchyně mohli nasát a okusit návštěvníci stánku, jímž se Technická univerzita v Liberci prostřednictvím svého zahraničního oddělení stala opět součástí festivalu Liberec – jedno město pro všechny.

Festival Liberečanům přibližuje komunity cizinců a národnostních menšin. Před stánkem, který zdobí turecké a pákistánské vlaječky, je tlačenice. Taková, že se dá jen těžko probojovat až k pultíku. Voní na něm turecká káva a pro Středoevropana exotické pochoutky. Mastichový puding, Turkish lokum nebo biryani. V pondělí je připraveno na tisíc porcí. „Byla to výzva, ukázky jídla jsme chystali dlouho do noci, ale když vidím ten zájem, jsem ráda, že teď můžeme dát ochutnat co nejvíce lidem,“ usmívá se Funda Büyük, jež na Fakultě textilní učí zahraniční studenty technologii oděvnictví.

Ve stánku pomáhají i další zahraniční studenti z TUL, každá ruka se hodí. Všechny pochoutky mizí závratnou rychlostí. Mastichový puding – sladký dezert, jehož výraznou částí je pryskyřice masticha, zeleninové biryani v malých kruhových krabičkách i dvakrát pražený pistáciový Turkish delight obalený kokosem, jehož základem jsou nasekané datle, pistácie i lískové ořechy.

Osazenstvo stánku musí průběžně doplňovat zásoby ze zadní části. Na rozpálené dlažbě před radnicí je horko k zalknutí, sedmatřicetiletý Adnan se ale jen usmívá. „Jsem z velmi horké části Pákistánu a klima Liberce je pro mě moc příjemné. Užívám si tu každé roční období, včetně zimy se spoustou sněhu. A miluji zdejší přírodu,“ říká Adnan, zaměstnanec katedry oděvnictví. Na katedře potkal svoji životní lásku, tehdy tureckou studentku Fundu, jež přijela na studijní pobyt v rámci Erasmu. Tehdy roční pobyt se natáhl na čtrnáct let. Před dvanácti lety měli svatbu. „Liberec je už náš domov, máme tu děti a strávili jsme tu největší díl svého života,“ dodává Adnan.

„Liberecká univerzita je v zahraničí mimo jiné velmi proslulá textilní fakultou. To byl důvod, proč jsme přijeli studovat právě do Liberce. Zároveň zdejší univerzitě vlastně vděčíme za to, že nás dala dohromady,“ usmívá se Funda. „Jsme v Liberci moc rádi a ani jsme neuvažovali, že bychom žili jinde. Zabýváme se tím, co máme oba rádi, navíc máme kolem sebe samé laskavé a milé lidi. A je tu krásně,“ líčí Funda. Také ona si užívá zdejší klima a stejně jako manžel miluje libereckou a obecně středoevropskou architekturu. „Ta úplně jiná a krásná architektura, tehdy pod sněhem, pro mě byla nejsilnějším prvním vjemem, který jsem po příjezdu měla.“

 

Mumrajem letního festivalu se proplétají obě děti Fundy a Adnana. Jejich život je díky rodičům a zemi, kde se narodily a vyrůstají, kulturně rozmanitý. A děti své rodiče bezděky také ovlivňují. „Od doby, co máme děti, slavíme Vánoce i Velikonoce a všechno si to užíváme. Ostatně, dávání dárků o Vánocích je krásný zvyk, u nás Vánoce neslavíme. My se i spoustu věcí stále učíme už i od našich dětí,“ doplňuje Funda Büyük Mazari.

Když je téměř celý stánek věnován převážně exotickému jídlu, nelze se nezeptat na českou kuchyni. „Z českých jídel mám rád knedlík s čímkoli. Je to pro mě něco jedinečného. Ráno jím moc rád koblihy. A miluji česnekovou polévku,“ směje se Adnan. Za chvíli vystřídá svoji ženu v malování henou – o tuto exotickou okrasu, kterou také nabízí univerzitní stánek, mají ženy na náměstí značný zájem.

Festival Liberec – jedno město pro všechny spolupořádá Komunitní středisko Kontakt a Centrum na podporu integrace cizinců v Libereckém kraji ve spolupráci s Technickou univerzitou v Liberci za finanční podpory Libereckého kraje a města Liberce. Liberečanům představuje komunity, které ve městě žijí. Prostřednictvím hudebních a tanečních vystoupení, typických pokrmů nebo soutěží přibližuje kulturu a zvyky těchto cizinců. Letos se zapojilo 13 komunit. „Máme radost, účast byla opravdu velká a zájem o náš stánek enormní. Prostřednictvím jídla se mohou lidé poznávat a obohacovat, což je jeden ze smyslů celé akce,“ říká Tereza Martínková ze Zahraničního oddělení TUL, jež se na akci spolupodílelo.

„Patříme už k tradičním účastníkům festivalu a už teď se těšíme na další ročník. Ve festivalu totiž vidíme velký smysl. Akce pomáhá Liberečanům obrušovat případný ostych z odlišných kultur. Zároveň chceme ukazovat TUL jako mezinárodní a otevřenou univerzitu. U nás studují nebo pracují stovky cizinců, kteří pomáhají vytvářet obraz Liberce jako opravdu univerzitního multikulturního města,“ říká vedoucí Zahraničního oddělení TUL Michaela Andělová.

Technická univerzita v Liberci rozhodně nezůstává stranou zájmu zahraničních studentů. K nejpočetnějším zahraničním studentům v anglických programech patřili v uplynulém akademickém roce studenti z Indie (59), Bangladéše (18), Turecka (8) a Číny (7). Ještě početnější jsou zahraniční studenti v českých programech. Na TUL bylo v uplynulém akademickém roce nejvíce studentů z Ukrajiny (125), Ruské federace (111), Slovenska (60) a Kazachstánu (30).

Adam Pluhař

Další články v rubrice

IMG_3634.jpg

Malí architekti strávili část léta s Karlem Hubáčkem

Taje techniky knižní vazby, vytvoření modelu města, zážitky s prací ve 3D programech nebo radost při stříhání, řezání, rytí, lepení či barvení. I to čekalo na děti, které trávily týden prázdnin na prvním příměstském táboře Fakulty umění a...

16. 8. 2024 | Události | 350

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce