Soutěž start-upů z TUL zná vítěze. Bodovaly šperky z odpadu i aplikace pro cizince

IMG_0835-2.jpg
V osmém ročníku soutěže Start-up TUL se letos utkalo sedm podnikatelských projektů. Porotci ocenili čtyři start-upy. Na snímku je Ha Vu Thu, která za svoji aplikaci Vietmed dostala hned tři ceny. Foto: Adam Pluhař, TUL

Lidé z vietnamské komunity si sice platí lékařskou péči, ale kvůli jazykové bariéře ji často nevyužívají. Pomoci jim má aplikace Vietmed. Produkt na bázi telemedicíny studentky fakulty umění a architektury Ha Vu Thu zaujal nejvíc porotců osmého ročníku finále Start-up TUL 2022. Bodovaly také další tři projekty.

Porota složená z partnerů soutěže ocenila také autorské designové šperky vyráběné z plastového odpadu pomocí nanotechnologie, projekt na zvýšení gramotnosti dětí v oblasti informačních technologií a ekologickou alternativu plastelín vyráběnou ze stoprocentního včelího vosku.V letošním finále osmého ročníku soutěže, kterou pořádá Student Business Club při Ekonomické fakultě TUL, se utkalo sedm projektů. Vítězné pořadí porota v aule budovy G nevyhlašovala.

Vietmed zaujal hned třikrát

Nápad na vytvoření aplikace Vietmed zaujal hned tři porotce. Nadace Preciosa ocenila start-up sumou 50 tisíc korun. Autorka projektu bude také moci využít mentoringu odborníků společnosti CzechInvest. A finalistka zaujala i porotce z Libereckého podnikatelského inkubátoru Lipo.ink a získala kredit v hodnotě 1000 eur na využití online organizačního uložiště Notion.

Vietmed vychází z faktu, že v České republice žije přibližně 60 tisíc obyvatel vietnamské národnosti, přičemž polovinu z nich tvoří lidé starší 35 let. Právě na tuto skupinu aplikace Vietmed cílí. „Přestože si většina Vietnamců v České republice platí zdravotní pojištění, spousta jich ho nevyužívá, a to buď kvůli jazykové bariéře, nebo pro časovou náročnost. Jsou to důvody, proč nejdou k doktorovi,“ uvedla studentka Ha Vu Thu.

Autorka nápadu to chce změnit. Aplikace bude spolupracovat s vietnamskými lékaři, kteří online poradí nebo pacienta objednají ke specialistovi. A nabízet bude i tlumočníky. Ti pacientovi v ordinaci pomohou s online překládáním.

Aplikace ve vietnamštině bude zároveň šetřit čas mnoha členům rodin. „U vietnamských rodin je to tak, že děti vždy zavolají a objednají rodiče. Pak k doktorovi většinou jedou s nimi. Teď to nebude zapotřebí, protože rodič bude mít online překladatele,“ doplnila Ha Vu Thu.

Oceněná autorka nápadu hledá externího vývojáře aplikace a pracuje na budování kontaktů. Finanční cenu investuje do vývoje aplikace. „Zhruba do roka bych chtěla, aby vznikla první verze. Rodiny z vietnamské komunity mají o aplikaci zájem, byla by pro ně velkou pomocí,“ řekla Ha Vu Thu.

Plastový odpad se promění ve šperk

Start-up NanoArtes se zaměřuje na luxusní autorské šperky vyráběné pomocí nanotechnologie z nepotřebného plastového odpadu. Ale nejen z něj. Výsledkem jsou však vždy originální ozdoby nepřeberného množství tvarů a originálního vzhledu. Působí tak dojmem, že pochází z budoucnosti. Zároveň mají pro šperkaře zajímavé vlastnosti. Jsou dobře tvarovatelné a pružné.

„Spousta lidí říká, že jsou naše šperky jako hedvábí. Jsou jako hedvábí, ale mají vlastnosti nafukovacího balonku,“ přibližuje vlastnosti šperků člen oceněného týmu Josef Čížek.

Použité PET lahve jsou zpracovány v nový materiál Allya a ten se následně pomocí elektrického zvlákňování nanáší na kovové matrice, k nimž přilne a promění se na šperky. Nepotřebný kus plastu tak dostává nový život a projde proměnou v jedinečnou, krásnou a mnohdy extravagantní ozdobu. „Jsme jediní, kdo při zpracování plastového odpadu používá nanotechnologie. Díky nim mají vyrobené šperky unikátní vzhled a každý je originál,“ uvedla designérka týmu, doktorandka Fakulty umění a architektury TUL Jaroslava Frajová. S projektem na využití plastového odpadu v nový materiál byla v roce 2021 jako jediná Češka součástí globální výstavy Creative Resilience v pařížském sídle UNESCO.

 

Šperky stojí od 3 do 18 tisíc korun a první zákazníci si je už mohli koupit na jednom z pražských veletrhů. Tým zároveň připravuje e-shop a chce rozjet i hithitovou kampaň. Snaží se proniknout i do zahraničí.

Díky nanotechnologiím se dají k výrobě šperků používat různé polymery. Nejen plasty, ale i biologicky rozložitelné materiály. Šperky tak zároveň nesou environmentální poselství udržitelnosti. Edukativní činnost v oblasti vědy a udržitelnosti tvoří druhou rovinou a poslání NanoArtes.

Finanční odměnu 50 tisíc od Škody Auto použije NanoArts na tvorbu e-shopu.

Uni:bit chce zvýšit IT gramotnost dětí

Projekt Uni:bit, jenž získal od Nadace Jablotron 50 tisíc korun, usiluje o rozšíření a zefektivnění výuky informačních technologií mezi dětmi a žáky základních škol. Klade si za cíl rozvoj digitální gramotnosti, stejně jako informatického a analytického myšlení. Tedy všeho, co činí dětem na základních školách často potíže nebo co se podle autorů projektu Šárky Nevšímalové a Štěpána Halíře učí na školách mnohdy nedostatečně.

Hlavní náplní projektu je vytváření a prodej sad součástek logicky řízených mikropočítačem micro:bit, které dítěti umožní sestavit auto, robota nebo třeba meteostanici. Podstanou součástí sady bude speciálně sestavená metodika. Poslouží nejen dětem, ale i učitelům nebo rodičům. Sada bude obsahovat i pracovní sešity s úkoly pro děti.

„Nabízíme dětem výuku zábavnou formou, aniž by jim museli pomáhat rodiče, a to prostřednictvím kvalitní metodiky v českém jazyce s teoretickým i praktickým základem a návody pro sestavení úloh různé obtížnosti. Zaměřují se na rozvoj informatického myšlení a digitální gramotnosti, tedy nezbytných kompetencí pro uplatnění na budoucím pracovním trhu a ve stále automatizovanějším průmyslu,“ uvedla Šárka Nevšímalová, studentka třetího ročníku Informačního managementu Ekonomické fakulty TUL.

Počítače do kapsy micro:bit pro výuku základů programování využívá i konkurence, start-up z tul se ale chce odlišovat podrobně zpracovanou výukovou metodikou. „Metodika především dítě učí zábavně a hravě chápat celý proces – zejména vysvětluje jednotlivé kroky a nutí dítě aktivně přemýšlet nad samotnou problematikou programování,“ doplnil Štěpán Halíř ze stejné fakulty.

„Projekt by měl našim uživatelům pomoci rozvinout informatické myšlení, digitální gramotnost. Prostřednictvím našich sad a metodiky se uživatelé seznámí se základy programování. To vše bez pomoci dospělého, který často tématu sám nerozumí anebo nemá prostor, aby se svému dítěti intenzivně věnoval,“ uvedl Štěpán Halíř.

Třetím členem start-upu je středoškolský učitel informačních technologií s dlouholetou praxí. Spolu se Štěpánem bude zpracovávat programátorské úlohy a celou metodiku. Se zapojením počítače micro:bit do výuky má bohaté zkušenosti.

Včelky dají dětem zdravou modelínu

Voskoffka je start-up, který vyrábí modelínu ze stoprocentního včelího vosku. Plátky vosku jsou netoxické a podle slov finalistky „vydrží do nekonečna“. Jsou totiž plně recyklovatelné a ani po čase nezmění své vlastnosti. Autorka projektu Drahomíra Hájková si odnesla Cenu děkana Ekonomické fakulty TUL a 50 tisíc korun. Na této ceně se pro společenský přínos projektu shodli všichni porotci.

Spolumajitelku rodinného včelařství z Rynoltic a matku tří dětí přivedli na myšlenku ekologické modelovací hmoty její synové. „Děti rády modelují. Jenže klasická modelína může mastit, vysychat a drolit se a po čase končí v odpadu. Protože pracuji se včelím voskem, napadlo mě použít k modelování právě tento přírodní, netoxický a stoprocentně recyklovatelný včelí produkt. Modeluje se z něj výborně,“ sdělila Drahomíra Hájková.

Krabičky s obsahem 15 plátků včelího vosku by ráda dodávala především do mateřských a základních škol, kde s modelínou nejvíc pracují. „Školy mohou propojit modelování s výukou přírodovědy a povídat třeba o důležitosti včel jako opylovací služby. Po nějaké době by nám školy mohly Voskoffky vrátit a my bychom vosk znovu použili. Byl by to uzavřený koloběh vosku,“ řekla studentka Ekonomické fakulty TUL Drahomíra Hájková. Během své prezentace poukázala na to, že konkurence zatím používá jen menší podíl vosku, přičemž většinu modelovací hmoty tvoří parafín a jiné složky.

V průběhu příštího roku by se Voskoffky měly dostat do prodeje. Zakladatelka startupu do budoucna plánuje rozšířit tým a chce se zaměřit na barvení vosků přírodními barvivy, aby modelovací hmota stále zůstala zdraví neškodná.

Osm let studentských úspěchů

Student Business Club oslavil letošním ročníkem už osmé výročí soutěže, jež podporuje podnikavé studenty TUL. Samotná soutěž začíná v dubnu, kdy se uzavírají přihlášky. Během měsíců před finále se studenti učí, jak připravit kvalitní business plán a do cíle je vedou mentoři z univerzity i z řad podnikatelů a manažerů. Nakonec soutěžící čeká finále, kde se v sedminutové prezentaci postaví se svým projektem před porotu. V dalších sedmi minutách čelí studenti otázkám porotců.

V letošní soutěži rozhodovali odborníci z řad stálých partnerů soutěže a pro soutěžící tedy potenciální investoři. V porotě zasedli: Petra Meliška, vedoucí oddělení náboru a HR marketingu společnosti ŠKODA AUTO, Jakub Hajer, ředitel výzkumu a rozvoje společnosti Preciosa, Ladislav Šilhán, obchodní ředitel společnosti JABLOTRON ALARMS, Philipp Roden, ředitel Libereckého podnikatelského inkubátoru Lipo.ink a ředitel regionální kanceláře CzechInvest Jan Mašek.

"Pomoc mentorů, což jsou úspěšní podnikatelé a manažeři, je pro studenty velmi přínosná. Navíc s naší soutěží spolupracují bez nároku na odměnu a ve svém volném čase. Velmi si toho vážíme," uvedl koordinátor soutěže Start-up TUL Ondřej Moš.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 534