Záchranu pacientů v kritických situacích i při hromadných neštěstích, práci pod tlakem a v mezinárodních týmech si na Technické univerzitě v Liberci vyzkoušeli účastníci Blended Intensive Programme (BIP) s názvem „Intensive Medicine in Action“. Pětidenní program připravila Fakulta zdravotnických studií TUL a zúčastnilo se jej 26 studujících z Liberce a sedmi zahraničních univerzit.
Lektoři se zaměřili především na rozvoj praktických dovedností v oblasti intenzivní péče, zejména na strukturované vyšetření pacienta, rychlé rozhodování v akutních stavech a efektivní týmovou spolupráci. „Velký důraz jsme kladli na nácvik život zachraňujících výkonů, práci v simulovaných scénářích a schopnost reagovat na rychle se měnící situace,“ popsala spoluorganizátorka programu Pavla Šafránková z Fakulty zdravotnických studií TUL (FZS).
Výuka probíhala převážně interaktivní formou, kdy si studenti mohli jednotlivé postupy vyzkoušet „nanečisto“ v bezpečném prostředí. V rámci simulovaných scénářů trénovali přístup k pacientům, které následně využili při závěrečné simulované hromadné nehodě.
Součástí programu byla také zážitková hra zaměřená na odhalení původce nákazy, během níž studenti sbírali důkazy a zároveň poznávali Liberec. Hned od prvního dne fungovali v malých mezinárodně smíšených týmech, což přirozeně podpořilo seznámení i komunikaci a vytvořilo základ pro efektivní spolupráci v dalších částech programu.
V průběhu týdne studující navštívili také základnu letecké záchranné služby, kde se seznámili s bezpečností práce ve výškách a činností týmu speciálních činností. Program byl zakončen společným výstupem na Ještěd.
Stres a triage
Vrcholem praktické části byla simulace hromadného neštěstí. Organizátoři připravili realistický scénář se sténajícími figuranty a rušivými podněty, který měl co nejvěrněji napodobit podmínky reálného zásahu. Cílem nebylo jen správné ošetření pacientů, ale především zvládnutí stresu a rozhodování v časové tísni.
„Studující při hromadné nehodě uplatnili všechny dovednosti, které si v průběhu workshopů vyzkoušeli – od triage, tedy třídění pacientů, přes poskytování neodkladné péče až po koordinaci v týmu. Scénář byl záměrně velmi dynamický, aby si studenti vyzkoušeli udržení pozornosti pod tlakem a fungování v mezinárodním týmu,“ vysvětluje Pavla Šafránková, jež působí jako vedoucí Ústavu ošetřovatelství a neodkladné péče FZS TUL.
Následné hodnocení se zaměřovalo nejen na technickou správnost výkonů, ale především na rozhodování, prožitek a týmovou spolupráci. Ukázalo se, že ačkoliv se přístupy v různých zemích v detailech liší, základní principy přednemocniční péče jsou univerzální. Studenti navíc celý program absolvovali v angličtině, což významně podporuje jejich připravenost pro budoucí praxi v mezinárodním prostředí.
Vzácný host ze zámoří
Součástí programu byla také účast Heejun Shina, ředitele centra katastrofické medicíny při Soonchunhyang University v Jižní Koreji, zakladatele Disaster Medicine Academy a člena vedení World Association for Disaster and Emergency Medicine, který se dlouhodobě věnuje výuce a mezinárodní spolupráci v oblasti medicíny katastrof.
Mezinárodně uznávaný odborník na urgentní medicínu vedl vlastní workshop a podílel se i na přípravě scénáře hromadné nehody. V aule vystoupil s přednáškou „From Surviving to Building: How Boston Shaped My Mission in Disaster Medicine“ a společně s kolegy Zdeňkem Jindříškem (FZS TUL) a Georgem Tataru (Counter-Terrorism Medicine Europe) diskutoval o medicíně katastrof a připravenosti na ozbrojený konflikt.
Během workshopu se studenty diskutoval reakci na chemické katastrofy včetně CBRN problematiky, bezpečnost a orientaci na místě zásahu, třídění a dekontaminaci pacientů, koordinaci záchranných složek i propojení přednemocniční péče s připraveností nemocnic. Součástí výuky byl i interaktivní nácvik včetně cvičení „Operace Wombat“.
„Mým hlavním poselstvím bylo, že při katastrofě není největší výzvou vždy nedostatek medicínských znalostí, ale často zmatek, nejasné informace, omezené zdroje a tlak na rozhodování. Chtěl jsem, aby se studenti naučili strukturovat své myšlení, efektivně komunikovat a vnímat svou roli jako součást širšího systému,“ uvedl Heejun Shin.
Na simulaci hromadného neštěstí navázal jako pozorovatel: „Praktický a operační charakter cvičení na mě udělal velký dojem. Studenti museli řešit bezpečnost místa události, třídění pacientů, komunikaci i týmovou spolupráci v realistickém, ale bezpečném prostředí,“ doplnil Heejun Shin.
Ocenil také důraz na následný debriefing, který považuje za klíčovou součást učení v katastrofické medicíně: „Právě při reflexi dochází k nejhlubšímu učení.“
Organizátoři nastavili hned při prvním ročníku vysokou laťku. Pozitivní zpětná vazba studentů i zahraničních partnerů potvrzuje, že propojení simulací, mezinárodní spolupráce a praktické výuky má v přípravě budoucích zdravotníků zásadní význam. Někteří zahraniční účastníci již nyní zvažují návrat na TUL v rámci programu Erasmus+.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Studenti tápou v první pomoci. Spouštíme proto osvětu
Průzkum mezi našimi studujícími odhalil chabé znalosti v poskytování první pomoci lidem stiženým náhlou zástavou oběhu. U oživování dětí bylo povědomí o první pomoci ještě nižší. Fakulta zdravotnických studií TUL proto začíná šířit osvětu o...
Studentka z TUL pomáhá v Londýně posouvat léčbu dětských onemocnění lebky
Profesně-studijní cesta Sáry Čelišové z programu biomedicínské inženýrství Fakulty zdravotnických studií TUL míří až do světové špičky. Díky programu Erasmus+ totiž absolvuje odbornou stáž na prestižní University College London, kde se podílí na...
Zájemci stáli fronty na zápis do registru dárců. Chtěli pomoci
Obrovský zájem nejen studentů provázel třídenní nábor pro Český národní registr dárců kostní dřeně, který probíhal na naší univerzitě. Akce reagovala na vlnu solidarity s malou Madlenkou, ale i tisíci bezejmennými pacienty, kteří naléhavě...
