Záchranu pacientů v kritických situacích i při hromadných neštěstích, práci pod tlakem a v mezinárodních týmech si na Technické univerzitě v Liberci vyzkoušeli účastníci Blended Intensive Programme (BIP) s názvem „Intensive Medicine in Action“. Pětidenní program připravila Fakulta zdravotnických studií TUL a zúčastnilo se jej 26 studujících z Liberce a sedmi zahraničních univerzit.
Lektoři se zaměřili především na rozvoj praktických dovedností v oblasti intenzivní péče, zejména na strukturované vyšetření pacienta, rychlé rozhodování v akutních stavech a efektivní týmovou spolupráci. „Velký důraz jsme kladli na nácvik život zachraňujících výkonů, práci v simulovaných scénářích a schopnost reagovat na rychle se měnící situace,“ popsala spoluorganizátorka programu Pavla Šafránková z Fakulty zdravotnických studií TUL (FZS).
Výuka probíhala převážně interaktivní formou, kdy si studenti mohli jednotlivé postupy vyzkoušet „nanečisto“ v bezpečném prostředí. V rámci simulovaných scénářů trénovali přístup k pacientům, které následně využili při závěrečné simulované hromadné nehodě.
Součástí programu byla také zážitková hra zaměřená na odhalení původce nákazy, během níž studenti sbírali důkazy a zároveň poznávali Liberec. Hned od prvního dne fungovali v malých mezinárodně smíšených týmech, což přirozeně podpořilo seznámení i komunikaci a vytvořilo základ pro efektivní spolupráci v dalších částech programu.
V průběhu týdne studující navštívili také základnu letecké záchranné služby, kde se seznámili s bezpečností práce ve výškách a činností týmu speciálních činností. Program byl zakončen společným výstupem na Ještěd.
Stres a triage
Vrcholem praktické části byla simulace hromadného neštěstí. Organizátoři připravili realistický scénář se sténajícími figuranty a rušivými podněty, který měl co nejvěrněji napodobit podmínky reálného zásahu. Cílem nebylo jen správné ošetření pacientů, ale především zvládnutí stresu a rozhodování v časové tísni.
„Studující při hromadné nehodě uplatnili všechny dovednosti, které si v průběhu workshopů vyzkoušeli – od triage, tedy třídění pacientů, přes poskytování neodkladné péče až po koordinaci v týmu. Scénář byl záměrně velmi dynamický, aby si studenti vyzkoušeli udržení pozornosti pod tlakem a fungování v mezinárodním týmu,“ vysvětluje Pavla Šafránková, jež působí jako vedoucí Ústavu ošetřovatelství a neodkladné péče FZS TUL.
Následné hodnocení se zaměřovalo nejen na technickou správnost výkonů, ale především na rozhodování, prožitek a týmovou spolupráci. Ukázalo se, že ačkoliv se přístupy v různých zemích v detailech liší, základní principy přednemocniční péče jsou univerzální. Studenti navíc celý program absolvovali v angličtině, což významně podporuje jejich připravenost pro budoucí praxi v mezinárodním prostředí.
Vzácný host ze zámoří
Součástí programu byla také účast Heejun Shina, ředitele centra katastrofické medicíny při Soonchunhyang University v Jižní Koreji, zakladatele Disaster Medicine Academy a člena vedení World Association for Disaster and Emergency Medicine, který se dlouhodobě věnuje výuce a mezinárodní spolupráci v oblasti medicíny katastrof.
Mezinárodně uznávaný odborník na urgentní medicínu vedl vlastní workshop a podílel se i na přípravě scénáře hromadné nehody. V aule vystoupil s přednáškou „From Surviving to Building: How Boston Shaped My Mission in Disaster Medicine“ a společně s kolegy Zdeňkem Jindříškem (FZS TUL) a Georgem Tataru (Counter-Terrorism Medicine Europe) diskutoval o medicíně katastrof a připravenosti na ozbrojený konflikt.
Během workshopu se studenty diskutoval reakci na chemické katastrofy včetně CBRN problematiky, bezpečnost a orientaci na místě zásahu, třídění a dekontaminaci pacientů, koordinaci záchranných složek i propojení přednemocniční péče s připraveností nemocnic. Součástí výuky byl i interaktivní nácvik včetně cvičení „Operace Wombat“.
„Mým hlavním poselstvím bylo, že při katastrofě není největší výzvou vždy nedostatek medicínských znalostí, ale často zmatek, nejasné informace, omezené zdroje a tlak na rozhodování. Chtěl jsem, aby se studenti naučili strukturovat své myšlení, efektivně komunikovat a vnímat svou roli jako součást širšího systému,“ uvedl Heejun Shin.
Na simulaci hromadného neštěstí navázal jako pozorovatel: „Praktický a operační charakter cvičení na mě udělal velký dojem. Studenti museli řešit bezpečnost místa události, třídění pacientů, komunikaci i týmovou spolupráci v realistickém, ale bezpečném prostředí,“ doplnil Heejun Shin.
Ocenil také důraz na následný debriefing, který považuje za klíčovou součást učení v katastrofické medicíně: „Právě při reflexi dochází k nejhlubšímu učení.“
Organizátoři nastavili hned při prvním ročníku vysokou laťku. Pozitivní zpětná vazba studentů i zahraničních partnerů potvrzuje, že propojení simulací, mezinárodní spolupráce a praktické výuky má v přípravě budoucích zdravotníků zásadní význam. Někteří zahraniční účastníci již nyní zvažují návrat na TUL v rámci programu Erasmus+.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Náš student zvítězil v mezinárodní vědecké soutěži v Jelení Hoře
Filip Řeha, student Ekonomické fakulty TUL, obsadil první místo na mezinárodní konferenci Young Scientists v polské Jelení Hoře. V silné konkurenci studentů z osmi univerzit Euroregionu Nisa dokázal odbornou porotu nejvíce zaujmout svojí...
Pieta za děti, jimž svět dospělých otrávený nenávistí nedovolil dospět
Čtení pohádek, básniček i zpěv písní provázely v liberecké ulici Kunratická pietu za děti, kterým svět dospělých a zvrácené rasové zákony během druhé světové války neumožnily dospět. Dojemná připomínka zavražděných dětí se uskutečnila v den Jom...
Univerzita ožila romskou hudbou, chutěmi, barvami i příběhy
Hudba, tanec, ochutnávání tradiční kuchyně, ale hlavně otevřený dialog – Technická univerzita v Liberci si poprvé připomněla Mezinárodní den Romů akcí „Barvy romské kultury“. Akademická půda se ve středu 8. dubna proměnila v živý prostor...
