Úskalí měnícího se geopolitického uspořádání světa a na to navázané výzvy, ale i nové cesty k řešení. I tato témata zazněla během mezinárodní konference Trojzemí na křižovatce, kterou hostila naše univerzita. Konference byla věnovaná strategickému plánování, vzájemné přeshraniční spolupráci či výhledu na čerpání dotací v budoucích letech. Nové směry výzkumu i přípravy budoucích odborníků v kooperaci s příhraničními partnery představil i rektor TUL Miroslav Brzezina.
„Po 35 letech, kdy jsme věřili, že mír v Evropě je samozřejmostí a že je nad námi nějaký ‚deštník‘, který tak trochu nemusíme platit, protože se o něj postará někdo jiný, vzaly za své. Vzkazy z posledních týdnů jsou směrem k Evropě a směrem k nám docela jasné a budeme muset začít přemýšlet i o jiných věcech, než o jakých jsme přemýšleli dosud,“ uvedl na úvod konference hejtman Martin Půta. Zároveň zmínil důležitost spolupráce regionů Trojzemí, jež jsou ve svých zemích na okrajích zájmu: „Pokud máme do budoucna nějakou společnou šanci, tak z nevýhody alespoň v některých oblastech udělat výhodu. Nebo se o to alespoň pokusit.“
A upozornil i na novou strategii rozvoje kraje, což je dokument, který by měl na dalších pět až deset let určovat směry vývoje v jednotlivých oblastech života v regionu. Kraj o ní bude podle hejtmana diskutovat se všemi významnými aktéry v regionu. „Od univerzity přes zástupce neziskového sektoru až po podnikatele, kteří v kraji odvádějí daně a přispívají tak k úspěšnému regionálnímu rozvoji.“
Jedním z úvodních řečníků byl i rektor TUL Miroslav Brzezina. Představil nové směry v oblasti přípravy odborníků, které potřebuje pracovní trh. Nejen v oblasti Trojzemí. „Chceme se více soustředit na vodíkové technologie – ostatně, ze spalování vodíku v hybridních pohonech máme zkušenosti už z 90. let – a na strojní fakultě budeme naše studenty s touto technologií seznamovat. Nakoupili jsme i potřebné vybavení,“ seznámil rektor posluchače s jednou z nových oblastí výuky.
Rektor zmínil také saskou iniciativu na spolupráci ve výrobě čipů. Mikroelektronický průmysl má klíčový význam pro konkurenceschopnost evropských ekonomik a v souvislosti s geopolitickými otřesy také pro bezpečnost v Evropě. „Silicon Saxony“, neboli „Křemíkové Sasko“, největší evropské centrum mikroelektroniky, již podle portálu Sachsen.de. vyrábí každý třetí čip vyrobený v EU. „Spolu s partnerskou Vysokou školou Žitava/Zhořelec připravujeme bakalářské a inženýrské studium, které bude připravovat odborníky pro tuhle výrobu. Hodně si od toho slibujeme. Je to šance k tomu, vyškolit pracovníky pro oblast, která by mohla mít v tomto regionu budoucnost,“ řekl rektor Brzezina.
Jedny z nejmodernějších továren na polovodiče na světě provozují v Drážďanech společnosti Bosch, Globalfoundries, X-Fab a Infineon. V horizontu roku, respektive dvou let, budou polovodiče v Sasku vyrábět i společnosti Jenoptik a TSMC.
A rektor představil také projekt duálního vzdělávání, který má TUL a Berufsakademie Sachsen, nynější Die Duale Hochschule Sachsen. Projekt "Profesně zaměřené studium v příhraničním regionu" má tento způsob vzdělávání popularizovat i u nás. „Die Duale Hochschule Sachsen má s duálním vzděláváním velmi dobré zkušenosti, úspěšnost studia na těch oborech je více než 80 procent. I to by mohla být jedna z cest, jak zajistit pracovníky pro průmyslové podniky,“ upozornil rektor Miroslav Brzezina.
O tom, kam směřuje Česká republika v novém programovém období od roku 2028, hovořil na konferenci také ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek. Příspěvek statutárního náměstka hejtmana Edvarda Kožušníka pojednával o postavení Libereckého kraje a regionu Trojzemí v Evropě. I on se zmínil o oblastech dalšího rozvoje kraje. Mezi řečníky byli také viceprezidentka Hospodářské komory České republiky Jana Havrdová, zástupci Agentury regionálního rozvoje, Euroregionu Nisa či odborníků na rozvojové strategie.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Zápis do ŠkaTULKy se koná 24. června
Univerzitní mateřská škola ŠkaTULka v nových prostorách a s novou ředitelkou přijme 24 dětí. Přihlášku, kritéria výběru i info o školce najdete na webu ŠkaTULky.
Projekt LIFEPOPWAT získal od Evropské komise titul v sekci cirkulární ekonomika a kvalita života
Projekt LIFEPOPWAT na čištění odpadních vod, které vytékají ze starých skládek pesticidních látek, funguje na lokalitě v Česku a Polsku a čistí toxické vody se skoro 100% účinností. Teď výsledky projektu, který se zrodil na CXI TUL, ocenila...
Univerzita dostává své technologie na globální trh
Spacáky s nanomembránou značky KWAK se právě v tyto dny dostávají do sítě prodejen Decathlon, největšího světového prodejce sportovního oblečení a vybavení. Membránu spacáků vyvíjeli specialisté z naší katedry hodnocení textilií. Technologie z TUL...
