Hluboce zakořeněné předsudky a klišé formovaly po staletí představy Evropanů o Indii a Indech a jsou mnohdy určující dodnes. Tvoří překážku lepší spolupráce Evropy a Indie, která se stává nastupující geopolitickou a ekonomickou mocností 21. století. A evropské elity si to uvědomují. Badatelé ze 38 zemí se proto spojili v rozsáhlém výzkumném projektu ESIND (European Representations of India), který zmapuje vnímání Indie v dlouhodobé perspektivě a pokusí se najít vzájemné porozumění. Hlavní řešitelskou institucí projektu se stala Technická univerzita v Liberci.
O Indii sice existuje množství studií a historických záznamů, projekt ESIND však jde vůbec poprvé cestou systematického srovnání pohledu různých evropských národů na indický svět. Nejde jen o akademickou debatu – tento pohled totiž ovlivňuje i současné politické a ekonomické vztahy, stejně jako kulturní porozumění. A právě tady má Evropa co dohánět.
„Evropané v moderní době poznávali indický svět prostřednictvím vlastního vývoje, zejména mnohasetleté křesťanské tradice uvažování. Každá kultura má ale dnes vlastní intelektuální sebereflexi a mnohé specifické otázky. Problémy s vnímáním Indie ze strany Evropanů sahají velmi hluboko,“ upozorňuje uznávaný znalec Indie – docent Martin Fárek z katedry geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, jenž stojí v čele projektu.
Docent Fárek připravoval projekt s několika zahraničními kolegyněmi a kolegy a jde tak o zúročení mnohaleté mezinárodní spolupráce. Významný podíl na projektové žádosti měl prof. De Roover z univerzity v Ghentu v Belgii.
První projekt svého druhu: komparace evropských představ o Indii
Projekt ESIND si klade za cíl vysvětlit nejen vybrané fenomény indické kultury, ale i společnosti, historie a náboženství. Cílem je najít odpovědi na celkem pět výzkumných otázek projektu. Lze například říci, že panuje značná shoda v otázce evropského povědomí o tzv. kastovním systému v Indii? „Máme celé klubko problémů, s nimiž se v projektu snažíme na solidní odborné úrovni vypořádat. Nejedná se jen o jednotlivá klišé, ale o celé struktury otázek, myšlenek a představ, které se v Evropě utvářely po velice dlouhou dobu,“ říká Martin Fárek.
Důležitým krokem k proměně situace je podle něj hlubší uvědomování si toho, že evropské teorie, úvahy i stereotypy ohledně Indie a Indů nám často říkají mnohem více o naší vlastní kultuře, nežli o Indech. „Pak přijde i větší otevřenost k novým, platnějším vysvětlením,“ říká docent Fárek a dodává: „Specifickým výzkumným zaměřením a v takovém rozsahu se dosud nikdo komparací evropského vnímání Indie nezabýval. V projektu máme také dosud největší zastoupení evropských zemí.“
Aktuálně je v projektu zapojeno 110 lidí ze třiceti osmi států, včetně Indie. Badatele zaujaly jak výzkumné otázky a teze, které tvoří odborné jádro projektu, tak snaha hlavního řešitele projektu o rozsáhlou komparaci vnímání Indie mezi různými evropskými národy.
Oceňovaná kniha jako základ projektu
Projekt ESIND přímo navazuje na vědeckou práci docenta Fárka „Indie očima Evropanů: Orientalistika, teologie a konceptualizace náboženství“, jež vyšla roku 2015 v nakladatelství Karolinum. V monografii autor ukázal, jak evropské – původně teologické – představy formovaly naše chápání Indie, a jak tento obraz převzali i mnozí indičtí myslitelé. „To bylo důležité téma, které jsme v projektu dále rozvinuli v širším evropském srovnání,“ říká Fárek.
Na podnět zahraničních kolegů pak v roce 2021 vyšla stejná kniha pod názvem „India in the Eyes of Europeans: Conceptualization of Religion in Theology and Oriental Studies“. Kniha, již má v distribuci Chicago University Press, sklízí velmi pozitivní recenze v zahraničí, Indii nevyjímaje.
Docent Fárek měl mimo jiné možnost svoji monografii představit v podcastu Dr. Rádž Balkarana (Kanada) „The New Books in Indian Religions“, který popularizuje vědecké knihy o náboženství a kultuře Jižní Asie. Šlo o prestižní pozvání, neboť v podcastu zatím z drtivé většiny vystupovali odborníci z USA, Velké Británie a Kanady. Na knihu také vyšla příznivá recenze v prestižním časopise Numen. International Review for the History of Religions (nakladatelství Brill).
Věda v praxi: databáze, letní školy i popularizace
Projekt ESIND nestojí jen na akademických textech – jeho ambicí je propojit výzkum s praxí a vzděláváním. Vzniká tak rozsáhlá databáze překladů evropských textů o Indii z více než 30 jazyků do angličtiny. Databázi autoři projektu spustili a je dostupná odborníkům i široké veřejnosti. Zájemce ji najde na úvodní webové stránce projektu v pravém horním rohu pod odkazem Digital Platform. Databáze obsahuje překlady ukázek nebo celých textů z různých jazyků a umožňuje vyhledávání podle různých kritérií (stát, období, atd.) i podle klíčových slov.
Výstupy projektu budou odborné publikace, databáze překladů textů z více než třiceti jazyků do angličtiny, mezinárodní letní školy pro mladé badatele, specializované workshopy pro vybrané skupiny mimo akademickou sféru, společné panely na mezinárodních odborných konferencích, popularizace témat a výsledků projektu prostřednictvím blogů, rozhovorů a podcastů. „Už nyní se rýsují první zajímavé poznatky, které budeme v dalších dvou letech připravovat k publikování,“ doplňuje docent Fárek.
První letní škola projektu se uskutečnila letos v červenci na Technické univerzitě v Liberci. Zúčastnilo se jí 32 mladých badatelů ze 16 zemí a učilo v ní osm zkušených badatelů z projektu ESIND. I to potvrzuje mezinárodní zájem o téma a aktuálnost výzkumu.
Docent Fárek, zároveň upozorňuje na unikátní zapojení střední a východní Evropy – regionů, které dosud zůstávaly mimo hlavní proud výzkumu indologie. „Naši badatelé se na Indii v některých tématech dívali jinak než britští orientalisté nebo francouzští misionáři. Je důležité tento pohled do celkové mozaiky zahrnout.“ Projekt tak systematicky analyzuje české i další prameny – od cestopisů Zikmunda a Hanzelky přes texty českých orientalistů až po osobní korespondenci a překlady literatury.
Projekt je otevřený i dalším zájemcům
Projekt ESIND je financován evropským programem COST (European Cooperation in Science and Technology) a díky jeho pravidlům je otevřený dalším zájemcům z akademické i neakademické sféry. V listopadu se chystá první workshop pro zájemce z Technické univerzity v Liberci.
„Tímto chci kolegyně a kolegy z TUL srdečně pozvat k zapojení se do projektu. ESIND je výjimečnou příležitostí, jak nahlížet na vztahy Evropy a Indie novým způsobem – a přispět k překonání zažitých stereotypů i k hlubšímu mezikulturnímu porozumění,“ uzavírá docent Fárek.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Cena Wernera von Siemense míří opět na TUL
Zcela unikátní metodu měření dynamiky fotoluminiscence vymyslel a ve své dizertační práci popsal doktorand Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Jiří Junek. Metoda se využije například při analýze defektů v solárních...
Tričko probudí usínajícího řidiče
Plíživou únavu si ještě řidič za volantem neuvědomí, ale bezpečně ji už v zárodku pozná tričko vyvíjené na katedře oděvnictví Fakulty textilní TUL. Senzory totiž neomylně změří zpomalující se dech. Smart textile tak může pomoci snížit počty nehod...
Adaptivní vícesměrový 3D tisk řízený umělou inteligencí ve společném česko-německém projektu AI4MultiDirectAM
Formy pro kompozitní díly se většinou řežou z bloku, frézují, ladí a opravují. Zabere to týdny. Co kdyby šly vytisknout za pár dní – bez zmetků, bez odpadu, bez dohledu?
