Ukrajinští studenti: »Už se nemusíme bát o sebe. Ale strachujeme se o rodiče«

IMG_9253-2.jpg
Zleva: Kateryna Zinenko, ředitelka Centra dalšího vzdělávání TUL Jitka Pacltová, Dmytro Stavnichuk a prorektorka TUL pro zahraniční vztahy Kateřina Maršíková. Foto: Adam Pluhař

Kateryna a Dmytro. Studující z Ukrajiny, kterým přesně před dvěma lety obrátily válka životy naruby. Nový domov a životní směr našli oba mladí lidé v Liberci a na TUL, kde patří k desítkám studentů se statutem dočasné ochrany. Na univerzitu mohli nastoupit i díky intenzivním kurzům češtiny pořádaným Centrem dalšího vzdělávání TUL a Zahraničnímu oddělení TUL.

„Za všechnu pomoc, které se nám tu dostalo, moc děkujeme. Na Ukrajině je permanentní napětí, válka je všudypřítomná. Já už se cítím v bezpečí a nemusím se bát o sebe. Bojím se ale pořád o rodiče,“ říká Dmytro Stavnichuk. V Oděse se na vysoké škole připravoval na kariéru námořníka, dnes už druhým rokem studuje Fakultu strojní TUL. „Svoji budoucnost chci spojit s Českou republikou a moře tu holt není. Chci se teď věnovat technice a dál se v oboru zlepšovat,“ líčí Dmytro svůj nový životní cíl.

V Liberci žije sám a domů se už nepodíval dva roky. Našel si ale spoustu českých kamarádů a piluje češtinu. „Zlepšení češtiny považuji za základ, když tu chci žít. Už zvládám i háčky a čárky, což pro mě bylo nejtěžší. Za tu dobu, co tu jsem, je už začínám slyšet. A i díky kamarádům umím i všechny české nadávky “ směje se Dmytro.

Zrádná slova? Život nebo ovoce

Dva roky se už domů nepodívala ani Kateryna Zinenko, devatenáctiletá studentka bioinženýrství z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL původem z Dnipra. V Liberci žije s maminkou. „Pořád čtu zprávy, co se na Ukrajině a v mém rodném městě děje. Kvůli té všudypřítomné válce mám nepříjemné pocity a strach o rodinu, i když se už o svůj život nemusím bát,“ líčí Kateryna.

Také ona musela změnit své cíle. „Na Ukrajině jsem chtěla studovat medicínu, ale bioinženýrství se zabývá přípravou nanomateriálů, které se aplikují v medicíně, takže je to pořád docela blízko,“ říká Kateryna bezchybnou češtinou. „Trochu mi ještě pořád dělají problém ‚zrádná‘ slova, která znějí stejně, ale znamenají něco jiného. Třeba život v mém jazyce znamená břicho. A ovoce je v ukrajinštině zelenina. Ovoce se řekne frukty,“ vysvětluje Kateryna a dodává: „Svoji češtinu chci zlepšovat a mluvit bez chyb a přízvuku. Zlepšuje to můj pocit při komunikaci s ostatními lidmi. Bude to asi ještě dlouhá cesta, ale pro život v jiné zemi je to důležité.“

Kurzy češtiny začaly krátce po vypuknutí války na Ukrajině

Technická univerzita v Liberci zorganizovala bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině mimořádné intenzivní kurzy češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Tak, aby mohli co nejdříve začít se studiem na TUL nebo na jiné české univerzitě. Kurzy odstartovaly v dubnu krátce po propuknutí masivní uprchlické vlny a ještě před výzvou ministerstva školství. Každý studující absolvoval 220 hodin češtiny a během několika měsíců musel zvládnout to, co jiní uchazeči během celého roku. „Začátek byl obtížný, nebyl dostatek lektorů češtiny, byla to překotná doba, češtinu učili i lektoři, co vyučují jiné cizí jazyky, ale znají didaktiku. Nyní už máme dva zkušené a proškolené lektorky češtiny pro cizince, které jsou studentům velkou oporou před studiem na TUL i v jeho průběhu,“ říká Jitka Pacltová, ředitelka Centra dalšího vzdělávání TUL (CDV), které kurzy zajistilo.

 

Na začátku stačila studentům v režimu dočasné ochrany pro přijetí do českých studijních programů úroveň jazykové znalosti A2. Dnes už většina fakult požaduje jazykovou znalost úrovně B1. Fakulta umění a architektury TUL stanovila znalost češtiny na úrovni B2, Fakulta zdravotnických studií na stupni C1. Studenti totiž v rámci praxe navštěvují zdravotnická zřízení a plynulá komunikace je nutností. „Pokud by studenti skončili se znalostí češtiny na úrovni B1, neumožnilo by jim to psát všechny práce, které mají odevzdávat. Jazyková podpora proto pokračuje i během celého prvního ročníku. Studenti mají třikrát v týdnu předepsaný blok češtiny a během toho roku je připravíme na úroveň B2,“ popisuje Jitka Pacltová.

Největší zájem je o Ekonomickou fakultu

V akademickém roce 2022/2023 přijala TUL 46 studentů z Ukrajiny s dočasnou ochranou. V letním semestru pokračovalo 29 studujících. Následující akademický rok přijala Technické univerzita 48 nových studentů z Ukrajiny s dočasnou ochranou a 24 pak postoupilo do druhého ročníku.

„Od počátku studenty systematicky připravujeme, aby mohli nastoupit na TUL a studium v češtině zvládali. Mají jak podporu zahraničního oddělení, tak centra dalšího vzdělávání. Organizujeme i aktivity navíc – například konverzační klub. Studenti tak mohou dál rozvíjet jazykové znalosti, ale zároveň se neformálně setkávat a poznávat naše reálie, kulturu, historii nebo přírodu,“ zmiňuje prorektorka pro zahraniční vztahy TUL Kateřina Maršíková.

„Úspěšnost ve studiu můžeme posoudit podle studujících, kteří nastoupili v akademickém roce 2022/2023. Ze čtyřiceti šesti studujících se jich do druhého ročníku dostalo dvacet čtyři. Museli zvládnout jak intenzivní výuku češtiny, tak také všechny odborné předměty. Z tohoto pohledu je úspěšnost velmi dobrá,“ doplňuje ředitelka CDV Pacltová.

V zimním semestru má TUL 100 studujících z Ukrajiny jak v režimu dočasné ochrany, tak mimo ni. Z toho více než třetina (35) se vzdělává na Ekonomické fakultě. Velký zájem mají Ukrajinci o Fakultu mechatroniky, informatiky a mezioborových studií (16), Fakultu strojní (15) a Fakultu přírodovědně-humanitní a pedagogickou (12). Pět Ukrajinců je zapsáno na Fakultě textilní.

Financování ukrajinských studentů je zajišťováno z prostředků ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. „Další aktivity pro ukrajinské studující hradíme i v rámci plánu na podporu strategického řízení univerzity,“ doplňuje prorektorka Maršíková.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 385