Kdo by nechtěl být šťastný a spokojený? Na Technické univerzitě vLiberci se tomu budete moci naučit v rámci projektu: „S úsměvem jde všechno lépe“, který za podpory Evropské unie v celkové výši 35 milionů korun řeší vědecké týmy univerzity napříč všemi fakultami ve spolupráci s Akademií věd ČR. „Nejsou to rozhodně vyhozené peníze. Štěstí občanů unie je v popředí zájmu celé bruselské administrativy. Je to náročný, důležitý a všem prospěšný úkol, který nám mimochodem pomohl v argumentaci pro zvýšení platů,“ řekl Bohuš Směšný z Evropského parlamentu.
Tomuto tématu se vědecké týmy TUL věnují již delší dobu a podle odborníků z Centra praktické přípravy TUL dosavadní výzkum dokazuje, že štěstí prodlužuje lidský život až o deset let. „Proto jsme se rozhodli otevřít pilotní studijní program, ve kterém budeme na akademické úrovni učit lidi, jak prožít spokojený život. Bude rozdělen na studium pro studenty a kurzy pro akademické pracovníky. Já sám se do studijního programu přihlásím v rámci celoživotního vzdělávání, protože tady chci být co nejdéle,“ přiblížil podstatu pilotního problému rektor Vojtěch Konopa s tím, že obor s názvem Pozitivní psychologie začne příští rok v únoru. Bude učit, jak dosáhnout kariéry a osobních cílů pomocí pozitivního přístupu.
Cesta k úspěšné akreditaci nového studijního programu byla složitá, protože akreditační komise vyžadovala už určité výsledky. Ty naštěstí liberecká univerzita mohla předložit. „Dnes už to mohu říci. Pomohla nám i náhoda,“ přiznává Jiří Erhart z katedry fyziky FP TUL. „Zásadní obrat nastal, když jeden ze studentů při semináři při vyvíjení potřebného tlaku na piezoelektrický krystal kašlal a pořádně krystal poprskal. Zároveň s napětím se pak na krystalu z jeho slin uvolnila molekula jisté amylázy, která v bezprostřední blízkosti krystalu zvyšovala výrazně svoji aktivitu. A ukázalo se, že dotyčný student byl v tu chvíli velmi šťastný. To znamenalo výrazný pokrok v našem bádání,“ uvedl Erhrat. Dodal, že tento fakt byl už zjištěn u jistého druhu much, které se vypouštěly do těsné blízkosti krystalu. Další pokusy potvrdily, že stejná molekula vyvolává pocit spokojenosti a štěstí i u člověka. „Následně jsme si svoje závěry ověřili u pracovního týmu docenta Šembery na FM. Při prohlížení grafů z pokusů se nikdo u nich nemohl ubránit smíchu a silnému pocitu štěstí. ((viz obrázek č. 1 - pozn. redakce). Informovali jsme o tom i v nejnovějším čísle časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS),“ pochlubil se docent Erhart. Připustil, že ještě výraznějších úspěchů by mohlo být dosaženo při zkoumání stolice, protože řada studentů na výuku nejen kašle.
Podle zástupce AV ČR Radoslava Veselého tým vědců na základě zjištěné skutečnosti vyvinul test, který ze vzorku sliny dokáže zjistit míru štěstí. Tím by mělo být štěstí měřitelné. „Je však nutné, aby si zkoumaný člověk pečlivě vyčistil ústa, protože zbytky jídla na krystalu dělají pořádnou paseku. Zvláště pokud mají svůj původ v menze. Zjistili jsme, že nejhorší jsou škvarky a vajíčka,“ mne si spokojeně ruce Veselý.
Podle prorektora a budoucího rektora TUL Zdeňka Kůse má nový obor pomoci lidem, kteří usilují o dosažení rovnováhy mezi pracovním a osobním životem. Na příkladech situací ze skutečného života se studenti budou učit, jak čelit výzvám s pozitivním náhledem: "Být šťastnější je lepší nejen proto, že to přináší příjemné pocity, ale navíc takový člověk žije o několik let déle," říká Kůs, který se rozhodl přednášet v novém kurzu pro akademické pracovníky. „Uvažuji o tom, že pro vyučující budou kurzy povinné, aby se naučili naladit příjemný výraz obličeje a nedělali studenty nešťastnými hned při svém příchodu do posluchárny. To by znamenalo podstatné zlepšení výuky i vztahu mezi vyučujícími a studenty," řekl Kůs s tím, že vedení univerzity připravuje povinný každodenní ranní slinový test, aby si každý vyučující mohl změřit svoji aktuální míru štěstí.
Vědci z liberecké univerzity mají k dispozici již několik přesvědčivých důkazů pozitivních změn nálady díky tomuto světově unikátnímu objevu. Na obrázcích pod článkem je vidět, jak se akademičtí pracovníci tvářili mimo dosah krystalu a v jeho těsné blízkosti. „Nevrlí profesoři se v blízké budoucnosti stanou na liberecké univerzitě jen nepříjemnou vzpomínkou. Na TUL zavládne příjemná, vlídná a radostná atmosféra a naše univerzita si připíše další prvenství ve vědě a výzkumu,“ dodal Kůs. Zdůraznil ale, že k tomu je nutné mít také smysl pro humor. I to je totiž potřeba, aby byl:
rok 2010 šťastný a veselý, plný úspěchů, dobré nálady a dostatku energie překonat všechny případné pády a karamboly.
Přeji čtenářům T-UNI vše dobré.
J. Kočárková
