Exkluzivní prezentaci analýzy sklářského průmyslu připravila katedra sklářských strojů fakulty strojní naší univerzity na včerejší seminář Sklářské svítání, který pořádal v Muzeu skla a bižuterie Svaz průmyslu a dopravy ČR.
Vlastimil Hotař zhodnotil historii českého skla v jeho peripetiích, kdy se střídala léta krize a konjunktury, hovořil o současných sklářských technologiích a slibné perspektivě moderního sklářství. „Tradičním sklářstvím významně otřáslo uzavření firem na užitkové, dekorativní sklo a bižuterii. Paradoxně největší škody nezpůsobilo samotné uzavření skláren, které jsou většinou znovu v provozu, ale katastrofický mediální obraz o celém průmyslovém odvětví,“ uvedl Hotař.
Český sklářský a bižuterní průmysl (lépe řečeno průmysl v České republice, protože většina z významných podniků v tomto odvětví je v rukách zahraničních vlastníků) nekrachuje. Výroba naopak roste. „Sklářství je stále pro Česko významným průmyslovým odvětvím, navzdory problémům rostou tržby - od 90tých let minulého století se zvýšily o 160 procent,“ řekl Hotař.
Zdůraznil ale, že se změnila struktura tohoto průmyslového odvětví. Sklářství to už zdaleka není tradiční výroba užitkového skla, které ještě na začátku 90. let představovalo 55 procent české sklářské výroby. Na tuto oblast tvrdě dopadl levný dovoz z Asie i krize. Obraz skláře s píšťalou, který se používá jako nejčastější snímek reprezentující sklářskou výrobu u nás, už podle Hotaře vůbec nereprezentuje současný stav. Dnes se snížil podíl tradiční výroby na čtvrtinu, 75 procent představuje sofistikovaná výroba technického skla, která naopak stoupá. Jedná se například o ploché a pěnové sklo, skleněná a izolační vlákna, sklo laboratorní atd. „Dnes už některé podniky dokáží vyrobit ultratenké ploché sklo, které se dá srolovat jako papír. Uplatnění může najít na počítačových monitorech, tabletech i mobilních telefonech,“ naznačil Hotař.
Věda, výzkum, inovace, vzdělání a investice – to jsou podle účastníků semináře nutné podmínky pro další rozvoj sklářství. Sklářská výroba je totiž velice vyspělá a automatizovaná. „Dnešní skláři většinou sedí u počítače, kontrolují výrobu, zajišťují správný chod automatických linek, pracují v laboratoři, seřizují složité stroje a automatické výrobní linky,“ shodl se s Hotařem Jiří Kočárek, předseda představenstva sklářské firmy EcoGlass. Tato firma se zaměřeuje na výrobu čoček a hranolů pro osvětlení a dalších přesných skleněných výlisků. „Vzhledem k možným novým aplikacím skla má i české sklářství budoucnost, bude-li mít vzdělané a schopné pracovníky,“ dodal Kočárek.
Změna struktury sklářské výroby se odrazila i v zaměstnanosti. Na konci loňského roku zaměstnávalo odvětví 17.500 lidí, před 20 lety jich byl více než dvojnásobek. Sklářství ovládla automatizace, tradiční ruční výroba skla se dnes na tržbách odvětví podílí sotva ze tří procent. „V počtu zaměstnanců ve sklářství jsme přesto v Evropě na čtvrtém místě za Německem, Polskem a Francií," uvedl Hotař.
Budoucnost nevidí černě ani české sklářské firmy. Ukázalo to dotazníkové šetření. Patnáct firem odpovědělo, že očekává do roku 2020 růst tržeb i exportu. Podmínkou jsou ale podle účastníků semináře investice do vývoje a moderních technologií, ale také dostatek kvalifikovaných odborníků. Těch je ale citelný nedostatek. „Existuje tu disproporce - především střední sklářské školy jsou přednostně zaměřeny na design užitkového a uměleckého skla, což nekoresponduje s potřebami podniků," připomněl Hotař. Pomoci by podle něj měla úzká spolupráce škol s firmami, kterou Technická univerzita v Liberci systematicky rozvíjí a prohlubuje.
J. Kočárková
Další články v rubrice
Krátká a intenzivní verze Erasmu+. Dobrá cesta třeba pro studenty, kteří mají studium nabité praxí
Evropa ho vynalezla za časů covidu, kdy se špatně cestovalo přes hranice, pokud vůbec. Tzv. Blended Intensive Programme Erasmus+ – BIP – umožňuje část stáže zvládnout online a část absolvovat jako intenzivní týdenní pobyt na partnerské univerzitě...
Krátká a intenzivní verze Erasmu+. Dobrá cesta třeba pro studenty, kteří mají studium nabité praxí
Evropa ho vynalezla za časů covidu, kdy se špatně cestovalo přes hranice, pokud vůbec. Tzv. Blended Intensive Programme Erasmus+ – BIP – umožňuje část stáže zvládnout online a část absolvovat jako intenzivní týdenní pobyt na partnerské univerzitě...
Krátká a intenzivní verze Erasmu+. Dobrá cesta třeba pro studenty, kteří mají studium nabité praxí
Evropa ho vynalezla za časů covidu, kdy se špatně cestovalo přes hranice, pokud vůbec. Tzv. Blended Intensive Programme Erasmus+ – BIP – umožňuje část stáže zvládnout online a část absolvovat jako intenzivní týdenní pobyt na partnerské univerzitě...
