Osudy Wintonových válečných dětí ožívají ve studentském komponovaném programu Vlaky naděje

St Edmundsbury Cathedral  (2).JPG
Vlaky naděje v St Edmundsbury Cathedral

Zachránil 669 dětí před holokaustem. Studenti po 80 letech připomínají vlaky sira Wintona vypravené roku 1939 z okupovaného Československa do Spojeného království v komponovaném česko-anglickém programu Vlaky naděje. Sklízeli s ním úspěchy také v Anglii.

V komponovaném večeru Vlaky naděje se pojí čtyři příběhy „Wintonových dětí“, které vybrali a zpracovali studenti ze sboru The Bohemian Choir Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, s příběhy anglických dětí, které ve stejném roce absolvovaly podobnou cestu jako ty Wintonovy: v roce 1939 britská královna rozhodla o evakuaci dětí z Londýna, z větších měst a přístavů na anglický venkov. Důvodem byly obavy z bombardování strategických anglických cílů německým letectvem. Celkem se tak z měst na anglický venkov přesunulo 1,5 milionu dětí. Příběhy čtyř z nich vybrali a převyprávěli studenti z britské University of Suffolk.

V asi hodinovém komponovaném programu Vlaky naděje/I'll take that one se spojuje přednes těchto osmi příběhů se sborovým zpěvem tematicky sladěných písní. Naši studenti s ním minulý týden vyrazili na „turné“ po Anglii.

Navštívili University of Suffolk, státní školu Middleton School, v prestižní soukromé škole Saint Felix School se k našim pěvcům přidal také tamní školní sbor, dále zpívali a přednášeli v St Edmundsbury Cathedral, v kostele Nejsvětější Trojice v Blythburghu a na dalších místech.

Jak říká Jana Konvalinková, sbormistryně, na dramatické příběhy dětí reagovalo publikum vždy velkým pohnutím.

„Učinili jsme stejnou zkušenost i s předchozím komponovaným programem Temné časy krásných míst. Spojení mluveného slova a hudby má velmi silný emotivní náboj. Běžně se stávalo, že lidé v publiku byli dojatí až k slzám,“ říká Jana Konvalinková, která spolu s Christopherem Muffettem, členem sboru a lektorem angličtiny na FP TUL, program sestavovala.

Možná Vás bude zajímat
Snímková sekvence z anglické tour

Fakultní sbor The Bohemian Choir přednesl celé pásmo v angličtině, s překlady textů pomáhal další člen sboru, student Tomáš Buchta. Anglický název „Beru si tohle“ odkazuje k syrovosti situace, kdy si anglické rodiny vybíraly z transportovaných dětí to, kterého se ujmou.

„Na závěr komponovaného programu byla vždy diskuze, posluchači se o příběhy dětí živě zajímali, ptali se, proč si studenti to téma vybrali, a naši studenti s nimi intenzivně komunikovali o ne úplně všedním tématu. Byla to pro ně výborná zkušenost v cizím jazykovém prostředí a musím je pochválit – obstáli a ještě dělali velké pokroky,“ říká Muffett.

Komponovaný večer Vlaky naděje/I'll take that one předvedou naši studenti na univerzitách v Hradci Králové, v Görlitz a v polské Jelení Hoře. Doma si ho budeme moci poslechnout ve čtvrtek 2. května od 17.00 hodin v libereckém Památníku obětem šoa, kdy ho představí jako součást tradičního programu čtení jmen obětí holokaustu (Jom ha-šoa ve ha-gvura). Vrcholem nastudovaného programu bude jeho předvedení 24. září 2019 v libereckém kostele sv. Antonína Velikého.

Radek Pirkl

Příběh Paula a Lotty, drama s happy endem

Paul byl jedním z židovských Wintonových dětí, které našly roku 1939 záchranu v Anglii. Nakonec se podařilo emigrovat také jeho rodičům, a to do USA. Paul se v Británii stal členem Královského letectva (RAF), u kterého sloužil celou válku. Byl jedním z hrstky šťastných Wintonových dětí, které se se svými rodiči po konci války sešly. Paul byl nadaný a v USA studoval na University of California v Berkeley.
Lotty neměla to štěstí jako Paul a byla se svou rodinou deportována do Terezína, kde žila v dětském baráku odloučená od rodičů. Rodiče brzy transportovali do Osvětimi, kde byli zavražděni. Když došlo i na dětské transporty smrti, ocitla se Lotty v Dachau, kde měla najít smrt. Konec války byl nadohled, a tak se nacisté s osazenstvem tábora vydali na pochod smrti, Lotty a další pochodující zachránili Američané. Od americké strany dostala možnost jít studovat na University of California v Berkeley.
Tam se potkala se svým krajanem Paulem, v roce 1953 se vzali, měli dvě děti a dočkali se tří vnoučat. Jejich pohnutý příběh je součástí pásma Vlaky naděje.
 

 

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

470249104_1079878764149048_8819624344635591363_n-2.jpg

Novým děkanem ekonomické fakulty bude Marek Skála

Akademický senát Ekonomické fakulty TUL zvolil na svém pondělním zasedání Ing. Mgr. Marka Skálu, Ph.D., kandidátem na děkana pro příští volební období. Rektor souhlasí se jmenováním, nový děkan tak povede fakultu v letech 2025–2028.

17. 12. 2024 | Univerzita | 407