Interaktivní mapa, která spojuje místa v česko-saském regionu s literáty a jejich díly, vznikla péčí Technické univerzity v Liberci, Technische Universität Dresden a Hochschule für Technik und Wirtschaft Dresden. Využít ji mohou učitelé v hodinách literatury, cenné informace v ní najdou i laici a odborníci.
Na každé straně česko-německé hranice v nové literární mapě najdete 35 míst a další přibývají. Jsou to místa spjatá s Karlem Hynkem Máchou, Friedrichem Schillerem nebo třeba Johannem Wolfgangem Goethem.
Jedná se o rodiště autorů, ulice a náměstí, která nesou jejich jména, památníky, pomníky i místa jejich posledního odpočinku. Kromě map s těmito místy, jsou na webu interaktivní literární mapy také medailonky autorů, pojednání o díle i recepci jejich tvorby, fotokopie pramenů nebo soupis další studijní literatury.
„Celý web je trojjazyčný a informace v něm najdou jak učitelé, kteří chtějí zpestřit svým žákům hodiny literatury, tak laická i odborná veřejnost, která má zájem o kulturu tohoto regionu,“ říká jeden z řešitelů projektu Pavel Novotný z katedry německého jazyka Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.
Mezinárodní tým pracoval na projektu „Česko-saská literární krajina. Interaktivní mapa s širokými možnostmi využití (LIS)“ dva a půl roku, z naší školy to byli především odborníci z katedry českého jazyka, katedry historie a katedry německého jazyka FP TUL, současnou vedoucí přeshraničního projektu je Annette Teufel z TU Dresden. Projekt je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj.
Ottfried Preussler – krajina a příběhy spojují lidi
Ukázku projektu můžete vidět na výstavě Ottfried Preussler – Cesty Čarodějova učně, která je do 15. listopadu 2019 otevřená v Krajské vědecké knihovně v Liberci.
Výstava o tomto německy píšícím rodákovi z Liberce vznikla jako rozšíření hesla Ottfried Preussler z literární mapy. Návštěvníci v knihovně najdou prvotisky a různá vydání Preusslerových knih v mnoha jazycích, ilustrace, fotodokumentaci a další materiály. Jedna celá část je věnována slavnému Čarodějovu učni Krabatovi.
Ottfrieda Preusslera vybrali řešitelé česko-německého projektu jako symbol prolínání obou kultur v severočeském pohraničí.
„K nalezení je Preussler v podstatě všude po Čechách: protože tenhle kraj je, jak jednou autor sám řekl, přímo ,plný příběhůʻ. Tyto příběhy, stejně jako krajina, nebyly nikdy pouze německé nebo pouze české, vyprávěly o historii obyvatel, kteří tu žili společně, sice v místy ,konfliktnímʻ, ale přece jen společenství,“ říká k tomu Annette Teufel, hlavní řešitelka projektu LIS.
Radek Pirkl
Foto: Jan Kozák
Další články v rubrice
Proměny Liberce i Černý jestřáb. Vyšlo nové číslo Fontes Nissae
Jak se proměňoval Liberec, jaké příběhy ukrývá valdštejnské panství Návarov nebo čím je výjimečné Železnobrodské sklo? Odpovědi nabízí nové číslo recenzovaného časopisu Fontes Nissae – Prameny Nisy, který vydává katedra historie Fakulty...
Recyklace textilu nás spojuje se značkou VUCH
Kabelky a peněženky značky VUCH nesou nově přívěsek z recyklovaného textilního kompozitu, který vyvíjela liberecká katedra hodnocení textilií. A nezůstává jen u drobných doplňků, z desky TXB si můžete pořídit i nástěnné hodiny.
Studenti změnili náměstí v obývací pokoj a propojili Liberec u jednoho stolu
Rozlehlý prostřený jídelní stůl plný donesených dobrot a k němu si mohl přisednout kdokoli, kdo šel zrovna po náměstí před libereckou radnicí. Pokud překonal ostych, zapojil se do studentského experimentu, který zkoumal, zda lze uprostřed města...