Drobíme svůj potenciál do půtek a sporů národních, politických i náboženských skupin. Přitom má lidstvo v současné době jediné, společné zadání: vlastní záchranu. O tu je potřeba usilovat jednotně a na racionálních, vědou podložených základech. To je výzva evolučního humanismu, kterou ve své přednášce tlumočil Michael Schmidt-Salomon, předseda Nadace Giordano Bruno, v den, kdy obdržel z rukou rektora Miroslava Brzeziny titul doctor honoris causa TUL.
Evoluční humanisté, v čele se svým významným představitelem Michaelem Schmidt-Salomonem, vnímají evoluci v širší perspektivě universa.
Evoluční humanismus proto nepovažuje člověka za vrchol veškerého tvorstva, který se kategoricky liší od jiných forem života. Člověk je, podle Schmidt-Salomona, jedinečný právě v tom, že v něm se přinejmenším v naší sluneční soustavě, ale dost možná i v dimenzích Mléčné dráhy evoluce vůbec poprvé stává „uvědomělou“.
Po objasnění základních pilířů evolučního humanismu se Schmidt-Salomon ve své přednášce nazvané "Evoluce je všude kolem nás" věnoval hrozbě klimatických změn. Podle něj právě tváří v tvář globální katastrofě nabývá evoluční humanismus na významu.
„Hérakleitovu a později také Darwinovu známou tezi, že vše se mění a věčná je jenom změna, je potřeba vztáhnout také na globální klimatické změny. Úkolem nás lidí je udělat vše proto, aby ani tyto globální změny nezpůsobily poškození prostředí, které nutně a tradičně potřebujeme k životu.“
Lidstvo má na prahu třetího tisíciletí jasně zadaný úkol, problém je v jeho provedení, jak říká dále Schmidt-Salomon:
„Problém není v tom, že bychom si toho nebyli vědomi, problém je v tom, že lidstvo odpovědné za planetu nejedná jako jednotný kolektiv. Jsme rozdrobeni do zájmových skupin, které se navzájem přou a oslabují ve snaze ochránit za každou cenu svou národní, kulturní nebo náboženskou zabedněnost. Přitom řada politických i náboženských systémů nedává ve světle evoluce žádný prokazatelný smysl.“
Poté, co se takto kategoricky rozešel s tradičními politickými a náboženskými systémy, nabízí lidstvu perspektivu evolučního humanismu. Na rozdíl od ostatních světonázorů, které se uzavírají před novotami, evoluční humanismus vyzdvihuje změnu jako svůj program. Počítá s ní a počítá s člověkem, respektive s lidstvem.
„Jádrem každého humanismu je víra v člověka. V kontextu evolučního humanismu je to víra ve schopnost vývoje člověka,“ říká Schmidt-Salomon.
Podle Schmidt-Salomona je potřeba vyjít z ulit občanů států a stát se světoobčany, snažit se vystavit otevřenou svobodnou společnost, která bude na čistě racionálních a vědou podložených základech jednotně čelit globálním výzvám a usilovat společně o svůj vývoj, svou další evoluci.
Radek Pirkl
| Dr. phil. Michael Schmidt-Salomon V letech 1992 až 2001 pracoval jako vědecký asistent a lektor na Univerzitě v Trevíru. V roce 2002 začal přednášet na Institutu D'Etudes Educatives et Sociales (IEES) v Lucemburku. Od roku 1999 do roku 2007 byl redaktorem časopisu MIZ (Současné materiály a informace: Politický časopis pro ateisty a nespravedlivé). V letech 2001–2005 působil jako výkonný ředitel PR kanceláře Held & Salomon, v roce 2004 se stal členem představenstva Nadace Giordano Bruno. V následujících letech se podílel na činnosti výzkumného týmu „World Views" v Německu, působí jako zaměstnanec humanistické tiskové služby hpd.de a jako člen výboru Darwin Yeare. Na slavnostním zasedání Vědecké rady TUL převzal 4. 11. 2019 z rukou rektora Miroslava Brzeziny titul doctor honoris causa. |
Další články v rubrice
Co je skutečné a co manipulace? Odpověď hledá výstava Co-Extensive kurátora Filipa Šenka v Galerii Rudolfinum
Mezinárodní skupinovou výstavu Co-Extensive v Galerii Rudolfinum dva roky kurátorsky připravoval Filip Šenk z Fakulty umění a architektury TUL. Výstava vychází z úvah o tom, že dnešní svět v nebývalé míře zaplavují obrazy, které přitom často...
Duo docentky přivezlo smích, který tuhne na rtech a nutí k zamyšlení
Ani jedna glosa z výstupů Dua docentky – socioložek Kateřiny Liškové a Lucie Jarkovské – není fabulace. Je to realita genderové nerovnosti nebo sexismu posbíraná na českých univerzitách. A se svým stand-upem Najdi 5 rozdílů mezi univerzitou a...
Legendy české architektury vzdaly hold autoru ikonického Ještědu. Odstartoval rok oslav Karla Hubáčka a liberecké FUA
Múzou políbený architekt, učitel i charakterní člověk. Tak vnímali Karla Hubáčka jeho spolupracovníci a lidé, které zakladatel ateliéru SIAL, autor ikonického horského hotelu a vysílače na Ještědu a duchovní otec dnešní Fakulty umění a...
