Jak svobodně se asi žije v zemi, kde vás za protest proti vládnoucímu režimu pošlou do vyšetřovací vazby a společnost ovládá strach? I o tom mluvila jedna z nejoceňovanějších běloruských spisovatelek současnosti Nasstasja Kudasavová během mimořádné besedy na Technické univerzitě v Liberci.
TUL se připojila k dalším sedmi univerzitním městům v ČR, která poskytla běloruským umělcům prostor pro svobodu projevu. V Bělorusku se svobody v době represí protestujících lidí proti zmanipulovaným volbám zoufale nedostává. Nejen na ulicích, v médiích a kultuře, ale ani na univerzitách. Lidé jsou nyní v Bělorusku stíháni za jiný, než oficiální názor.
„V roce 2020 pro nás bylo obrovským překvapením, že společnost může v okamžiku spadnout do pravěku. Do stadia, o kterém jsme mysleli, že je dávno překonáno. Byli jsme v šoku z toho násilí, brutality a sadismu, ze všech věcí, které se kolem nás děly. Stalo se to v situaci, kdy jsme si jako společnost mysleli, že jsme rozvinutý evropský stát, ve kterém něco takového není možné. Situace, co nastala v Bělorusku, ale ukazuje, že se to může stát v jakékoliv společnosti,“ pronesla Nasstasja Kudasavová na akademické půdě TUL.
Tlumočená beseda, jejímiž dalšími účastníky byl také rektor Miroslav Brzezina a děkan fakulty umění a architektury Osamu Okamura, se odehrávala v aule budovy G, zároveň byla streamovaná na web. Když se moderátor besedy Jakub Železný zeptal, zda má Nasstasja Kudasavová obavu z toho, že jí může pobyt v České republice uškodit, básnířka odpověděla:
„Mám strach. Na druhou stranu jsou věci větší a důležitější, než je strach. Já přitom nedělám nic agresivního nebo zlého. Dělám to, co je správné. Pokud ale můj pobyt tady vidí v Bělorusku jako hrozbu, něco to o tom systému vypovídá,“ odpověděla autorka čtyř básnických sbírek. Během svého čtyřtýdenního rezidenčního pobytu připravuje další sbírku, ovlivněnou současným děním a běloruským protestním rokem 2020. I když neví, jestli ji cenzura umožní vydat. „To, co se teď děje, je pro umělce velmi živé a pohání nás to k tvorbě. Nejvíc jsme ožili a aktivně tvoříme,“ pronesla sedmatřicetiletá Nasstasja.
Zarecitovala také Báseň pro Táňu, kterou věnovala kamarádce a zároveň kulturní a lidskoprávní aktivistce v době, kdy byla zavřená ve vyšetřovací vazbě. „Nikdo nevěděl, kdy se dostane ven. Táňu pustili v den, kdy jsem sbírku napsala.“
TUL pomáhá ohroženým běloruským studentům
TUL není situace lidí v Bělorusku lhostejná. Dokazuje to nejen besedou s básnířkou, ale i přijetím 16 běloruských studentů, kteří se stali ve své zemi oběťmi represí nebo jim represe hrozily. Dostudují Fakultu umění a architektury TUL (FUA). „Na naše poměry je to velký počet. Doufám, že se jim u nás bude líbit a studium dokončí,“ řekl rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina.
Zároveň připomněl, že se na TUL vzdělávají i studenti z Ruska nebo z Ukrajiny. Tedy dvou znesvářených zemí. „Nebráníme se žádné národnosti. Jsme otevření všem. Ostatně, žádné rozmíšky jsme ani nezaznamenali,“ doplnil rektor Brzezina.
Děkan FUA na besedě připomněl, že se běloruští studenti učí intenzivně češtině a adaptační proces probíhá úspěšně. „Možnost setkávání byla dosud kvůli covidu velmi omezená. Utvořila se ale skupina českých studentů, která pomůže našim běloruským studentům se zapojováním do života v Liberci. Už se na to moc těší,“ uvedl děkan Okamura. „Osobně bych si moc přál, aby se režim v jejich vlasti změnil natolik, aby poté, co u nás naberou profesní znalosti, mohli běloruští studenti své nabyté znalosti uplatnit v Bělorusku,“ vyjádřil naději děkan Okamura.
Skupina běloruských studentů na besedu také dorazila. "Děkujeme za vaši poezii. Sledujeme zprávy a jsme zhrozeni tím, co se u nás děje. Jsme ale rádi, že je pozornost upřena k Bělorusku. Vědomí, že nás svět neopustil a sleduje nás, je velmi důležité," pronesla na závěr besedy jedna z běloruských studentek.
Čtení a beseda na Technické univerzitě v Liberci byly součástí tvůrčích a rezidenčních pobytů šestice běloruských umělců v České republice, které iniciovala Ambasáda nezávislé běloruské kultury při Centru experimentálního divadla v Brně. Kromě Nasstasji Kudasavové přijel do ČR spisovatel a redaktor Sjarheje Kalendu, výtvarníci Alesja Pčolková a Uladzimir Hramovič a dramatičky Axana Hajková a Alena Ivaňušenková. Všechny účastníky vybírala odborná porota. Na organizaci setkání s běloruskými spisovateli se podílí také Moravská zemská knihovna v Brně a České literární centrum.
Liberec byl pro Nasstasju Kudasavovou během jejího rezidenčního pobytu první mimopražskou zastávkou. Navštíví také Plzeň, Ústí nad Labem nebo Hradec Králové.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Písně studentů a příběhy pamětníků oslavily konec války
Příběhy konce druhé světové války v Československu, kde umlkly zbraně jako poslední místo v Evropě, připomněl 14. května v komponovaném pořadu sborů Bohemia Chór a Aurea Rosa při Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V kostele svatého...
Návrat domů a Babička jsou Knihami roku Libereckého kraje
Kniha „Návrat domů: Po stopách obětí holocaustu v Liberci“ od kolektivu autorů pod vedením Kateřiny Portmann z katedry historie a miniromán „Babička“ od vedoucího katedry německého jazyka Pavla Novotného získaly ve svých kategoriích cenu Kniha...
Duhový most dal naději a propojil smysly i dvě fakulty
Světelná instalace, zpěv, mluvené slovo, tanec a prostor kostela sv. Josefa na Hrubé Skále spojily dvě fakulty a daly vzniknout jedinečnému zážitku. Tím byl Duhový most – experiment, jenž zkombinoval světelnou symboliku s písněmi, které odkazovaly...
