V době válkou pošlapané humanity zněl kostelem Komenského nadčasový odkaz

IMG_6360-4.jpg
Komponovaný pořad propojily písně třígeneračního sboru pod vedením Jany Konvalinkové z FP a úryvky z Komenského Labyrintu světa a ráje srdce v přednesu sólisty Národního divadla Luďka Veleho. Foto: Adam Pluhař, TUL

Nadčasové myšlenky a sborový zpěv zněly libereckým kostelem svatého Antonína při příležitosti výročí 430 let od narození Jana Amose Komenského (1592–1670). Technická univerzita v Liberci se tak připojila k celonárodním oslavám tohoto filosofa, pedagoga a humanisty.

Komponovaný pořad propojily písně třígeneračního sboru pod vedením Jany Konvalinkové z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP) a úryvky z Komenského Labyrintu světa a ráje srdce v přednesu sólisty Národního divadla Luďka Veleho. V úvodu a závěru zazněl společný zpěv písně Ať mír dál zůstává s touto krajinou, což je volná parafráze textu Jana Amose Komenského napsaného roku 1650.

Rektor TUL Miroslav Brzezina přečetl na začátku zdravici koordinátorky Národních oslav J. A. Komenského Markéty Pánkové z Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze. Markéta Pánková poukázala na to, že myšlenky humanity jsou nyní na evropském kontinentu nevídaným způsobem pošlapávány. „Celé životní snažení Komenského, ať již v oboru pedagogiky, filozofie nebo teologie, se neslo úsilím o zachování míru a vytvoření přijatelného způsobu soužití mezi národy. Celá jeho životní práce byla prodchnuta snahou, aby ‚rozsvítil nové světlo‘ školám, církvím, národům státům a aby ukázal všem lidem a národům cestu ke svobodě a míru, která vede jen přes vzdělávání a výchovu k obecnému dobrému.“

Děkan FP Jan Picek přečetl zase slova Janusze Poły, rektora Státní vysoké školy Jana Amose Komenského v Lešně. J. A. Komenský našel v Lešně v letech 1628–56 jako pobělohorský exulant azyl. „Kulturní událost, které se dnes účastníte, se odehrává ve zvláštní době. V době války na Ukrajině a milionů uprchlíků na útěku. Jakou nadčasovou hodnotu dostávají dnes slova Jana Amose Komenského: ‚Cílem lidské společnosti je všeobecný mír a bezpečí a dobro lidu má být nejvyšším zákonem každého státu.“

Ke shromážděným posluchačům promluvil také liberecký arciděkan P. Radek Jurnečka.

Komponovaným pořadem provedl posluchače zpěv sboru složeného z žáků Základní školy ve Světlé pod Ještědem, Bohemia Chóru FP a sboru Aurea Rosa Univerzity třetího věku TUL. Jako čestný host vystoupila Anna Śróda z polské Univerzity Jana Amose Komenského v Lešně. Výběr skladeb jako by následoval poutníka v Labyrintu. Někdy jej provázely lidové písně, jindy vrcholná díla světové hudební literatury.

Komponovaný večer se konal pod záštitou krajské radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Květy Vinklátové a primátora statutárního města Liberce Jaroslava Zámečníka.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

20250514_161745.jpg

Návrat domů a Babička jsou Knihami roku Libereckého kraje

Kniha „Návrat domů: Po stopách obětí holocaustu v Liberci“ od kolektivu autorů pod vedením Kateřiny Portmann z katedry historie a miniromán „Babička“ od vedoucího katedry německého jazyka Pavla Novotného získaly ve svých kategoriích cenu Kniha...

15. 5. 2025 | Kultura | 199
Anna Habánová a Jan Heinzl před zvětšeninou fotografie zachycující Hejnice tak před 100 lety.

Význam chrámu v Hejnicích představuje jedinečná výstava

Součástí oslav 300 let od vysvěcení kostela v Hejnicích je také výstava, která na originálních dílech mapuje rozkvět, postupnou devastaci a nakonec opět nadějné vyhlídky jednoho z nejvýznamnějších poutních míst v česko-německo-polském pohraničí....

7. 7. 2025 | Kultura | 147

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Inaugurace nového děkana FZS TUL Jiřího Beneše (3).JPG

Rektor dnes jmenoval Jiřího Beneše děkanem FZS

Stál u zrodu ústavu, dnes fakulty, zdravotnických studií, podílel se zejména na zajištění programů biomedicínský technik a biomedicínské inženýrství. Profesor Beneš povede fakultu od 1. července 2025 do konce června roku 2029.

9. 6. 2025 | Univerzita | 498