Do konce března je ještě možné hlasovat pro díla, která se letos v soutěži Kniha roku Libereckého kraje ucházejí o Cenu čtenářů. Mezi čtyřmi desítkami knih jsou i čtyři publikace spojené s Fakultou přírodovědně-humanitní a pedagogickou TUL.
Soutěž letos provází mimořádný zájem. Autoři a nakladatelé nominovali 41 publikací, které zhodnotí odborná porota. Veřejnost však má také možnost zapojit se do hodnocení a rozhodnout o vítězi Ceny čtenářů. Hlasování trvá do konce března prostřednictvím online dotazníku, který obsahuje podrobné informace o nominovaných knihách.
Další informace o nominovaných knihách jsou k vidění na webu Kniha roku.
Návrat domů – Po stopách obětí holocaustu v Liberci
Kniha je výsledkem dlouholetého bádaní studentů a absolventů katedry historie FP TUL pod vedením historičky Kateřiny Portmann. Problematika holocaustu je v něm pojímána na pozadí osobních příběhů konkrétních obyvatel Liberce a jejich rodin. Tyto rodiny tvořily nedílnou součást předválečného společenského a profesního života města, kde spolu žili a pracovali Němci, Češi i Židé. Kniha má připomenout, jak zvracené zákony O rasové nadřazenosti ovlivnily nejen osudy lidí, ale i celého města.
Podle současných poznatků bylo 771 původních libereckých občanů, z nichž někteří se dokonce hlásili k německé národnosti, deportováno do některého z ghett, koncentračních či vyhlazovacích táboru. Přežilo pouze 55 z nich. Mezi zavražděné patřilo i sedmdesát osm dětí a mladistvých. Kniha přibližuje osudy několika rodin, ale i jejich potomků, které se autorům podařilo vypátrat na mnoha místech světa.
„Naším cílem je kromě prezentace vědeckého výzkumu vstoupit do veřejného prostoru města a osudy těch, kteří ho museli nuceně opustit a jsou zapomenutí, vrátit do jeho ‚paměti‘,“ říká Kateřina Portmann.
Kniha je doplněna unikátní fotografickou dokumentací. Náročný projekt zabral několik let.
Vyrovnání se s válečnými zločiny a zločiny kolaborace po druhé světové válce v Liberci
Publikace Kateřiny Portmann je první monografií, která systematicky a komplexně analyzuje proces poválečné retribuce na Liberecku. Vedle samotné soudní retribuce reprezentované především Mimořádným lidovým soudem v Liberci a Trestní nalézací komisí v Liberci se zabývá i tak zvanou divokou retribucí, kterou doprovázela zvýšená míra násilí a bezpráví. Zvláštní pozornost autorka věnuje případům, které končily hrdelním rozsudkem, kauzám spojeným s holocaustem, s místními elitami (Johann Wolfgang Liebieg) a tzv. horizontální kolaborací. Text vychází z dlouholetého výzkumu založeného na rozsáhlé analýze pramenů nejrůznější povahy a jejich komparace s poznatky získanými z odborné literatury.
Babička
Knihou Babička vstupuje básník a vedoucí katedry německého jazyka FP TUL Pavel Novotný do oblasti prózy. Titulní protagonistka knihy je impozantní a groteskní zároveň, vystupuje jako energická ochranitelka i tyranka a přitom skrývá řadu tajemství. Babiččin život je nazírán zprvu dětskýma, postupně stále dospělejšíma očima jejího vnuka. Název knihy vybízí ke konfrontaci s klasickým dílem české literatury devatenáctého století. Nejde jen o změnu kulis, ale také charakterů, systému hodnot a v neposlední řadě o literární stavbu. Podobně jako v díle Boženy Němcové je postava babičky pevnou harmonizační instancí, ovšem tato stabilita se nakonec ukáže být pouhou iluzí.
Miniromán Babička volně navazuje na autorovy básnické cykly Zápisky z garsonky, Dědek a Procedura. Kniha Babička je, podobně jako předchozí cykly, silně navázána na prostředí Liberce.
Krysličkova »teroristická skupina«. Poválečný Liberec a následky nepovedeného atentátu
Kniha absolventky Katedry historie FP TUL Markéty Filla vznikala dlouhých dvanáct let. O motivaci k napsání knihy i o složitém hledání pramenů jsme psali.
Poválečné pohraničí bylo tavicím kotlem nadšenců a dobrodruhů, ale i těch, kteří se chtěli uklidit stranou. V Liberci dalo, spolu s událostmi z února 1948, vzniknout skupině, která nesouhlasila s komunistickým převratem a rozhodla se proti němu bojovat se zbraní v ruce: vyhodit do povětří prvomájovou tribunu, na které měli stát přední politici a představitelé města.
Hlavou celé akce byl Josef Kryslička – četník a partyzán s pochybnou pověstí. Atentát se ale nekonal, nálož vybuchla dříve a zabila část členů skupiny. Na jejich chybu, ale i na pouhou známost s nimi doplatili jiní: v rámci vykonstruovaného politického procesu byla řada osob odsouzena k mnoha letům odnětí svobody. Mezi nimi i úřední lékař Jan Šolc, kterého většina Liberečanů vzpomíná jako toho, kdo pomáhal nespravedlivě vězněným. Kniha „Krysličkova teroristická skupina. Poválečný Liberec a následky nepovedeného atentátu“ popisuje události, které výbuchu předcházely, i osudy těch, kteří na jeho přípravu či na pouhou známost s aktéry doplatili.
ad
Další články v rubrice
Hovory s ledničkou. ÚNOS chystá premiéru hry, na jejímž konci dobro opět ostrouhá
Úplně nenormální ochotnický spolek úplně nenormálně funguje při TUL už 15 let. Za tu dobu už diváky odboural smíchy s hrami Indiana Jones a n-tá křížová výprava, Pí mušketýrů, Psychopatovo velmi pozdní odpoledne nebo Záhada jizerského yettiho....
Den učitelů jsme oslavili zhudebněním Komenského Labyrintu
Jedinečné propojení klavírního koncertu a přednesu pasáží z Labyrintu světa a ráje srdce od Jana Amose Komenského zaznělo ve čtvrtek v univerzitní aule u příležitosti blížícího se Dne učitelů. Koncertu pro pedagogy, žáky i studenty přihlíželi mimo...
Deska z textilního odpadu proniká také do světa výtvarného umění a designu
Už našla uplatnění ve stavebnictví i nábytkářství. Premiéra desky z recyklovaného textilního materiálu na výtvarné scéně se odehrává právě v těchto dnech v jablonecké Galerii N, kde ji můžete vidět na výstavě Martina Hofmana »Recyklus«.
