Začala s výukou angličtiny íránských dětí, jež mají poruchu autistického spektra, a přes počáteční nedůvěru okolí získala značné úspěchy. Od loňského října přednáší Neda Khodaverdi didaktiku anglického jazyka na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL a své nabyté zkušenosti s výukou autistických dětí by ráda aplikovala i v České republice. Zjistila totiž, že angličtina může pomoci děti s autismem socializovat.
O výuce angličtiny a dětech s poruchami autistického spektra (PAS) vypráví Neda Khodaverdi v rozhovoru na webu magazínu Perpetuum. Přinášíme zkrácenou reflexi.
„Učení se anglicky posilovalo sebevědomí dětí,“ popisuje Neda v rozhovoru. Začátky nicméně byly náročné. „Když se schylovalo k naší první společné hodině, téměř jsem panikařila. Nevěděla jsem, jak se děti zachovají, když potkají kolegy a pracovníky institutu,“ vypráví lektorka.
„Při dvacátém sedmém setkání se stalo něco, co ohromilo mě, matky žáků i celý výzkumný tým. Schylovalo se ke konci jedné hodiny a můj student Iman si balil věci. Student po něm, Sourena, tehdy přišel o trochu dřív. Když ho Iman uslyšel přicházet, zvedl se, otevřel dveře a anglicky ho pozdravil. Bylo to zvláštní, protože se nijak neznali, ale započali krátkou konverzaci v těch několika anglických větách, které uměli. A od té doby zdravili také kolegy a někdy i jiné studenty v institutu. Tehdy jsem plakala a jejich maminky také. Angličtina jim pomohla socializovat se,“ říká v rozhovoru Neda Khodaverdi.
Při výuce dětí s PAS musí věnovat pozornost spoustě detailů – od tiché místnosti přes barvy stolu i dekorací až po regulované světlo. „Každičká změna by totiž ovlivnila jejich vnímaní a koncentraci. Všechny sezení jsem nahrávala na kameru.“
V Teheránu, hlavním městě Íránu, získala Neda Khodaverdi nejprve titul bakalář z překladatelství a později magistr z učitelství angličtiny. Roku 2012 se rozhodla nastoupit na doktorské studium a začala přemýšlet o tématu své disertační práce. „Vždycky mě zajímala kritická pedagogika, tak jsem instinktivně cílila na vzdělávání skupin, které nejsou v centru pozornosti. Sociální spravedlnost v rámci procesu vzdělávání se stala mým úkolem nejen ve vlastní zemi, ale po celém světě,“ líčí Neda.
Učitelkou angličtiny je jinak od roku 2001, děti s PAS učí už pět let. „Existuje spousta výzkumů na to, jak si lidé s PAS osvojují mateřský jazyk, ale už méně na to, jak si osvojují jazyk cizí. Od doby, co jsem projekt začala, se naštěstí jejich počet zvýšil. Sama jsem na začátku o autismu moc nevěděla, jen teoretická příprava mi zabrala celý rok. A lidé kolem mě také ne, takže jsem v průběhu projektu nabyla pocitu zodpovědnosti za to, aby se má rodina, mí známí, studenti i kolegové o autismu něco dozvěděli. Osvěta je jedním z mých cílů. Mnoho lidí má o lidech s PAS velmi zkreslenou představu.“
Výuka dětí s PAS mimo anglosaský svět není vůbec běžná. I to byl důvod, proč byla v roce 2017 vybrána do amerického programu Humphrey Fellowship Programme. Zaměřuje se na rozvojové země a vědci umožní přestěhovat se na deset měsíců za studiem do USA za podmínky, že nabyté zkušenosti použije v rodné zemi. Pobývala na Vanderbiltově univerzitě v Nashville ve státě Tennessee.
Její doktorský projekt vlastně nikdy nekončí. „Chci světu říci, že lidé na spektru se můžou učit cizímu jazyku. Měli bychom přemýšlet o jejich budoucnosti, protože pokud nebudeme, jak se lišíme od předchozí generace? Není to tak dávno, co byli tito lidé institucionalizováni. Ráda bych také učila anglicky děti s PAS v České republice a pak srovnala podobnosti a rozdíly se svými žáky v Íránu, které teď učím online,“ říká Neda Khodaverdi.
Na tomto odkaze si můžete přečíst celý rozhovor.
- ad -
Další články v rubrice
»Umělá inteligence a elektromobilita: Budoucnost na výjimečné liberecké fakultě«
Na elektrické enduro motorce sjel schody univerzitní auly a během dne otevřených dveří vykouzlil údiv uchazečů o studium a potlesk. Nový děkan Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Josef Černohorský tak vlastně nepřímo...
»Něco tak drzého si od roku 1945 nedovolil nikdo vypustit z úst«
S historikem Janem Rychlíkem o dosud nevídaném překrucování historie v současném Rusku, jeho nové knize i lásce k vlakům. Předního českého odborníka na slovenskou historii a pedagoga Katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické...
Zápočty, zatýkání, zkoušky, soudy, vězení. Realita studentského života v Bělorusku, pokud se neskloníte před režimem
Ve vězení v Minsku strávila dva roky. Další měsíce a roky žila doma v napětí a v nesvobodě a nyní zakouší život exulantky u nás v Liberci. To je bilance ztracených let života, které mladé studentce Fakulty umění a architektury TUL už běloruský...