Z kampusu uvidíte Polárku. Vyhlídku na hvězdy chce autorka postavit i v Jizerských horách

7762C1D1-DC15-4352-AED7-4AC1BA9088C3-2.jpg
Eliška Látalová ve své observatoři. Zatím v univerzitním parku. A s dokreslenými hvězdami pro účely diplomové práce. Foto: archiv Elišky Látalové

Vyhlídku na hvězdnou oblohu, která má upozornit na problém světelného znečištění, vytvořila jako svoji diplomovou práci studentka Fakulty umění a architektury Eliška Látalová. S dřevěnou observatoří počítala pro Jizerskou oblast tmavé oblohy. Potřebná jednání s úřady nutná k instalaci vyhlídky ji ale teprve čekají.

Žádný podobný objekt zatím v Jizerských horách není. „Původně jsem pracovala na konceptu útulen nebo nouzových přístřešků pro Jizerské hory. Nový styl útulen je už v sousedních Krkonoších. Nakonec jsem pro Jizerské hory vytvořila Vyhlídku na hvězdnou oblohu s možností nouzového přenocování," nastínila Eliška Látalová, studentka programu Výtvarné umění – tvorba ve veřejném prostoru Katedry umění Fakulty umění a architektury TUL (FUA).

Vychází z klasického tvaru áčka typického pro toto území. Písmeno a je u observatoře vlastně jen pootočené. „Mimo jiné bych i díky vyhlídce ráda pomohla s otvíráním problému světelného znečištění, proto se z této vyhlídky díváte na oblohu. Fenomén Jizerské oblasti tmavé oblohy je jedinečný, světelný smog jej ale stále víc ohrožuje,“ doplnila Eliška.

Svůj objekt určený pro přírodu Jizerských hor zatím postavila v univerzitním parku za budovou G. Observatoř je obrácena k severu a okno vyhlídky je natočeno pod úhlem 51 stupňů k severu. Za jasné noci z ní pozorovatel kromě jiných hvězd spatří Polárku.

Vyhlídka pojí člověka s vesmírem i s krajinou

Ve stejném směru a pod totožným úhlem má vyhlídka „vidět“ na oblohu i v oblasti Jizerky. „Je to chráněná krajinná oblast, zapotřebí budou povolení a jednání se správou CHKO nebo Lesy ČR, ale ráda bych vše dotáhla do úspěšného konce, aby se vyhlídka mohla nakonec v okolí Jizerky postavit. Je to přírodní materiál, který nijak přírodě neublíží, naopak časem sám zanikne,“ uvedla Eliška Látalová.

Kromě toho, že má upozornit na světelný smog, pojí vyhlídka člověka s krajinou. Okno pomáhá vytvářet intimitu prostředí a navede oči na výsek oblohy. Prostor vyhlídky ale umožní i nouzové přenocování.

Vyhlídka ze smrkového dřeva je vysoká 4 metry, boční stěna má na délku 3 metry. Natřená je ekologickým dřevním térem, který stavbu chrání proti škůdcům a okolním vlivům. Se stavbou, která trvala čtyři dny, Elišce pomáhal kamarád a odborník na sruby a roubenky Jakub Tměj.

 

„Hodně lidí mi říká, že dovnitř bude pršet nebo sněžit a že se vyhlídka hned zničí. Já ale počítám s tím, že vyhlídku budu chodit udržovat. Tím, že se o stavbu člověk stará, tak si vytváří vztah i k okolní krajině, protože tam musí trávit čas. Jinak je ale vlastně ta stavba stejně trvanlivá jako my,“ zamyslela se Eliška, jež v Jizerských horách tráví při výletech a sportování spoustu času.

Pro oblast Jizerskohorských bučin i pro dlouhé průseky lesa navrhla dva další typy vyhlídek. Vycházela z útulen v Jizerských horách, pracovala jen s jejich náklonem. Každé „áčko“ směruje oči člověka na jiný úhel pohledu.

Inspiraci Eliška hledala mimo jiné u amerického umělce Jamese Turrella. Pracuje s přírodním prostředím nebo uzavřenými prostory, jež rámují oblohu. V obří observatoř například proměnil přírodní škvárový kužel v Arizoně.

„Přála bych si, aby lidé v mé vyhlídce cítili radost. Také bych chtěla, aby si uvědomili, že to, co je nad nimi, je mnohem větší a přesahuje je to,“ řekla Eliška k jednomu z motivů stavby.

Také vedoucí Eliščiny diplomové práce Richard Loskot věří, že se Vyhlídku na hvězdnou oblohu podaří v okolí Jizerky umístit. Podle něj by objekt v Jizerských horách přímo odkazoval k temné obloze. A to nejen psanou formou pomocí cedule. "Navíc by vyhlídka přímo vybízela k zastavení a sledování oblohy. Tím je velmi kontaktní. Vzhledem k tomu, že vychází z architektury jizerskohorských ‚áček‘, a že pracuje s tmavou oblohou, věřím, že se stavbu v Jizerkách podaří nakonec zrealizovat. Zapotřebí ale samozřejmě budou jednání s úřady,“ zhodnotil naději observatoře na uvedení do života Richard Loskot, vedoucí diplomové práce, jenž zároveň s Jaroslavem Prokešem vede na Katedře umění FUA TUL ateliér.

Závěrečné zkoušky se letos na Katedře umění týkají šesti studentů. Kvůli epidemické situaci a nezbytným opatřením, kdy může být při zkoušce omezený počet lidí, nejsou letos ve zkušební komisi externí odborníci.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

vaclav-2.jpg

Zemřel Václav Kotek. Jeden z prvních techniků Fakulty textilní

Zemřel technik a dlouholetý zaměstnanec Fakulty textilní TUL Václav Kotek. Zúčastnil se vývojových prací mimořádných inženýrských děl katedry netkaných textilií, mimo jiné světově proslulé technologie tvorby nanovláken známé pod značkou Nanospider.

18. 10. 2024 | Lidé | 385

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_4707-4.jpg

Motorkáře pomůže vycvičit neuronová síť

Smutná data hovoří jasně – Česko patří v evropském srovnání v počtu usmrcených motorkářů na milion obyvatel k zemím s nejčernější bilancí. A vědci z TUL nyní chtějí spolu s Asociací autoškol České republiky a Asociací polygonů Autoklubu ČR pomoci...

2. 10. 2024 | Věda a výzkum | 542