Jedinečný displej absolventa TUL boduje ve světě. »Vidí« lépe

correct-2.jpg
Nový displej pro brýle s rozšířenou realitou vyvinutý firmou CREAL absolventa TUL Tomáš Sluky umožňuje očím přirozeně zaostřovat na blízké i vzdálenější objekty. Foto: archiv CREAL

Firma CREAL absolventa TUL Tomáše Sluky je čtvrtým nejlepším startupem Švýcarska. Úspěch má díky vývoji jedinečného displeje pro zařízení s rozšířenou realitou, v němž může oko zaostřovat jako v reálném světě. Nový displej dává rozšířené realitě možnosti, které lze využít stejně tak při vaření jako při nejnáročnějších chirurgických zákrocích.

Když zavřete oko a podíváte se na svou ruku před obličejem, zrak zaostří na prsty a pozadí bude rozmazané. A teď se podívejte skrz prsty do dáli. Rozmazané budou prsty a oko zaostří na předměty v dálce. Pokud tento optický vjem chybí, mozek situaci vyhodnotí jako otravu a vyvolá nepříjemné pocity. Přitom přirozené zaostřování dosud chybí v obrazovkách augmentované (rozšířené) reality (AR).

Není v ní možné zobrazit správně digitální objekt například v ruce, protože je opticky dva metry daleko. Problém si před sedmi lety uvědomil Tomáš Sluka, absolvent programu přírodovědné inženýrství na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL.

V té době působil v pozici výzkumníka na Švýcarském federálním technologickém institutu v Lausanne (EPFL) a po nocích i o víkendech začal usilovně pracovat na vývoji nového displeje. „Dodnes si pamatuji na svůj heuréka moment. Byly tři hodiny ráno někdy v roce 2015. Já si od večera kreslil různé návrhy řešení, až jsem měl jeden, který kombinoval jednoduchost, efektivitu, a měl poskytnout vysokou kvalitu obrazu,“ vzpomíná Tomáš Sluka. Na podzim 2016 už měl přesvědčivý prototyp a podaný patent.

Práce Tomáše Sluku pohltila natolik, že opustil prestižní místo a rok nato spolu s Tomášem Kubešem a jinými společníky z několika zemí založil ve Švýcarsku startup CREAL. Náročný vývoj přinesl výsledky. Dnes jsou vývojáři tak daleko, že nabízí prototypy tak zvaného light-field displeje. „Náš displej už zobrazuje správně, interreaguje v reálném čase a je přijatelně malý pro některé high-end aplikace. Vytváří plně trojrozměrný obraz s přirozenou optickou hloubkou a to velmi kvalitně. Očím to přináší iluzi opravdu reálného světa,“ říká jedenačtyřicetiletý Tomáš Sluka.

Řada firem od startupů až po ty s bezednými kapsami se dnes snaží řešit ten samý problém. „Naše řešení se zatím jeví jako praktičtější, kvalitnější a ve značně pokročilejším stádiu,“ popisuje Tomáš.

Vývoj směřuje k vytvoření zcela nového typu zařízení, které nahradí prakticky všechny dnešní obrazovky. Má posunout vizualizaci a komunikaci na novou úroveň. „Realita by mohla být doplněna digitálními informacemi a objekty, které dnes hledáme například v mobilu. Augmentovaná realita má obrovský potenciál stát se naším každodenním asistentem ve všem. Od vaření po neurochirurgii. Může to být hlavní komunikační zařízení i platforma pro zcela nové aplikace, které si dnes ještě neumíme představit,“ věří Tomáš Sluka. Ke stejné vizi směřují i všichni technologičtí giganti.

Na webu CREAL se můžete podívat na to, jak displej zaostřuje.

Vývojáři usilují o zmenšení displeje

CREAL nyní usiluje o to, aby miniaturizoval technologii ze současného testovacího headsetu do malých chytrých brýlí. Na projektu dnes pracuje na 20 odborníků včetně mnoha veteránů z projektů augmentované reality v Intelu či Magic Leapu. O tom, že se CREALu daří, svědčí fakt, že na investicích získal zhruba 16 milionů dolarů a loni skončil na čtvrtém místě v žebříčku nejlepších startupů v zemi helvétského kříže. O rok dříve byl CREAL na devátém místě.

Firma nabízí licenci na displej velkým technologickým firmám. „Už jsme několik ‚náhlavních souprav‘ prodali a jsou testovány jako technologické demonstrátory. Do využití v průmyslu by se v omezeném množství mohly dostat už za tři roky. Ke spotřebiteli to nejspíš nebude dříve než za pět let,“ říká Tomáš Sluka.

Během své vědecké kariéry prošel výzkumnými centry nejen v lausanském EPFL, ale také v ženevském CERNu či v japonském Kobayashi institutu fyzikálního výzkumu. Opuštění slibně se rozvíjející univerzitní dráhy a skoku do nejistých vod podnikání nelituje. „Startup nabízí mnohem pestřejší život. Také jsem nechtěl být celý život placen z veřejných peněz. Chtěl jsem využít toho, co jsem se naučil a společnosti vrátit něco hmatatelného,“ vysvětluje Tomáš.

Dnes říká, že měl v životě štěstí a byl připraven reagovat na nové příležitosti. V úspěchu mu pomohla i Alma mater – Technická univerzita v Liberci. „V našem oboru nás bylo jen pět a nebyli jsme anonymní studenti. Škole jsme se museli víc věnovat. Také jsme dostali hodně široký záběr. Studium na TUL ze mě udělalo ‚Ferdu mravence práce všeho druhu‘, což, jak se později ukázalo, je celkem užitečná kvalifikace pro startup. Nejdůležitější asi byla jakási vnitřní potřeba jít vždy s úsilím až na hranu a dělat cokoli lépe a více,“ přibližuje svůj recept na úspěch Tomáš Sluka.

Adam Pluhař

Tomáš Sluka
(* 1979)

Absolvent oboru přírodovědné inženýrství na Fakultě mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL. V oboru získal i doktorát. Působil v prestižních výzkumných institucích, v EPFL v Lausanne, CERN v Ženevě a Kobayashi institutu fizikálního výzkumu v Japonsku. Startup CREAL, který spoluzaložil, vyvinul tak zvaný light-field displej, který vytváří plně trojrozměrný obraz s korektní optickou hloubkou. Od investorů získal už přes 330 milionů korun.

Další články v rubrice

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 536

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 536