Zemřel technik a dlouholetý zaměstnanec Fakulty textilní TUL Václav Kotek. Zúčastnil se vývojových prací mimořádných inženýrských děl katedry netkaných textilií, mimo jiné světově proslulé technologie tvorby nanovláken známé pod značkou Nanospider.
Na Václava Kotka vzpomíná profesor David Lukáš.
Václav byl jako málokdo z nás pravý zdejší rodák. Dětství prožil v kraji za Ještědem a rád vyprávěl o tom, jak byl jako malý kluk, za protektorátu „pašován“ z okleštěného československého území do Reichenbergu a zpět při cestách za příbuzenstvem. Absolvoval střední školu zaměřenou na chemickou technologii a poté nastoupil na vysokou školu v Liberci. Zde poznal a později i pracoval jako technik významného chemika naší univerzity Prof. Dr. J. Raise. Vaška si ale nakonec vybraly za spolupracovníka neméně významné osobnosti naší Alma Mater, a těmi byli postupně prof. Ing. Dr. techn. Radko Krčma, DrSc. a prof. RNDr. Oldřich Jirsák, CSc. z Katedry netkaných textilií. Václav, jako mimořádně schopný technik se zúčastnil vývojových prací výjimečných inženýrských děl, které na této katedře vznikly. Nejprve to byla technologie výroby kolmo kladených netkaných textilií STRUTO a poté světově proslulá technologie tvorby nanovláken známá pod značkou NANOSPIDER. Vašek je jedním ze šesti jejích původců.
Kdo se s Vaškem potkal poprvé, zachytil nejprve jeho masku bohéma a furianta. Za ní se ale skrývalo vřelé srdce, neobvyklý životní rozhled a zkušenost a neobyčejný cit pro sociální spravedlnost. Za vše hovoří výňatek z knihy pana Jaroslav Bláhy „Jak to bylo na VŠST (Příspěvek k dějinám Vysoké školy strojní a textilní v Liberci)“, který je zde krátce parafrázován takto:
V září roku 1969 (těžké období normalizace) si vedoucí funkcionáři VŠST lámali hlavu nad naplněním ministerské rezoluce. Měli získat prohlášení zaměstnanců VŠST, jak solidarizovali s akcemi „podvratných živlů“ (těmi byli zejména studenti a členové KANu) a jak vystupovali v období Pražského jara na stranických veřejných schůzích, v klubech a jaké zaujímali postoje k událostem 21. srpna 1968.
Tehdejší děkan Fakulty textilní si k tomu písemně postěžoval: Mám potíže, na něž narážím při zpracování zmíněné rezoluce ministra zejména u předsedy ZV ROH na textilní fakultě, soudruha Kotka. Ten se odmítl vyjádřit ke své činnosti a celou akci s dopisem ministra posoudil tak, že nikdo z nadřízených pracovníků nemá právo takové hodnocení požadovat.
Ano, to byl Vašek! Dnes si již těžko dokážeme představit, jakým hrozbám při tomto občanském postoji tehdy čelil.
Václave, bylo nám ctí Tě poznat nejen jako skvělého kolegu a technika, ale zejména jako člověka a kamaráda!
Další články v rubrice
Studentka z TUL pomáhá v Londýně posouvat léčbu dětských onemocnění lebky
Profesně-studijní cesta Sáry Čelišové z programu biomedicínské inženýrství Fakulty zdravotnických studií TUL míří až do světové špičky. Díky programu Erasmus+ totiž absolvuje odbornou stáž na prestižní University College London, kde se podílí na...
Miroslav Černík pozval k mikrofonu Aleše Kocourka
Bavili se o tom, jak budoucí rektor vnímá univerzitu a kam ji chce směrovat. Rozhovor moderátora Miroslava Černíka s Alešem Kocourkem pro Český rozhlas Liberec je v audioarchivu.
»Potkala jsem 'svého' živého pacienta a dojalo mě to«
Devětadvacet let u záchranky by mnohé unavilo, Veroniku Chalupovou ale ne. Usmívá se, když mluví o stresujících výjezdech, zachráněných pacientech i o výuce na Fakultě zdravotnických studií TUL, kde šestým rokem připravuje nové generace...
