Poctu hejtmana získala historička Miloslava Melanová

Poctu hejtmana za celoživotní přínos v oblasti historického bádání a pedagogiky získala Miloslava Melanová. Uznávaná historička a archivářka spojila podstatnou část své kariéry s Technickou univerzitou v Liberci, kde spoluzakládala a dlouhá léta vedla katedru historie. Jako vyučující vychovala generace budoucích dějepisářů, rozvíjela mezinárodní česko-slovenskou vědeckou spolupráci a zásadním způsobem se podílela na mapování regionálních dějin i vydání reprezentativní monografie o městě Liberci.

Doktorka Miloslava Melanová svoji profesní dráhu zahájila v Archivu Univerzity Karlovy v Praze, kde působila v letech 1971–1980 a autorsky se podílela mimo jiné na bibliografii k nejstarším dějinám pražské univerzity. Následně v letech 1980–1993 pracovala v historickém oddělení Severočeského muzea v Liberci, kde zároveň vedla redakční radu odborného Sborníku Severočeského muzea – Historia.

Od roku 1993 spojila svůj profesní život s Technickou univerzitou v Liberci. Na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické spoluzakládala katedru historie, kterou v letech 1996 až 2008 vedla. Jako vyučující vychovala generace budoucích dějepisářů a učitelů. Významně se zasloužila o rozvoj mezinárodní vědecké spolupráce – jako členka Česko-slovenské komise historiků stála za pořádáním známých libereckých seminářů věnovaných česko-slovenským vztahům a organizovala mezinárodní exkurze i odborné semináře ve spolupráci s univerzitami v Německu a Rakousku.

Ve své výzkumné činnosti se zaměřovala na dějiny českých zemí 19. a 20. století, regionální historii Liberecka, vývoj spolkového života, česko-německé vztahy a dějiny textilního průmyslu či významných podnikatelských rodin, jako byli Liebiegové.

Mnoho let působila jako odpovědná redaktorka odborného časopisu Fontes Nissae – Prameny Nisy. K jejím nejzásadnějším dílům patří vedle publikací o liberecké radnici či výstavě z roku 1906 především rozsáhlá kolektivní monografie Liberec (vydaná v Nakladatelství Lidové noviny), na níž se podílela jako vedoucí autorského týmu a redaktorka. Propojováním akademického výzkumu s popularizací regionálních dějin se nesmazatelně zapsala do kulturního a vzdělávacího života celého Libereckého kraje.

Ocenění in memoriam pro vynálezce Vladimíra Svatého

Krajského ocenění se (in memoriam) dočkal také legendární vynálezce Vladimír Svatý (1919–1986). Tento otec tryskového tkaní způsobil svým vynálezem vzduchového a vodního tryskového stavu celosvětovou revoluci v textilním strojírenství. I přes politické šikanování komunistického režimu a věznění přinesla jeho práce pro liberecký Výzkumný ústav textilních strojů (VÚTS) celkem 139 patentů. Technická univerzita v Liberci se k jeho odkazu hrdě hlásí – na jeho počest pojmenovala rekonstruovanou posluchárnu E9 a Fakulta textilní TUL společně s VÚTS uděluje Čestnou plaketu Vladimíra Svatého za mimořádné zásluhy v oblasti textilních věd a strojírenství.

Adam Pluhař