Sportovec roku: »Na učení si nastavuji budíka«

Patrik Indra se loni blýskl v reprezentačním výběru při kvalifikaci na Letní olympijské hry v Tokiu. Foto: Archiv Patrika Indry

ROZHOVOR „Večer po trénincích bych už nad skripty usnul. Kvůli učení si na ráno nastavuji budíka,“ přiznal student naší ekonomické fakulty a vrcholový volejbalista Patrik Indra. Loni v extralize s týmovými parťáky z Dukly Liberec vybojoval druhé místo, s českou reprezentací se zase bil o účast na olympiádě v Tokiu. Díky povedené loňské sezóně se může nově pyšnit titulem Sportovec roku 2019 TUL. Převzal jej na nedávném Sportovním plese. Tam jsme si spolu také povídali.

Za loňskou sezónu jste získal cenu Sportovec roku 2019 TUL. Jak ocenění hodnotíte?

Znám na univerzitě několik výborných sportovců a nečekal jsem, že ocenění získám. Moc si ho vážím. Je to pro mě takové dílčí zadostiučinění, protože volejbalu obětuji úplně všechno.

Co myslíte, že rozhodlo?

Dostal jsem se do nároďáku, vyhráli jsme akademické mistrovství, hráli jsme kvalifikaci na olympiádu. I když jsme nepostoupili, kvalifikace se mi moc povedla. Udělal jsem si tam dobré jméno. A doufám, že mi to jen pomůže v další kariéře.

Věřili jste, že z těch osmi evropských týmů můžete do Tokia postoupit?

Bylo to strašně těžké a postoupit bylo asi nereálné, byly to nejlepší mančafty v Evropě. My jsme mohli jen překvapit. Ale znovu říkám, odehráli jsme tam výborné zápasy. Neopakovatelná byla i atmosféra. Na prvním utkání s domácím Německem bylo na stadionu dvanáct tisíc lidí. I když se nám nepodařilo vyhrát, s realizačním týmem jsme to vyhodnotili jako povedené vystoupení.

Jste levák a ti to mají v životě obecně těžší než praváci. Není to ale ve volejbale naopak výhoda?

V životě to těžší je. Ve volejbale se opravdu říká, že to je výhoda. Hráč ale musí být komplexní a dobrý ve všem. Nás leváků přibývá a soupeři si na ně začínají zvykat, připravují se na ně. Ta výhoda se zmenšuje.

Hrajete vrcholově volejbal, zároveň byste měl letos končit studium mezinárodního obchodu na Ekonomické fakultě Technické univerzity v Liberci. Jak se dá vlastně skloubit ten šílený sportovní kolotoč se školou?

Řeknu to úplně na rovinu. Dá se skloubit jen velmi těžce. Kromě toho, že jsem dostal od pana děkana individuální studijní plán pro všechny semestry, pomohla mi i domluva s jednotlivými učiteli. Jinak ale myslím, že proplouvám dobře. Vždy jsem splnil to, co jsem měl a co po mně chtěli. Studium mě ohromně baví. Jsem rád, že studuji a že učitelé respektují můj volejbal. A já jim to vlastně vracím tím, že se látku naučím.

Kdy se vlastně učíte? Večer po trénincích nebo zápasech?

No, je to velmi těžké. Já nemám rád večerní učení, protože jsem velmi vyčerpaný. Máme dva tréninky denně. Nejradši se proto učím tak, že si na ráno nastavím budík a vstanu dřív.

Tento rok budete končit. O čem píšete bakalářskou práci?

Mám téma Mezinárodní expanze podniku. Se svým vedoucím práce panem Demelem jsme si říkali, že to vztáhneme k Dukle Liberec. Píšu o tom, jak Dukla Liberec expanduje do zahraničních pohárů, jakou má aktivitu v mezinárodním obchodě. Týká se to nákupu, prodeje hráčů, evropských šampionátů a podobně.

Bavíme se spolu na sportovním plese. Máte vůbec čas vyrážet v nabitém programu se spolužáky na podobné akce?

Přiznám se, že za ty tři roky je to pro mě první akce, kterou jsem s nimi absolvoval. Mrzí mě to, ale času je opravdu málo.

Jste bývalý hokejista. Dostanete se ještě někdy na led?

Hokej mám pořád rád, věnoval jsem mu asi jedenáct let, ale popravdě, už se k na led moc nedostanu. Za posledních šest let jsem byl snad dvakrát. Není na to čas. Doplňkovým sportem k volejbalu je plážový volejbal. Tím se v létě udržuji ve formě, když jsme třeba na dovolené. Je to sice něco jiného, ale určitě to pomůže.

Na co se letos těšíte?

Těším se na to, až zjistím, kde budu hrát příští sezonu. Letos mi totiž v Liberci končí smlouva. Je to určitě velká výzva. Ještě nevím, jestli zůstanu v Liberci nebo půjdu jinam. Ale každopádně se těším na nový životní krok. A hlavně se těším na to, že dopíšu bakalářku - už mě trochu tlačí čas a udělám státnice. Spadne ze mě velký balvan.

Patrik Indra

(*1997 v Jihlavě)

Student třetího ročníku mezinárodního obchodu na EF TUL. Má individuální studijní plán, protože se věnuje vrcholově volejbalu. Patří k oporám Dukly Liberec. Za své sportovní úspěchy obdržel ocenění Sportovec roku 2019 TUL. Loni s Duklou Liberec vybojoval druhé místo v extralize, s týmem obsadil i třetí místo v Českém poháru. Spolupodílel se na vítězství na Akademickém mistrovství ČR. Dostal se i do reprezentačního výběru, který bojoval o účast na Letních olympijských hrách v Tokiu.

Adam Pluhař