Marek Wollner a Aleš Měřička z České televize a sociolog Ondřej Lánský hovořili včera v aule o fake news, o manipulování s veřejným míněním i potřebě chránit pluralitní demokracii.
Jak včera v aule uvedli oba novináři z České televize, zavádějící a dezinformační zprávy jsou součástí lidstva od nepaměti, fake news jsou však v současnosti fenoménem díky internetu, kterým se rychle šíří k masám. Zatímco v dobách tištěných médií měly přístup k médiím jen úzké skupiny elit, internet otevřel přístup ke zprávám všem. Všichni je mohou nejen sledovat, ale i vytvářet.
„Další výrazný posun pak přinesly sociální sítě, kdy už pro rozšíření nějaké zprávy do světa ani nepotřebujete zakládat webové stránky, stačí vám profil na Facebooku nebo Twitteru,“ řekl včera v aule Aleš Měřička, hlavní vedoucí webu ČT 24. A dále se zabýval tím, jak rozlišit fake news. První, co má čtenáře upozornit, je titulek.
„Došlo k posunu v konzumaci zpráv na internetu. Lidé dnes čtou často jen titulky. Média, která šíří fake news, si to dobře uvědomují, a mají proto titulky často dlouhé, s vykřičníky, řvavé a žoviální. Čtenáři se už v titulku snaží podstrčit to, co si má myslet,“ řekl Měřička a promítl k tomu ve své prezentaci názorný příklad z českých médií.
K dalším znakům fake news patří manipulativní zacházení s ilustračními fotografiemi, které mají na první pohled působit jako zpravodajské, pořízené v místě dění. Jedním ze znaků fake news je i nedohledatelný autor článku, který se nepodepíše ani zkratkou.
„Média, která šíří fake news, také časo až přemrštěně v sekcích ,O násʻ zdůrazňují, že jsou nezávislá, necenzurovaná,“ dodal Měřička.
Marek Wollner, který je moderátorem a šéfredaktorem reportážní publicistiky v České televizi, tedy pořadů Reportéři ČT, 168 hodin a Černé ovce, včera v univerzitní aule k fake news řekl: „Když se něčemu zuby nehty bráníme, jsme schopni spolknout kdejakou pitomost, která se toho tématu týká.“
Emotivní síla dezinformace je podle něj tisíckrát silnější než emotivní síla pravdy.
„Je to dravý proud a my, lidé, jsme nastavení k tomu se jím nechat strhnout. To v nás je přirozeně. A vůbec nejlepším kapitálem, ze kterého tvůrci fake news často těží, je strach,“ dodal Wollner.
Ondřej Lánský, soicolog z naší katedry filozofie, se včera zabýval kauzou Cambridge Analytica. Podle expertů stojí tato společnost za zneužitím osobních dat desítek milionů uživatelů Facebooku a dat, která uchovávala stopy jejich chování na této sociální síti.
„Na základě těchto Big Data vytvořila Cambridge Analytica personalizované obsahy a fake news, které dokázala dopravit na obrazovky počítačů a smartphonů konkrétním lidem. Každý tak dostal přesně ten obsah, který chtěl konzumovat.“ To mělo hrát významnou, i když těžko kvantifikovatelnou, roli při ovlivňování Američanů během voleb amerického prezidenta v roce 2016 a před britským hlasováním o brexitu.
Podle Ondřeje Lánského má pluralitní demokracie několik možností, jak bránit šíření fake news.
Je to především systematická podpora vyloučených subjektů a lokalit, důležitý je rozvoj regionů a podpora vzdělávání. „Deprivovaný člověk na okraji společnosti bez výhledu na lepší budoucnost je mnohem náchylnější ke konzumaci a šíření fake news. A sociální sítě jsou pro něj tribunou, která dopřává sluch jeho názorům a jeho hněvu,“ uvedl Lánský.
Zásadní roli v obraně proti fake news vidí také v podpoře nezávislé činnosti veřejnoprávních médií, v tuzemském kontextu Českého rozhlasu a České televize.
Panelisté uvedli příklad Maďarska, kde se nedávno většina médií, včetně veřejnoprávní televize sdružila do velké mediální nadace, která je přímo napojená na premiéra Viktora Orbána, a stala se tak tribunou jednoho hlasu.
„Je tím výrazně omezena svoboda slova a i s kolegy v televizi se často přeme, jestli je tohle ještě demokracie. Podle mého názoru je to už za čárou. A neděje se to nikde v dalekých zemích třetího světa, máme to tady hned vedle nás,“ uzavřel téma Marek Wollner.
Diskuzi Fake News: Pravda, lži a polopravdy ve veřejném sektoru pořádala v Liberci spolu s Českou televizí Fakulta přírodovědně-humanitní a pedagogická TUL.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Studenti TUL učí robotiku na základních školách. Zapojte se také
Fakulta strojní TUL spojila síly s Technickým muzeem Liberec s cílem motivovat studující, aby se na základních školách stali lektory robotických kroužků. Ukazují dětem, že technika je zábavná, tvořivá a dostupná. Studující už učí, další zájemci se...
Displej poháněný vačkami i rotor vrtulníku. Soutěž v 3D tisku zná vítěze
Elektromechanický čtyřmístný sedmi-segmentový displej, který k zobrazení čísel využívá netradičně vačkovou hřídel jako spalovací motor. Nápad, který nadchne každého technického fajnšmekra, spotřebuje podle autorů nápadu jen minimum elektřiny....
TUL + Severočeské muzeum v Liberci: Memorandum otvírá novou éru spolupráce
Permanentní videomapping na muzejní zdi, nová galerie pod širým nebem nebo obnovená ročenka architektury. To jsou jen některé chystané projekty, které přinese užší propojení Severočeského muzea v Liberci a Technické univerzity v Liberci. Obě...