Když se dvě mocnosti perou, odtékají peníze do daňových rájů

Ekonom z Nationel Taipei University of Business Stefan Huang Shih Chou přednášel na naší univerzitě o tchajwanské ekonomice v časech obchodní války mezi Čínou a USA.

Ve své přednášce citoval aktuální zprávu CNN, která uvádí, že vítězi obchodní války mezi Čínou a USA, která se projevuje neustálým navyšováním cla na dovoz, jsou Vietnam, Tchaj-wan, Bangladéš a Jižní Korea.

„Praxe je totiž taková, že zboží vyrobené v Číně se převeze do sousední země, dostane jinou značku původu, a odtud se pak exportuje do USA,“ řekl Huang Shih Chou v pondělí 8. července na Technické univerzitě v Liberci.

Situace je však složitější. Jak dále představil ve své přednášce, výnosy z tohoto obchodu končí z velké části v daňových rájích, a tedy na kontech velmi bohatých tchajwanských obchodníků.

Složité historické vazby mezi Čínou a Tchaj-wanem se po druhou polovinu 20. století a v 21. století promítají také do byznysu. Čína, tedy Čínská lidová republika, neuznává samostatnost Čínské republiky, Tchaj-wanu, a snaží se na ostrově neustále držet a posilovat svůj vliv. Pro byznysmeny z Tchaj-wanu je dnes velmi nevýhodné otevřít si přiznaně tchajwanskou firmu v Číně.

„Je mnohem bezpečnější založit firmu v Singapuru nebo jiné destinaci a zařídit výrobu v Číně pod značkou firmy z těchto destinací. V případě, že by například nastaly v Číně nějaké potíže, může se pak taková firma opřít o pomoc zastupitelských úřadů nebo vlády dané země,“ řekl Huang.

Řada tchajwanských obchodníků ovšem volí cestu „papírové“ firmy založené na Seychelách, Bermudách nebo v jiném daňovém ráji, kam putují značné sumy peněz.

„A to je velký problém. Ty peníze nejsou ani na Tchaj-wanu, odkud investice do podniku fakticky pochází, ani v Číně, kde se vyrábí a kde by byly potřeba pro rozvoj podniku, zlepšení pracovních podmínek lidí atd., “ míní Huang a dokládá konkrétní čísla:

„Za 30 let nastavení obchodního trojúhelníku mezi Čínou, Tchaj-wanem a USA odklonili tchajwanští obchodníci do zámořských destinací okolo 300 miliard dolarů.“

Částečným řešením situace jsou dohody o zamezení dvojího zdanění (double tax treaties), které Tchaj-wan uzavřel s 35 zeměmi včetně České republiky. Dohoda říká, že v zemi, ve které vyrábíte, také odvedete daň.

Vyjednávání této dohody s Čínou, která je největším obchodním partnerem Tchaj-wanu, je však v běhu velmi dlouho a řešení je podle Stefana Huanga v nedohlednu.

Docent Huang také představil aktuální plán tchajwanské vlády na stáhnutí peněz z daňových rájů do domácí ekonomiky. Začátkem tohoto července schválila zákon pro zvýhodněné zdanění zámořského kapitálu 8, resp. 10 %. Takto navrácené peníze jsou buď na pět let zmrazeny, nebo investovány do výroby. Po dokončení investičního záměru pak bude polovina odvedené daně vrácena.

Podle Huanga tento zákon nabízí řešení, ne však plošné, protože část tchajwanských obchodníků bude jistě chtít své nezdaněné výnosy ukrýt v dalších destinacích.

Možné řešení situace vidí docent Huang Shih Chou v podpoře lokální výroby a lokálních investic na Tchaj-wanu.

„Samozřejmě nevyrobíme vše, je potřeba importovat některé komponenty, ale finální výrobek by měl vzniknout na Tchaj-wanu, kde firma investuje do výroby, zaměstná lidi a kde také odvede daň,“ uzavírá Stefan Huang Shih Chou.

Radek Pirkl