ROZHOVOR s děkany Plívou a Lenfeldem pro UNIVERSITAS. Měly by vysoké školy vyjít zaměstnavatelům vstříc a připravovat jim absolventy technických oborů na míru? Vyplatí se pokračovat ve studiu, když i bakalář dostane ve firmě nástupní plat, který ani nestačí utratit? Absolvent je chlouba vysoké školy, ale i poptávaná „komodita“ ve firmách. V rozhovoru pro magazín vysokých škol Universitas se tímto tématem zabývají děkan Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Zdeněk Plíva a děkan Fakulty strojní TUL Petr Lenfeld.
Z rozhovoru Absolventy šité firmám na míru? To by technické fakulty dělat neměly vybíráme krátký úryvek:
Proč dnešní studenti neumí matematiku a proč jich jde tak málo na techniku?
Plíva: Kladu si tyto otázky i s kolegy na fakultě často. Jsou to spojité nádoby. Studenti se nehlásí na technické obory právě proto, že na střední škole bojovali s matematikou a fyzikou. Možná jde o průvodní jev této generace, svou roli tu však hrají množství vysokých škol i média. Takzvané celebrity v nich neváhají prezentovat, že šly studovat netechnickou školu, protože tam není matika. A z nich se stávají vzory – ne z těch, kteří studovali pět let techniku a vytvářejí úžasná díla třeba v konstrukční kanceláři nebo jako programátoři. Ti se do médií obvykle nedostanou.
Lenfeld: Je patrné, že nejenom na středních školách, ale už i na základních školách vzniká určitý „odpor“ k těmto předmětům. Když pak maturanti zjistí, že na strojní fakultě máme několik matematik, fyziku, mechaniku, tak většina z nich půjde studovat jinam. Netechnických oborů je spousta, stále vznikají nové a titul tam student může také získat.
Plyne z toho však velké nebezpečí. Stárnou a odcházejí lékaři, odcházejí a nejsou tu učitelé, to se už všeobecně ví. Ale odcházejí i strojaři, schopní praktici, kteří, expresivně řečeno, drží český průmysl nad vodou. Jenom se o tom možná tolik nemluví, protože průmysl, na rozdíl od školství nebo zdravotnictví, není státní, ale ta krize odlivu odborníků už nadešla. Ptám se, co bude potom s českým průmyslem a českou ekonomikou, až dnešní padesátníci, a tedy silné „Husákovy“ ročníky z firem odejdou? Kdo je nahradí?
…
Celý rozhovor čtěte v magazínu vysokých škol Universitas.
-red-
Další články v rubrice
Peněžní kurzy se mění v barvy – nové dílo Semináře naděje
Ustavičná proměna směnných kurzů světových měn se promítá do barevného digitálního obrazu a vytváří objekt Fluidní systémy. Toto nové dílo od Pavla Mrkuse ve vestibulu Ekonomické fakulty TUL je v pořadí čtvrtým uměleckým počinem realizovaným v...
Trénujeme ostražitost na internetu
Naši ajťáci spustili testovací phishingovou kampaň zacílenou na studující i zaměstnankyně a zaměstnance. Výsledek? Je rozhodně na čem pracovat.
ECOpole 2025 na TUL: o propojení zdrojů pro budoucnost planety
Technická univerzita v Liberci a její výzkumný ústav CXI TUL hostily od 22. do 24. října 2025 mezinárodní konferenci ECOpole, jednu z nejdéle pořádaných environmentálních akcí ve střední Evropě. Letos se konal už 34. ročník a vůbec poprvé mimo...
