Drobíme svůj potenciál do půtek a sporů národních, politických i náboženských skupin. Přitom má lidstvo v současné době jediné, společné zadání: vlastní záchranu. O tu je potřeba usilovat jednotně a na racionálních, vědou podložených základech. To je výzva evolučního humanismu, kterou ve své přednášce tlumočil Michael Schmidt-Salomon, předseda Nadace Giordano Bruno, v den, kdy obdržel z rukou rektora Miroslava Brzeziny titul doctor honoris causa TUL.
Evoluční humanisté, v čele se svým významným představitelem Michaelem Schmidt-Salomonem, vnímají evoluci v širší perspektivě universa.
Evoluční humanismus proto nepovažuje člověka za vrchol veškerého tvorstva, který se kategoricky liší od jiných forem života. Člověk je, podle Schmidt-Salomona, jedinečný právě v tom, že v něm se přinejmenším v naší sluneční soustavě, ale dost možná i v dimenzích Mléčné dráhy evoluce vůbec poprvé stává „uvědomělou“.
Po objasnění základních pilířů evolučního humanismu se Schmidt-Salomon ve své přednášce nazvané "Evoluce je všude kolem nás" věnoval hrozbě klimatických změn. Podle něj právě tváří v tvář globální katastrofě nabývá evoluční humanismus na významu.
„Hérakleitovu a později také Darwinovu známou tezi, že vše se mění a věčná je jenom změna, je potřeba vztáhnout také na globální klimatické změny. Úkolem nás lidí je udělat vše proto, aby ani tyto globální změny nezpůsobily poškození prostředí, které nutně a tradičně potřebujeme k životu.“
Lidstvo má na prahu třetího tisíciletí jasně zadaný úkol, problém je v jeho provedení, jak říká dále Schmidt-Salomon:
„Problém není v tom, že bychom si toho nebyli vědomi, problém je v tom, že lidstvo odpovědné za planetu nejedná jako jednotný kolektiv. Jsme rozdrobeni do zájmových skupin, které se navzájem přou a oslabují ve snaze ochránit za každou cenu svou národní, kulturní nebo náboženskou zabedněnost. Přitom řada politických i náboženských systémů nedává ve světle evoluce žádný prokazatelný smysl.“
Poté, co se takto kategoricky rozešel s tradičními politickými a náboženskými systémy, nabízí lidstvu perspektivu evolučního humanismu. Na rozdíl od ostatních světonázorů, které se uzavírají před novotami, evoluční humanismus vyzdvihuje změnu jako svůj program. Počítá s ní a počítá s člověkem, respektive s lidstvem.
„Jádrem každého humanismu je víra v člověka. V kontextu evolučního humanismu je to víra ve schopnost vývoje člověka,“ říká Schmidt-Salomon.
Podle Schmidt-Salomona je potřeba vyjít z ulit občanů států a stát se světoobčany, snažit se vystavit otevřenou svobodnou společnost, která bude na čistě racionálních a vědou podložených základech jednotně čelit globálním výzvám a usilovat společně o svůj vývoj, svou další evoluci.
Radek Pirkl
| Dr. phil. Michael Schmidt-Salomon V letech 1992 až 2001 pracoval jako vědecký asistent a lektor na Univerzitě v Trevíru. V roce 2002 začal přednášet na Institutu D'Etudes Educatives et Sociales (IEES) v Lucemburku. Od roku 1999 do roku 2007 byl redaktorem časopisu MIZ (Současné materiály a informace: Politický časopis pro ateisty a nespravedlivé). V letech 2001–2005 působil jako výkonný ředitel PR kanceláře Held & Salomon, v roce 2004 se stal členem představenstva Nadace Giordano Bruno. V následujících letech se podílel na činnosti výzkumného týmu „World Views" v Německu, působí jako zaměstnanec humanistické tiskové služby hpd.de a jako člen výboru Darwin Yeare. Na slavnostním zasedání Vědecké rady TUL převzal 4. 11. 2019 z rukou rektora Miroslava Brzeziny titul doctor honoris causa. |
Další články v rubrice
TUL + Severočeské muzeum v Liberci: Memorandum otvírá novou éru spolupráce
Permanentní videomapping na muzejní zdi, nová galerie pod širým nebem nebo obnovená ročenka architektury. To jsou jen některé chystané projekty, které přinese užší propojení Severočeského muzea v Liberci a Technické univerzity v Liberci. Obě...
Germanista Pavel Novotný získal čestné uznání poroty Ceny Otokara Fischera
Pedagog a vedoucí katedry německého jazyka na Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL Pavel Novotný obdržel významné Čestné uznání v rámci Ceny Otokara Fischera. Odborná porota složená z předních expertů na germano-bohemistiku ocenila...
Kniha mezi designem a uměním: dva pohledy, jeden čtenářský zážitek
Jak vzniká kniha od prvního nápadu po finální vazbu? A proč má smysl věnovat úsilí papíru v době obrazovek? O svůj pohled na knihu se v libereckém kulturně-kreativním a komunitním centru Linserka podělily s posluchači grafická designérka Sára...