Zenové domy i Digitální dřevo. Podílíme se na výstavě o udržitelné architektuře

Na výstavě jsou k vidění liberecké Zen-Houses od architektů Petra Stolína a Aleny Mičekové. Dům před čtyřmi lety získal Českou cenu za architekturu. Stavba pozoruhodná svojí konstrukcí i koncepcí zvítězila v konkurenci 475 staveb. Foto: Jiří Straka

Zcela netradiční a odborníky vysoce ceněné liberecké Zen-Houses od Petra Stolína z Fakulty umění a architektury (FUA) TUL. Ale nejen ty. Spolu s nimi i další desítky projektů s ekologickým podtextem z ČR i ze zahraničí uvidí návštěvníci výstavy Estetika udržitelné architektury v pražské Galerii Jaroslava Fragnera na Betlémském náměstí.

Naše univerzita se na výstavě spolupodílí. Až do 22. září na ní návštěvníci najdou odpovědi na otázky, jak v dnešní době přistupovat k výstavbě a být přitom v souladu s životním prostředím.

Příkladů úspěšných staveb, u nichž hraje důležitou roli ekologická udržitelnost, představuje výstava na šest desítek. Jedná se o projekty od bytových a rodinných domů či celých čtvrtí, přes komerční i společenské stavby až po konverze industriální architektury nebo brownfieldy. Výstava se nadto zaměřuje také obecně na krajinu a veřejný prostor.

„Chtěli jsme přesvědčit jak odbornou veřejnost, tak laiky o tom, že dodržování určitých principů udržitelnosti, to znamená ohleduplnosti k přírodě, zdrojům nebo materiálům, je slučitelné s tím, co od architektury očekáváme. To znamená krásu, invenci i originalitu. Ukazujeme, že stavby mohou splňovat nároky na kvalitní architekturu a přitom mohou být energeticky úsporné,“ vysvětlil Petr Kratochvíl, jeden z kurátorů, který zároveň působí na Katedře výtvarného umění a architektury FUA TUL.

Z českých realizací je na výstavě zastoupeno například Krkonošské centrum environmentálního vzdělávání od Petra Hájka nebo nová budova centrály ČSOB v Radlicích od Marka a Štěpána Chalupových. V třicítce zahraničních příkladů figuruje například Kulturní čtvrť Helsingor (BIG, AART Architects) nebo vídeňský ukázkový příklad Jezerního města Aspern (AllesWirdGut, Querkraft ad.).

Na začátku zmíněné Zen-Houses autorské dvojice Petr Stolín a Andrea Mičeková, jež stojí v Trpasličí ulici v libereckých Ruprechticích, získaly před čtyřmi lety Českou cenu za architekturu. Liberecké domy-dvojčata „na první pohled vynikají především konstrukčně oddělenými objekty pro odpočinek a pro práci a také svým ojedinělým konceptem založeným na co nejjednodušší formě bydlení. Ta se ukazuje zejména v užití výrobních modulů SIP (Stuctural Insulated Panel), jež se opakovaně promítají do konstrukce domů,“ stojí v doprovodném textu vítězné stavby.

„Nijak se neřadíme do kategorie udržitelné architektury. Ale velký důraz klademe na jednoduchost a spíš skromnost. Nejen ve výrazu, ale i v materiálovém uchopení. Pro nás je ekologický dům malý dům. Bez ohledu na to, z čeho je udělaný,“ nastínil své vize architekt Petr Stolín, vedoucí Katedry architektury FUA TUL.

TUL na výstavě představuje výzkumný projekt Digitální dřevo

Architektonická koncepce výstavy je připravena ve spolupráci s Ateliérem informované architektury FUA TUL. Technologickou podporu pro implementaci rozšířené reality poskytl Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CxI) TUL. Ateliér na výstavě prezentuje akademický výzkumný projekt Digitální dřevo. Návštěvník neuvidí jen nejrůznější možnosti využití dřeva. Ale za pomoci tabletu, mobilního telefonu nebo holobrýlí může spatřit jak fyzicky realizované dřevěné sloupy, tak virtuální pokračování demonstrátorů (sloupů) do prostoru galerie.

„Náš výzkum se zaměřuje na nové a alternativní možnosti využití jednoho z nejstarších stavebních materiálů,“ vysvětlil vedoucí ateliéru a proděkan fakulty architekt Saman Saffarian a dodal: „Spolu s mými studenty představíme potenciál dřeva v oblasti digitálního navrhování a parametrické optimalizace, který lze využít v architektuře a stavebním průmyslu."

Na instalaci artefaktů k projektu Digitální dřevo se podílel odborný asistent ateliéru Jan Kováříček a studenti Michaela Bergová, Barbora Bláhová, Filip Drdaj, Otakar Chronc, Barbora Tauerová a Tomáš Volejník.

Výstavu doprovází i stejnojmenná česko-anglická publikace a doplňují ji i odborné debaty a přednášky. Součástí je i přístřešek Pallet Bottle Cabin, který navrhla pro uprchlické tábory v Řecku česká umělkyně Veronika Richterová. Nebo instalace Veroniky Miškovičové (UMPRUM) věnovaná biomase mikrořas jako možnému zdroji obnovitelné energie.

Projekt Estetika udržitelné architektury připravila Galerie Jaroslava Fragnera ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, Fakultou umění a architektury TUL a galerií Design factory Bratislava.

Adam Pluhař