Na vítězném svítidle našeho studenta pracovaly včely. Brzy bude Beehive k mání

Eduard_soubor Beehive_foto F.Gyore_11press.jpg
Projekt Beehive Eduarda Seiberta uspěl v univerzitní soutěži Start-up TUL. Foto: Filip Gyore

Kromě rukou člověka pracovaly na tomto jedinečném svítidle stovky včelích dělnic a díky nim voní pokoj po medu a vosku. Projekt Beehive studenta Fakulty umění a architektury TUL (FUA) Eduarda Seiberta je tak v bytě doslova dotykem přírody. Se svým pět let vyvíjeným svítidlem Beehive neboli včelím úlem bodoval Eduard v soutěži Student Business Clubu při naší ekonomické fakultě O nejlepší start-up TUL 2020.

Podle rešerší zpracovaných autorem zatím nikdo na světě nevyužil včely k výrobě podobného produktu. „Viděl jsem jen pár uměleckých objektů,“ podotýká absolvent FUA Eduard Seibert. Nyní na fakultě pokračuje v doktorandském studiu.

Myšlenka svítidla ze včelího vosku napadla Eduarda při zpracování ateliérové práce. Podle původního záměru měl tvar plástve vyrůst za pomoci parametrického modelování a 3D tiskárny. Jenže tuto práci nakonec Eduard svěřil přírodě jako nejdokonalejšímu počítači a tvůrci na planetě.

Svítidlo vzniká tak, že se do části úlu, neboli nástavku, vloží matrice v požadovaném tvaru. Její geometrie je založená na prodlouženém a dole otevřeném dvacetistěnu. Je sestavená z voskového plátu, jemuž včelaři říkají mezistěna a znají jej například i výrobci motaných svíček. Jednotlivé díly jsou slepené včelím voskem. Včely jej cítí a chtějí pokračovat v práci. Mezistěnu kusadly ztenčí a prostor doplní velmi tenkou a průsvitnou hmotou. Strukturu neboli voštinu zároveň zpevní. Včelař ji pak včas z úlu vyjme, aby do ní včely nezanesly příliš medu.

Každé svítidlo je jedinečné

„Ještě nás čeká hodně zkoušení. Záleží například na místě, kam voštinu v úlu pověsíte. Někdy ji včely ignorují, začnou budovat jen sousední. Do úlu se také musí vložit ve správný čas – od podzimu do jara včely nestaví. Pokud správnou dobu propásnete, začnou včely stavět až za rok,“ popisuje Eduard vyzkoumané záludnosti včelího úlu. V jednom úlu mohou během roku vzniknout až tři svítidla. „Potenciál je vyšší, než jaký využíváme, snažíme se včely nevysilovat a netrápit,“ líčí Eduard Seibert. Každé svítidlo je originál. Nemá totožný tvar ani barvu.

Zdrojem světla je 2wattová LED dioda s menším výdejem energie. Svítidlo se nesmí zahřát na vyšší teplotu než 62 stupně Celsia, pak už by vosk tál. Jen co světlo získá technologické osvědčení CE, bude k mání v pražském showroomu, který Eduard buduje spolu s několika sklářskými a šperkařskými výtvarníky. Věří, že si Beehive, což je v překladu včelí úl, zákazníci oblíbí jako designové světlo ambientního typu. Cena by se mohla pohybovat kolem 8 tisíc korun.

Letos chce Eduard za pomoci včel pod svojí značkou Beehive vyrobit stovku svítidel. A v plánu má i postupné využití jiných konstrukčních principů. Mají být podobné tvorbě katalánského architekta Antoni Gaudího.
 

Projekt pomůže také včelařům

Zatím spolupracuje se třemi včelaři. Úly si ale letos pořídí také. K nákupu využije peněžitou výhru za zisk Ceny nadace Preciosa a Ceny CzechInvest v univerzitní soutěži. „Peníze ze soutěže o Nejlepší start-up TUL mi pomohou nejen ve vývoji, ale použil jsem je také na konzultace s odborníky. Například se specialistou na evropskou značku garance bezpečnosti. Světlo musí být v souladu s evropskou legislativou, aby bylo bezpečné a mohlo se prodávat,“ sděluje Eduard Seibert.

I když by někdo mohl namítat, že včely zneužívá, opak je pravdou. Šetrným přístupem k tvoru důležitému pro přežití lidstva prý může naopak včelám a jejich chovatelům pomoci. „Odebrání tří voštin včelám nijak neublíží. Část zisku z každého svítidla navíc putuje včelařům. Ti pak mohou například včelám dopřát na zimu víc medu namísto cukru. Včelky mohou být zdravější a mají větší šanci na přežití. Mohly by se tak začít zvyšovat i počty včelařů. Úbytek včel v celé Evropě je alarmující,“ upozorňuje Eduard Seibert.

Adam Pluhař

 

Eduard Seibert
(*1990)

Na Fakultě umění a architektury TUL dokončil bakalářské studium. Magisterský titul pak získal na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Nyní na FUA TUL pokračuje doktorandským studiem. Tématem jeho dizertační práce je vliv umělého osvětlení na psychickou pohodu člověka.

 

 

Další články v rubrice

IMG_8501-4.jpg

Trojzemí na křižovatce nových výzev

Úskalí měnícího se geopolitického uspořádání světa a na to navázané výzvy, ale i nové cesty k řešení. I tato témata zazněla během mezinárodní konference Trojzemí na křižovatce, kterou hostila naše univerzita. Konference byla věnovaná strategickému...

20. 3. 2025 | Události | 237
01.jpg

Školka má novou ředitelku, adresu a mění i statut

Řadu novinek chystá od září univerzitní mateřská škola ŠkaTULka. Dozvědět se je můžete na informativní schůzce v úterý 29. dubna od 16:00 hodin v posluchárně G 306. Zásadní změny se týkají přesídlení do jiné budovy v rámci kampusu, obsazení...

17. 4. 2025 | Univerzita | 1 161

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

1000012936-2.jpg

Tričko probudí usínajícího řidiče

Plíživou únavu si ještě řidič za volantem neuvědomí, ale bezpečně ji už v zárodku pozná tričko vyvíjené na katedře oděvnictví Fakulty textilní TUL. Senzory totiž neomylně změří zpomalující se dech. Smart textile tak může pomoci snížit počty nehod...

10. 4. 2025 | Věda a výzkum | 699
0052_vitezove_cWvS_2025_-0474.jpg

Cena Wernera von Siemense míří opět na TUL

Zcela unikátní metodu měření dynamiky fotoluminiscence vymyslel a ve své dizertační práci popsal doktorand Fakulty mechatroniky, informatiky a mezioborových studií TUL Jiří Junek. Metoda se využije například při analýze defektů v solárních...

27. 3. 2025 | Věda a výzkum | 386