Používáme cookies. Z důvodu zkvalitňování potřebujeme vědět, o které články mají návštěvníci zájem.

Doba stížností. Jubilejní seminář česko-slovenských vztahů má netradiční téma

IMG_6557-2.jpg
Semináře Česko-slovenské vztahy jsou určeny především pro učitele dějepisu a občanské výchovy, historiky či archiváře. Letošní 30. ročník zahajoval slovenský velvyslanec Rastislav Káčer. Foto: Adam Pluhař, TUL

Desítky tisíc stížností dostávaly ročně státní orgány včetně Ústředního výboru Komunistické strany Československa i prezidentské kanceláře. A právě záplava stížností na potíže s vycestováním za hranice, se získáním bytu, telefonu nebo s koupí kolíčků na prádlo, jež řešily orgány státní moci, pojí třicátý ročník semináře Česko-slovenské vztahy.

Letos je jeho tématem Problematika stížností v Československu v letech 1948–1989.

„Jde o velice zajímavé a rozsáhlé téma. Pomáhá nám doplnit znalosti o životě v tehdejším Československu o materiály, které pocházejí zezdola, přímo od obyvatel státu. Získáváme tím další rozměry fungování tehdejší společnosti,“ řekl za pořádající Katedru historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL (FP) její vedoucí Jaroslav Pažout.

"V rámci československých dějin se tomuto tématu příliš pozornosti nevěnovalo. Pramenů je přitom opravdu obrovské množství,“ poznamenal Tomáš Vilímek, badatel Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, jenž zahajoval pondělní blok přednášek.

Bizarní i smutné stížnosti

Archivy vydávají stovky tisíc podepsaných i anonymních podání na poměry v organizacích, zubožené životní prostředí, žalostnou bytovou politiku, špatné zásobování či poruchová auta. Od bizarních, kdy jedna z pisatelek požaduje volný prodej západoněmeckého časopisu Burda, až po smutné dopisy dětí. „V jedné z tristních stížností píše osmiletá holčička prezidentu Husákovi, že jí v práci šikanují tatínka, protože kritizoval nějaké nešvary a je smutný. Skutečně došlo k vyšetřování a tento příběh měl šťastný konec. Jiná, třináctiletá holčička zase píše, že ji nechtějí pustit za rodiči, kteří emigrovali do západního Německa a že jí zničili život. Někdy je to opravdu hodně těžké čtení,“ nastínil Tomáš Vilímek.

Na dvoudenním jubilejním semináři je letos zaregistrováno téměř pět desítek účastníků. Během pondělního bloku přednášek nahlédli historikové na stížnosti v době socialistického Československa z několika úhlů pohledu. Prokop Tomek z Vojenského historického archivu Praha poodhalil například podání na soužití se Sovětskou armádou v letech 1969–1989, Michal Ulvr z Katedry historie FP se podíval na nespokojenost československých motoristů optikou jejich stížností. Jan Rychlík z katedry historie FP zase přednášel o stížnostech proti zamítnutí žádosti o devizový příslib v období normalizace. Norbert Kmeť z Ústavu politických vied Slovenskej akadémie vied probral Obraz krize normalizačního režimu v dopisech občanů SSR nejvyšším politickým představitelům a orgánům země.

Překonat moc gangů

O tom, jak se soukolí socialistického státu s postupem času zadrhávalo, svědčí několik čísel z přednášky docenta Vilímka. Podle historika evidovaly v 70. letech státní orgány na 116 tisíc oprávněných stížností, v 80. letech už 160 tisíc. Lidé si nestěžovali jen na obvodních, okresních a národních výborech, ale i na UV KSČ a UV KSS, které v 70. letech dostávaly v průměru 15 tisíc stížností ročně, v 80. letech pak 8,5 tisíce. Kancelář prezidenta republiky v 70. letech přijala 16 tisíc stížností ročně, v 80. letech pak více než 17 tisíc. „Mnozí občané se rovnou obraceli na osobu generálního tajemníka ÚV KSČ nebo ÚV KSS, popřípadě na prezidenta republiky v naději, že se jim podaří dosáhnout kýženého cíle a někdy i ‚překonat moc gangů na okresní či krajské úrovni‘, jak napsal jeden pisatel stížnosti,“ přiblížil docent Vilímek.

Spolu s docentem Pažoutem napsal knihu „Barometr nálad, studnice informací. Dopisy občanů vedoucím představitelům a orgánům Komunistické strany Československa v letech 1988 – 1989“. V pondělí ji oba historikové pokřtili.

 

 

V úterý jsou na programu didaktické bloky. „V posledních letech je kladen důraz na didaktické využití vybraného tématu, čemuž odpovídá zařazení didaktického bloku včetně workshopů do programu. Stejně tak se stal stabilní součástí programu blok věnovaný reflexi daného tématu ve filmové a televizní tvorbě,“ nastínil docent Pažout.

Doprovodný program semináře tvoří exkurze, komentované promítání televizního dokumentu či autorské čtení.

Seminář přináší inspiraci

Referáty zaznívající na semináři jsou od roku 2012 vydávány v samostatných monografiích připravovaných katedrou historie FP TUL a Ústavem pro studium totalitních režimů. Publikace vzejde i z letošního semináře.

„Pracuji v libereckém muzeu jako kurátor. Na liberecké semináře k česko-slovenským vztahům chodím už od studentských let. Vidím v nich přínos pro svoji práci. Je to pro mě i kontakt s kolegy, s bývalými spolužáky i s pedagogy, co nás vedli. Osobně se těším na přednášku profesora Rychlíka, který nás učil soudobé dějiny,“ zhodnotil akci absolvent TUL Jan Virt.

Filmař a dokumentarista Jaroslav Kratochvíl přijel zase načerpat inspiraci. „Rozšiřuje mi to obzory a dává možnost podívat se na témata, která mají potenciál pro dokumentární zpracování. Mám v plánu navázat na legendární reportáž z podniku Žďas vysílanou roku 1988, kdy si pracovníci stěžovali na nefunkčnost systému a komentovali svůj názor na přestavbu. Chtěl bych ty lidi najít udělat s nimi podobně otevřené rozhovory na téma, jak jsou spokojeni se současným systémem.“

Liberecké semináře věnované česko-slovenským vztahům pořádá katedra historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, Ústav pro studium totalitních režimů, Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Vzdělávací nadace Jana Husa. Seminář je pod patronací Česko-slovenské komise historiků a náměstka primátora statutárního města Liberec Ivana Langra, za spolupráce s Ústavem politických věd Slovenské akademie věd.

Adam Pluhař

KORONAVIRUS – OPATŘENÍ A NAŘÍZENÍ

Vedení školy aktualizuje opatření a nařízení v souvislosti s pandemií koronaviru. AKTUÁLNÍ INFORMACE

Další články v rubrice

Upravene @ Jaroslav Tomasek (29 of 71).jpg

Educa Kids přilákala na TUL desítky dětí a rodičů

Jak poznají nevidomí šachisté svoji figurku? A jak se tká náhrada pro cévu, kterou v těle nemocného člověka proudí krev? Odpovědi na tyto otázky už znají desítky dětí, které s rodiči navštívily hravě vzdělávací akci Educa Kids. Technická...

14. 10. 2021 | Události | 213
001.jpg

Věda měla noční. Díky, že jste ji v tom nenechali

Po loňské online verzi Noci vědců jsem letos mohli ukázat laboratoře, učebny a naše vědkyně a vědce opět naživo. A bylo vidět, že jste se k nám po roce těšili. Podívejte se do fotogalerie, jaká byla na univerzitě v pátek 24. září večer a v noci...

28. 9. 2021 | Události | 248

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce