Jsou zaměstnanci při práci z domova výkonnější? Nebo naopak ztrácí pracovní návyky? Odpovědi na podobné otázky spojené s hybridním světem práce, řízením lidí v něm a digitalizací hledali personalisté i zástupci firem spolu s akademiky v rámci diskusního stolu LIDI v DIGI. Byl součástí 15. ročníku mezinárodní konference Liberecké ekonomické fórum 2021.
Konferenci uspořádala Ekonomická fakulta TUL a v sedmi sekcích zaznělo 71 příspěvků od 106 autorů. V době covidové byla příznačně hybridní i letošní konference. Část příspěvků autoři odprezentovali online.
I debata sedmi panelistů diskusního stolu LIDI v DIGI běžela nejen napřímo s téměř 70 účastníky v univerzitní aule, kde kromě akademiků a studentů seděli i zástupci z podnikové sféry. Ale také letěla online prostorem k posluchačům u monitorů. Online byly připojeny tři desítky sledujících z České republiky i ze zahraničí. Diskuse proto běžela hybridně a dvojjazyčně se simultánním tlumočením do anglického jazyka.
"Téma digitalizace jsme měli u diskuzního stolu konference LEF už před dvěma lety, nedávná pandemie koronaviru ale ukázala téma jako nanejvýš aktuální. Urychlil se vývoj i změny ve společnosti a to přináší i nové otázky,“ řekla k tématu digitalizace Klára Antlová, proděkanka pro vědu a výzkum Ekonomické fakulty TUL (EF). „Model, kdy na univerzitě v rámci konference diskutují o vybraném odborném tématu zástupci desítek firem, jsme si v historii konference Liberecké ekonomické fórum již několikrát vyzkoušeli. I letos jsme si ověřili, že diskusní stůl dokáže propojit zástupce světa byznysu a akademickou sféru,“ zmínila za pořadatele Kateřina Maršíková z EF přínos diskuse, jež byla realizována v rámci akce AMSP ČR „Rok nových příležitostí 2021“.
Diskusi rámovala čtyři témata. Kromě hybridního světa práce také talenty v digitální době, robotizace spojená s úsporou rutinní práce a online řízení znalostí organizace. Názory na digitalizaci a zkušenosti s ní přednesli: Zdenka Studená – FlexJobs, Filip Gröschl – DPDHL Regional IT Sourcing Manager, Philipp Roden – Liberecký podnikatelský inkubátor Lipo.ink, Barbora Čermáková – Publicis groupe, David Porš – SMWORKS digital agency, Pavel Jireček – TELECOM Services, Petr Brynda - Hahn Automation.
Téma práce na dálku otvírala Zdenka Studená, absolventka EF a zakladatelka společnosti Flexjobs Consulting, jejíž vize flexibilní pracovní kultury zvyšují efektivitu firem i kvalitu života lidí. Kvůli zavádění práce na dálku už mnohé firmy zmenšují kanceláře nebo mění jejich účel a tím efektivněji využívají své rozpočty. Koronavirus proces urychlil. „Atraktivnější zaměstnavatelé budou ti, co budou nabízet hybridní styl práce, protože umožňuje lidem flexibilitu. Umožňuje nám také zvolit, kdy pracujeme a vybrat si i místo práce podle toho, co je nejefektivnější a zároveň nejpříjemnější. Pokud se naučíme toho hybridu využít a kombinovat různá místa práce, potom nám přináší spoustu příležitostí,“ nadnesla Zdenka Studená.
Úspora času. Ale i hrozba pracovního vyhoření
Práce na dálku také podle Zdenky Studené šetří domácí rozpočty za dojíždění nebo usnadňuje organizaci času. Pokud se zaměstnanec nemusí stresovat online výukou svých dětí jako v době koronavirové uzávěry, měla by mít práce na dálku pozitivní vliv i na jeho soustředění.
Zároveň ale přináší velká rizika. „Pokud se nenaučíme organizovat si čas a zároveň řídit vlastní energii, hrozí riziko vyhoření, únavy a neschopnost pracovat. Někteří lidé to popisují tak, že se jim smazává rozdíl mezi prací a soukromým životem. Odchodem z kanceláře se člověk mnohem snáz od práce odpojí,“ upozornila Zdenka Studená.
Zároveň se nabízí otázka, jestli nebudou zaměstnanci zneužívat toho, že se firmám ztíží možnost kontroly a klesne výkonnost. „Před pěti lety to byla největší obava firem. Když jsme ve Flexjobs stavěli naše koncepty, prioritně jsme se zaměřovali na to, jak postavit systém práce odkudkoliv tak, aby nikdy neklesl výkon. Po pandemii naopak vidíme, že většina lidí pracuje víc. Tato obava se úplně rozmetala. Většina našich klientů neřeší, jak má přinutit lidi, aby víc pracovali, ale jak pomoci lidem s nastavením systému, aby ve firmě vydrželi,“ řekla Zdenka Studená.
Slova o tom, že výkonnost v době pandemie neklesla, potvrdil i Filip Gröschl z kurýrní společnosti DPDHL: „Po třech měsících jsem měl rozhovor s šéfem. Otevřeně mi řekl, že si myslel, že budeme dělat méně. My jsme naopak pracovali víc. Ptal se, jak je to možné,“ přidal absolvent EF Filip Gröschl.
Podle Petra Bryndy ze společnosti HAHN Automation CZ, jež se věnuje vývoji, návrhu a produkci specializovaných robotických stanic a automatizovaných výrobních linek, byla koronavirová pandemie extrémní situací. Spousta lidí ale podle něj za tu dobu ztratila pracovní návyky. „Mnozí lidé pracovali na šedesát procent. Podle studie, která proběhla mezi zaměstnavateli a zaměstnanci v rámci asociace malých a středních podniků a živnostníků, měli lidé největší problém s návratem, protože si odvykli. Trávili čas s rodinou a najednou měli být osm hodin v práci,“ upozornil Petr Brynda.
Personalistka české pobočky globální marketingové agentury Publicis Groupe a absolventka EF Barbora Čermáková připomněla, že úplným přepnutím na práci z domova začal také zaměstnancům chybět sociální kontakt: „Jsem z marketingové agentury, a ta je založená na osobním setkávání. Sociální kontakt lidem ohromně chyběl. Lidé ztratili kontakt s pracovním kolektivem i se světem jako takovým,“ podělila se Barbora Čermáková o jednu ze zkušeností s prací na dálku během pandemie.
„Kolísala nám také produktivita a s postupem času začala padat. Nebylo to tím, že by lidé pracovali méně. Ale začali ztrácet sepjetí s celkovým smyslem firmy a s její vizí. Jednoznačně se nám ukázalo, jak zásadní je v takové chvíli interní komunikace. Lidem nebylo dostatečně často opakováno, kam firma směřuje a jaký je dílčí článek každého pracovníka v celém puzzle,“ hledala Barbora Čermáková důvody ztráty energie mnohých zaměstnanců.
Během své řeči zároveň zmínila obrovský benefit práce na dálku. Mohla se totiž po necelém čtvrt roce stráveném na mateřské dovolené vrátit do práce a skloubit ji s péčí o dítě.
Lidé technologiemi nepolíbení
Zástupce velké pojišťovací společnosti z auditoria upozornil na fakt, že starší klienti mnohdy digitální technologie odmítají nebo k nejnovějším elektronickým zaříním zkrátka nemají přístup. „Když jim dáme požadavek, aby vyfotili nabourané auto, nemohou to udělat. Nebudou moci ani vyplnit digitální dotazníky. Nabízí se otázka, zda v naší společnosti nevzniká skupina lidí, která nebude schopná se v digitalizované společnosti ‚hýbat‘, protože nebude schopna stačit tomu rychlému vývojovému tempu. Nevím, jak to bude pokračovat,“ zněla obava manažera.
„Spíš bych v tom viděl příležitost pro firmy. Mohou se částečně zaměřit i na lidi, kteří nepoužívají digitální technologie. Firmy, které si budou chtít zákazníky získat a udržet, se musí přizpůsobit a vyrážet za klienty do terénu. Nebo digitalizovat za ně,“ zazněl návrh dílčího řešení od Petra Bryndy.
Společnost především podle Filipa Gröschla nesmí pustit ze zřetele obory, kde je digitalizace možná jen v omezené míře nebo zcela nemožná. „Bavíme se tu z ekonomického a korporátního pohledu o tom, jaká je digitalizace příležitost. Ale nezapomínejme na to, že poměrně velká skupina lidí jako jsou kurýři, nejrůznější služby nebo restaurační byznys nikdy digitalizovaná nebude. Je to téměř polovina společnosti,“ upozornil Filip Gröschl a dodal: „V souvislosti s digitalizací nám v České republice, bohužel, stále chybí příklady elit ve společnosti.“
V závěru každého panelu účastníci hlasovali o tom, zda bude mít digitalizace na život zaměstnance pozitivní či negativní dopad. Pozitivní odpovědi nakonec drtivě převažovaly u všech bloků.
„Digitalizace bude, ať chceme, nebo nechceme. Jaká bude, je na nás. Pokud s ní budeme umět zacházet,“ loučil se slovy na zamyšlenou moderátor akce a proděkan EF Jaroslav Demel.
Konference Liberecké ekonomické fórumMezinárodní konferenci pořádá každý lichý rok Ekonomická fakulta TUL. Letos proběhla ve dnech 13. - 14. září. Konference byla zahájena plenárním zasedáním, na němž představili svá témata: Monika Palatková, někdejší ředitelka České centrály cestovního ruchu – CzechTourism a současná ředitelka Institutu mezinárodního managementu a marketingu Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů Praha na téma „Recovery of the International Tourism 2021+: Opportunities and Challenges for the New Normal“. Druhým řečníkem byl Larry Smith (University of Waterloo, Canada) s tématem „Innovation and Entrepreneurship in Waterloo Region“. Třetím Marek Pyszko, hlavní ekonom Ministerstva zahraničních věcí ČR, který představil proměny ekonomické diplomacie ČR v posledních letech. Konference byla rozdělena do 7 sekcí. Na konferenci zaznělo 71 příspěvků od |
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Krátká a intenzivní verze Erasmu+. Dobrá cesta třeba pro studenty, kteří mají studium nabité praxí
Evropa ho vynalezla za časů covidu, kdy se špatně cestovalo přes hranice, pokud vůbec. Tzv. Blended Intensive Programme Erasmus+ – BIP – umožňuje část stáže zvládnout online a část absolvovat jako intenzivní týdenní pobyt na partnerské univerzitě...
TUL se na tři dny stala centrem evropského vzdělávání seniorů
Technická univerzita v Liberci hostila poprvé setkání členů evropských institucí, jež se věnují vzdělávání seniorů. Zástupci organizace EFOS na TUL mimo jiné probírali připravovaný evropský projekt environmentálního vzdělávání, který by propojil...
Diplomová práce, která předběhla dobu. I proto získala Cenu Wernera von Siemense
Čestným uznáním ocenila porota prestižní Ceny Wernera von Siemense 2023 diplomovou práci Věry Šramhauserové, absolventky Biomedicínského inženýrství na Fakultě zdravotnických studií TUL. Diplomantka se zaměřila na digitalizaci ve zdravotnictví....
