Za nejlepší diplomovou práci ocenila porota studentku Fakulty textilní TUL Sentu Müllerovou. Vyvinula a otestovala nanovlákenný materiál s inkorporovaným antibiotikem, který by mohl řešit komplikace po chirurgických zákrocích na střevech. Ocenění získává zároveň vedoucí její práce Markéta Klíčová.
Závažnou pooperační komplikací je únik obsahu střev přes chirurgický střevní spoj – anastomózu, který může být způsoben bakteriemi, jež se v tomto místě nacházejí a degradují hojící se a nově vznikající tkáň. Nový materiál naší studentky však dokáže těmto komplikacím předejít díky inkorporovanému antibiotiku – působí antibakteriálně a zároveň není pro buňky toxický.
Jeho předností je i to, že se v lidském těle sám rozloží a není tak nutná reoperace a jeho vyjmutí.
„Zkoušíme inkorporovat i jiná antibiotika do nanovlákenných materiálů a následně budeme porovnávat tyto vyrobené materiály s materiály z mojí diplomové práce. Plánujeme také in vivo testy neboli testy na živém organismu, konkrétně na prasatech. Materiály musejí být takto otestovány, aby byly potvrzeny naše výsledky a aby byla potvrzena biokompatibilita vyrobených nanovlákenných materiálů,“ vysvětluje své další plány Senta Müllerová.
Gastrointestinální chirurgické operace se provádějí již přes 200 let, a přesto doposud neexistuje žádný komerční výrobek, který by dokázal těmto nebezpečným pooperačním komplikacím účinně předcházet. To byla také jedna z hlavních motivací, proč si autorka toto téma vybrala.
Oceněna byla i její školitelka Ing. Markéta Klíčová z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Fakulty textilní TUL. Také jí připadne odměna ve výši 50.000 korun.
Markéta Klíčová se řešením pooperačních komplikací po operacích střev zabývá již několik let. Za prezentaci svého výzkumu zaměřeného na vývoj nanovlákenných „náplastí“ na střevní anastomózy získala mimo jiné Cenu publika na mezinárodní soutěži Falling Walls Lab 2018.
„Cíl její práce byl velmi ambiciózní a domnívám se, že spousta studentů by se tak náročného zadání zalekla. Senta však výzkum a vývoj brala jednak s velkou pokorou, jednak i s velkým zápalem. I přes náročnou situaci spojenou s epidemií covidu-19 docházela do laboratoře v každé volné chvíli,“ říká o své diplomantce inženýrka Klíčová a dodává:
„Vážím si na Sentě nejen toho, že je inteligentní a pracovitá, ale je také milá, laskavá, ochotná a má dobré srdce. Také si vážím toho, že je čestná a pečlivá, za její výsledky bych dala takzvaně ruku do ohně. Myslím, že tyto vlastnosti jí přirozeně dávají šanci být dobrou vědkyní.“
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 56 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 24. ročníku poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Za rok 2021 byli oceněni vítězové v osmi kategoriích, do kategorie nejlepší diplomová práce se přihlásilo 218 uchazečů. Zvítězily inženýrky z Fakulty textilní TUL.
„Pedagogům se stále nedostává zaslouženého ocenění. Dokázali podporovat své studenty a žáky ve složité době koronavirové krize, neúnavně jim pomáhají orientovat se ve stále složitějším světě. Doufám, že filozofie Cen Wernera von Siemense, kde vedle studentů oceňujeme i jejich pedagogy, ukazuje, jak moc si jejich práce vážíme,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika.
Poprvé oceněna vědecká práce žen z TUL
Cena Wernera von Siemense (WvS) se na Technickou univerzitu v Liberci vrací po deseti letech. Diplomová práce z liberecké univerzity je oceněna dokonce po dlouhých 17 letech. A vůbec poprvé byl oceněn vědecký tandem žen.
Naposledy Cenu WvS získal v roce 2012 David Lindr z CXI TUL se svou dizertační prací Řízení servopohonů v dynamicky náročných aplikacích, Cenu Siemens si odnesl také vedoucí jeho práce Pavel Rydlo. Před nimi tuto cenu získali v roce 2007 Leoš Beran za dizertační práci na téma Analýza zkratového proudu a jeho tepelného účinku v malých asynchronních motorech pod vedením profesora Aleše Richtera a v roce 2005, tedy před 17 lety, Daniel Kramer za diplomovou práci Optical concentrators for Čerenkov light detector pod vedením Miroslava Šulce na katedře fyziky FP TUL a před nimi ještě Pavel Mokrý z FM TUL za práci zabývající se unikátní metodou tlumení hluku a vibrací.
V roce 2018 u příležitosti udělování cen firmy Siemens získal Medaili Wernera von Siemense za dlouhodobý přínos ke vzdělanosti a rozvoj vědy emeritní rektor TUL Zdeněk Kůs.
Radek Pirkl
s využitím tiskové zprávy společnosti Siemens
Foto: organizátoři soutěže WvS
Další články v rubrice
Unikátní atlas místních jmen i strojařské skriptum trhaly rekordy v počtu prodejů a stažení
Rekordní prodej zaznamenal jedinečný „Atlas libereckých živých jmen“ autorů Václava Lábuse a Daniela Vrbíka z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V univerzitní prodejně nebo přes knihovní e-shop si publikaci jen během loňského...
Nenechme nápady vědců ležet ladem! Na půdě Libereckého kraje otevřeli žhavé téma
Jak lépe přenášet znalosti z univerzit do praxe, aby sloužily společnosti? Tuto otázku si položili účastníci Transferového dne v Libereckém kraji pořádaného ve spolupráci Libereckého kraje, Agentury regionálního rozvoje, transferového centra TUC...
Jiří Suchomel otevřel cyklus přednášek Okolnosti tvorby. Pojí se k výročí architekta Karla Hubáčka
Profesor Jiří Suchomel pracoval v zahraničí i v proslulém architektonickém ateliéru SIAL a své bohaté zkušenosti pak přenesl na tehdejší Fakultu architektury, kterou spoluzakládal. A svůj inspirativní životní příběh nyní představil posluchačům...
