Za nejlepší diplomovou práci ocenila porota studentku Fakulty textilní TUL Sentu Müllerovou. Vyvinula a otestovala nanovlákenný materiál s inkorporovaným antibiotikem, který by mohl řešit komplikace po chirurgických zákrocích na střevech. Ocenění získává zároveň vedoucí její práce Markéta Klíčová.
Závažnou pooperační komplikací je únik obsahu střev přes chirurgický střevní spoj – anastomózu, který může být způsoben bakteriemi, jež se v tomto místě nacházejí a degradují hojící se a nově vznikající tkáň. Nový materiál naší studentky však dokáže těmto komplikacím předejít díky inkorporovanému antibiotiku – působí antibakteriálně a zároveň není pro buňky toxický.
Jeho předností je i to, že se v lidském těle sám rozloží a není tak nutná reoperace a jeho vyjmutí.
„Zkoušíme inkorporovat i jiná antibiotika do nanovlákenných materiálů a následně budeme porovnávat tyto vyrobené materiály s materiály z mojí diplomové práce. Plánujeme také in vivo testy neboli testy na živém organismu, konkrétně na prasatech. Materiály musejí být takto otestovány, aby byly potvrzeny naše výsledky a aby byla potvrzena biokompatibilita vyrobených nanovlákenných materiálů,“ vysvětluje své další plány Senta Müllerová.
Gastrointestinální chirurgické operace se provádějí již přes 200 let, a přesto doposud neexistuje žádný komerční výrobek, který by dokázal těmto nebezpečným pooperačním komplikacím účinně předcházet. To byla také jedna z hlavních motivací, proč si autorka toto téma vybrala.
Oceněna byla i její školitelka Ing. Markéta Klíčová z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů Fakulty textilní TUL. Také jí připadne odměna ve výši 50.000 korun.
Markéta Klíčová se řešením pooperačních komplikací po operacích střev zabývá již několik let. Za prezentaci svého výzkumu zaměřeného na vývoj nanovlákenných „náplastí“ na střevní anastomózy získala mimo jiné Cenu publika na mezinárodní soutěži Falling Walls Lab 2018.
„Cíl její práce byl velmi ambiciózní a domnívám se, že spousta studentů by se tak náročného zadání zalekla. Senta však výzkum a vývoj brala jednak s velkou pokorou, jednak i s velkým zápalem. I přes náročnou situaci spojenou s epidemií covidu-19 docházela do laboratoře v každé volné chvíli,“ říká o své diplomantce inženýrka Klíčová a dodává:
„Vážím si na Sentě nejen toho, že je inteligentní a pracovitá, ale je také milá, laskavá, ochotná a má dobré srdce. Také si vážím toho, že je čestná a pečlivá, za její výsledky bych dala takzvaně ruku do ohně. Myslím, že tyto vlastnosti jí přirozeně dávají šanci být dobrou vědkyní.“
Cenu Wernera von Siemense pořádá Siemens spolu s významnými představiteli vysokých škol a Akademie věd ČR, kteří jsou i garanty jednotlivých kategorií a podílejí se na vyhodnocení nejlepších prací. V nezávislých porotách letos zasedlo 56 odborníků a zástupců akademické obce a neziskových organizací. Záštitu nad udílením cen 24. ročníku poskytlo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Za rok 2021 byli oceněni vítězové v osmi kategoriích, do kategorie nejlepší diplomová práce se přihlásilo 218 uchazečů. Zvítězily inženýrky z Fakulty textilní TUL.
„Pedagogům se stále nedostává zaslouženého ocenění. Dokázali podporovat své studenty a žáky ve složité době koronavirové krize, neúnavně jim pomáhají orientovat se ve stále složitějším světě. Doufám, že filozofie Cen Wernera von Siemense, kde vedle studentů oceňujeme i jejich pedagogy, ukazuje, jak moc si jejich práce vážíme,“ říká Eduard Palíšek, generální ředitel Siemens Česká republika.
Poprvé oceněna vědecká práce žen z TUL
Cena Wernera von Siemense (WvS) se na Technickou univerzitu v Liberci vrací po deseti letech. Diplomová práce z liberecké univerzity je oceněna dokonce po dlouhých 17 letech. A vůbec poprvé byl oceněn vědecký tandem žen.
Naposledy Cenu WvS získal v roce 2012 David Lindr z CXI TUL se svou dizertační prací Řízení servopohonů v dynamicky náročných aplikacích, Cenu Siemens si odnesl také vedoucí jeho práce Pavel Rydlo. Před nimi tuto cenu získali v roce 2007 Leoš Beran za dizertační práci na téma Analýza zkratového proudu a jeho tepelného účinku v malých asynchronních motorech pod vedením profesora Aleše Richtera a v roce 2005, tedy před 17 lety, Daniel Kramer za diplomovou práci Optical concentrators for Čerenkov light detector pod vedením Miroslava Šulce na katedře fyziky FP TUL a před nimi ještě Pavel Mokrý z FM TUL za práci zabývající se unikátní metodou tlumení hluku a vibrací.
V roce 2018 u příležitosti udělování cen firmy Siemens získal Medaili Wernera von Siemense za dlouhodobý přínos ke vzdělanosti a rozvoj vědy emeritní rektor TUL Zdeněk Kůs.
Radek Pirkl
s využitím tiskové zprávy společnosti Siemens
Foto: organizátoři soutěže WvS
Další články v rubrice
Studenti trénovali s armádou první pomoc v bojových podmínkách
Třídenním mimořádným kurzem s Armádou České republiky prošli studenti a studentky Fakulty zdravotnických studií TUL. Vyzkoušeli si, jak první pomoc poskytují vojáci v bojových podmínkách. Sami si také postavili stanový tábor, prošli střeleckou...
AI ve výrobě účinně pomáhá a CXI zas pomáhá podnikům s implementací AI
Děje se tak v rámci projektu Evropský digitální inovační hub pro Liberecký a Královéhradecký kraj EDIH. Na konferenci Rozjeď AI ve výrobě, která se konala 29. května v iQLANDII, se podělili zástupci několika podniků o své zkušenosti, jak jim Ústav...
Konference »VIZ: 3D« cílila na inovace, které pomáhají zlepšovat život
Výsledky výzkumů převážně našich vědců, které rozhodně neleží v šuplíku, pomáhají zlepšovat život a mohou inspirovat, představila v Liberci první putovní výzkumná konference Ministerstva pro místní rozvoj (MMR). Koncept konference, jež cílí na...
