Vraky aut připomínají vraky lidských osudů

Z vernisáže expozice Příběhy z Ukrajiny. Foto: Adam Pluhař

Univerzita hostí putovní výstavu vraků aut zničených válkou, kterou přivezla pobočka Paměti národa. Jsou symbolem ničené Ukrajiny a zmařených lidských životů.

„V době konání této netradiční expozice u nás na půdě TUL uplyne přesně rok od začátku ruské invaze na Ukrajinu. U příležitosti tohoto neblahého výročí jsme chtěli veřejnosti umožnit, aby se seznámila s důsledky války. Vraky automobilů výmluvně poukazují na utrpení, které každý den už rok zažívají lidé na Ukrajině,“ říká rektor Technické univerzity v Liberci Miroslav Brzezina.

Podle organizátora výstavy, kterým je severočeská pobočka Paměti národa, jsou rozstřílené a ohořelé vraky aut z kyjevské oblasti Irpině, Buči a Hustomelu reálným svědectvím této války. Prostřednictvím výstavních panelů a audionahrávek, které jsou součástí výstavy, zprostředkovávají příběhy jejich majitelů z míst, kde se ruští vojáci dopouštěli těch nejhrůznějších zločinů. Každý z autovraků přivezených z Ukrajiny má svůj příběh, který se návštěvníkům rozehraje po stisknutí tlačítka přímo na automobilu.

„Tisíce rodin v Buči, Hostomelu, Irpini, žily svůj poklidný běžný život. A ze dne na den se všechno změnilo. Lidé přišli o dům, vybavení, doklady, mnohdy na poslední chvíli si zachránili životy. A my známe příběhy dvou z nich. Moc si přeji, aby tato putovní výstava o Ukrajině, o tomto obrovském ruském bezpráví a zločinech, ukazující na těchto zdemolovaných autech zparchantělost války, zasáhla tisíce spoluobčanů a udržela vůli Čechů pomáhat a stát na straně přepadené Ukrajiny,“ říká Mikuláš Kroupa, ředitel Post Bellum a zakladatel online archivu Paměti národa.

Spolu s ním a prorektorem TUL Pavlem Satrapou zahájil včera výstavu na Univerzitním náměstí také hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

„Nebýt Technické univerzity v Liberci výstava by v Liberci nejspíš nebyla. To hovoří jen o tom, jak se někdo snaží to, co se děje několik set kilometrů od nás, vytěsnit ze své mysli, tvářit se, že se to neděje, ač se to děje každý den. Je důležité, že tu výstava může být. Mnoho ,mírotvůrcůʻ mluví o míru, který by znamenal podrobení se. Když začneme ustupovat diktátorovi, někomu, kdo nerespektuje žádná pravidla, mezinárodní právo, žádná lidská práva a práva sousedních zemí, tak se to ustupování nikdy nezastaví,“ uvedl včera u vraků z kyjevské oblasti hejtman Půta.

Technická univerzita v Liberci, její zaměstnanci i studenti, se zapojila do hašení následků ruské invaze okamžitě a konkrétními kroky. Poskytli jsme ubytování stovkám především žen s dětmi na našich kolejích ve Vesci a na Harcově, uspořádali jsme pro ně opakovaně velmi úspěšné sbírky ošacení, nádobí, vybavení, hygienických potřeb i hraček, aby se mohly na kolejích důstojně zařídit. Nadto na naší fakultě zdravotnických studií uspořádali humanitární sbírku, která putovala přímo na Ukrajinu. Dobrovolníci z řad našich studujících i vyučujících také pomáhali se zdravotnickým dohledem a tlumočením v KACPU.

V tomto akademickém roce začalo na naší univerzitě studovat 46 studentek a studentů, kteří uprchli z Ukrajiny a jsou v režimu dočasné ochrany. Zajistili jsme jim také jazykový kurz češtiny tak, aby mohli studovat v českých studijních programech. Celkem jsme akademický rok 2022/2023 začali se skoro stovkou ukrajinský studentek a studentů.

„Řešení toho konfliktu je složité a asi všichni bychom uvítali, kdyby se podařilo k němu dojít u jednacího stolu a bez války. Krvavý konflikt na Ukrajině je dlouhý, a tím obtížněji se bude hledat oběma stranám cesta ke společnému jednání, ale i tak doufám, že k ukončení konfliktu a nalezení míru cestou jednání dojde již brzy a že nebudou muset další rok přibývat podobná torza aut, měst a lidských osudů,“ dodává rektor Miroslav Brzezina.

Putovní expozice Příběhy z Ukrajiny už byla k vidění v Praze, Českých Budějovicích, Hradci Králové či Olomouci, v kampusu liberecké univerzity by měla být do pátku 3. března 2023.

Radek Pirkl a Adam Pluhař
s využitím tiskové zprávy Post Bellum/Paměť národa
Foto: Adam Pluhař