Louka v Mníšku, kterou TUL využívá pro výzkumné účely, prošla jako první lokalita v ČR speciálním experimentem. Rakouští vědci pomocí polního spektrofotometru měřili odrazy světla z porostu. Údaje, které zpracovávají, v budoucnu zemědělcům pomohou v přesném online vyhodnocování výnosů a kvality travní biomasy.
Na louce, jež patří k nejstarším experimentálním plochám v Česku (výzkum zde probíhá již od roku 1997, pozn. redakce), vědci z katedry biologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL a Výzkumného ústavu rostlinné výroby a České zemědělské univerzity hledají nejlepší způsoby hospodaření na travních porostech. Půlhektarová louka je rozdělená na 40 sektorů ploch o velikosti 10 m x 3,7 m (na louce je 10 variant obhospodařování ve 4 kontrolních opakováních, pozn. redakce) a na každé ploše probíhá jiný typ obhospodařování. A to seč nebo mulčování v různých termínech a jejich kombinace. Následně výzkumníci vyhodnocují, jaký to má vliv na druhovou diverzitu, výnosy, kvalitu biomasy a obsahy živin v půdě. V různých hloubkách louky mají výzkumníci také instalované lyzimetry, jež zadržují vodu a umožňují určit, jak rychle voda prosakuje. Vědci tak sledují, jaké živiny se dostanou od svrchních do spodních vrstev půdy.
Výzkumná louka nyní slouží k experimentu rakouských vědců. Louku proměřili spektrofotometrem a údaje následně porovnají se satelitními daty. Ta mají ovšem menší rozlišení. „Nedestruktivně vyhodnotí například to, jaký je nárůst biomasy a jakou má biomasa kvalitu. Naměřené údaje následně kolegové porovnají s tím, co zjistíme z rozborů posečené louky. Údaje se zkalibrují. V budoucnosti budou zemědělcům k určování výnosů a kvality biomasy stačit údaje ze satelitu,“ líčí Vilém Pavlů, šéf Katedry biologie, Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci (FP).
Uprostřed pozemku stojí trojnožka s přístrojem, který měří světlo dopadající na louku. Rakouský výzkumník má na zádech přístroj, před sebou notebook a v ruce čidlo, které měří naopak světlo vyzářené porostem. Data z příjmu a odrazu se sejdou v počítači. Čeští a rakouští vědci procházejí systematicky všemi plochami a měří. „Získaná škála infračerveného světla nám dá detailní informaci o rostlinách. Měříme strukturu, vitalitu nebo obsah vody v horních částech rostliny. Infračervené spektrum je zajímavé tím, že když prochází tou buněčnou stěnou a odrazí se zpět, můžeme z toho následně vyčíst údaje týkající se struktury porostu, kvality a podobně. Zjistíme tak zkrátka stav rostlin,“ říká Andreas Schaumberger z výzkumného centra Höhere Bundeslehr-und Forschungsanstalt für Landwirtschaft Raumberg-Gumpenstein (HBLFA).
V Mníšku nasbíraná data rakouští vědci porovnají s údaji změřenými družicemi Sentinel, jež jsou součástí programu Evropské unie Copernicus. Díky odrazivosti vegetace v blízkém infračerveném pásmu, v němž se nejvíce projevuje přítomnost chlorofylu, dokáží satelity detekovat nejvhodnější čas seče. Následně vědci naměřené údaje porovnají s parametry, které zjistí liberečtí výzkumníci po sklizení a analýze kvality biomasy porostu. „Satelitní snímky jsou k dispozici už delší dobu, díky detailnímu měření na místě a porovnání s výnosy reálné sklizně dojde k ověření dat. Údaje v budoucnu pomohou přesně určovat výnosy a kvalitu travní hmoty na Liberecku přes satelit. Podobné měření se tu ještě nikdy nedělalo,“ uvádí profesor Pavlů.
FP a Výzkumný ústav rostlinné výroby a České zemědělské univerzity spolupracují s rakouskými kolegy z HBLFA již řadu let. Například na dlouhodobých experimentech s hnojením travních porostů, během nichž se sleduje vliv dávek živin na výnos biomasy, druhové složení porostu a obsahy živin v půdě.
Nabírání dat, které v srpnu na Liberecku proběhlo, je součástí projektu „Dlouhodobé pokusy jako cenný zdroj pro výzkum travních porostů“. Je součástí programu Podpora mobility výzkumných pracovníků a pracovnic v rámci mezinárodní spolupráce ve VaVaI.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Čtenář roku hltá knihy o geografii místo detektivek
Letošním vítězem ankety Čtenář roku 2025 vyhlásila Univerzitní knihovna TUL Tomáše Bendla z katedry geografie fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické. Během roku si vypůjčil desítky svazků, aniž by měl jedinou upomínku.
Školka má novou ředitelku, adresu a mění i statut
Řadu novinek chystá od září univerzitní mateřská škola ŠkaTULka. Dozvědět se je můžete na informativní schůzce v úterý 29. dubna od 16:00 hodin v posluchárně G 306. Zásadní změny se týkají přesídlení do jiné budovy v rámci kampusu, obsazení...
Zájemci stáli fronty na zápis do registru dárců. Chtěli pomoci
Obrovský zájem nejen studentů provázel třídenní nábor pro Český národní registr dárců kostní dřeně, který probíhal na naší univerzitě. Akce reagovala na vlnu solidarity s malou Madlenkou, ale i tisíci bezejmennými pacienty, kteří naléhavě...
