Odraz světla určí kvalitu rostlin i výnos. Louka u Liberce se stala součástí mezinárodního experimentu

IMG_5467-2.jpg
Andreas Schaumberger z HBLFA a Vilém Pavlů z Katedry biologie FP TUL během měření odrazů světla z porostu pomocí polního spektrofotometru. Foto: Adam Pluhař, TUL

Louka v Mníšku, kterou TUL využívá pro výzkumné účely, prošla jako první lokalita v ČR speciálním experimentem. Rakouští vědci pomocí polního spektrofotometru měřili odrazy světla z porostu. Údaje, které zpracovávají, v budoucnu zemědělcům pomohou v přesném online vyhodnocování výnosů a kvality travní biomasy.

Na louce, jež patří k nejstarším experimentálním plochám v Česku (výzkum zde probíhá již od roku 1997, pozn. redakce), vědci z katedry biologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL a Výzkumného ústavu rostlinné výroby a České zemědělské univerzity hledají nejlepší způsoby hospodaření na travních porostech. Půlhektarová louka je rozdělená na 40 sektorů ploch o velikosti 10 m x 3,7 m (na louce je 10 variant obhospodařování ve 4 kontrolních opakováních, pozn. redakce) a na každé ploše probíhá jiný typ obhospodařování. A to seč nebo mulčování v různých termínech a jejich kombinace. Následně výzkumníci vyhodnocují, jaký to má vliv na druhovou diverzitu, výnosy, kvalitu biomasy a obsahy živin v půdě. V různých hloubkách louky mají výzkumníci také instalované lyzimetry, jež zadržují vodu a umožňují určit, jak rychle voda prosakuje. Vědci tak sledují, jaké živiny se dostanou od svrchních do spodních vrstev půdy.

Výzkumná louka nyní slouží k experimentu rakouských vědců. Louku proměřili spektrofotometrem a údaje následně porovnají se satelitními daty. Ta mají ovšem menší rozlišení. „Nedestruktivně vyhodnotí například to, jaký je nárůst biomasy a jakou má biomasa kvalitu. Naměřené údaje následně kolegové porovnají s tím, co zjistíme z rozborů posečené louky. Údaje se zkalibrují. V budoucnosti budou zemědělcům k určování výnosů a kvality biomasy stačit údaje ze satelitu,“ líčí Vilém Pavlů, šéf Katedry biologie, Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci (FP).

 

Uprostřed pozemku stojí trojnožka s přístrojem, který měří světlo dopadající na louku. Rakouský výzkumník má na zádech přístroj, před sebou notebook a v ruce čidlo, které měří naopak světlo vyzářené porostem. Data z příjmu a odrazu se sejdou v počítači. Čeští a rakouští vědci procházejí systematicky všemi plochami a měří. „Získaná škála infračerveného světla nám dá detailní informaci o rostlinách. Měříme strukturu, vitalitu nebo obsah vody v horních částech rostliny. Infračervené spektrum je zajímavé tím, že když prochází tou buněčnou stěnou a odrazí se zpět, můžeme z toho následně vyčíst údaje týkající se struktury porostu, kvality a podobně. Zjistíme tak zkrátka stav rostlin,“ říká Andreas Schaumberger z výzkumného centra Höhere Bundeslehr-und Forschungsanstalt für Landwirtschaft Raumberg-Gumpenstein (HBLFA).

V Mníšku nasbíraná data rakouští vědci porovnají s údaji změřenými družicemi Sentinel, jež jsou součástí programu Evropské unie Copernicus. Díky odrazivosti vegetace v blízkém infračerveném pásmu, v němž se nejvíce projevuje přítomnost chlorofylu, dokáží satelity detekovat nejvhodnější čas seče. Následně vědci naměřené údaje porovnají s parametry, které zjistí liberečtí výzkumníci po sklizení a analýze kvality biomasy porostu. „Satelitní snímky jsou k dispozici už delší dobu, díky detailnímu měření na místě a porovnání s výnosy reálné sklizně dojde k ověření dat. Údaje v budoucnu pomohou přesně určovat výnosy a kvalitu travní hmoty na Liberecku přes satelit. Podobné měření se tu ještě nikdy nedělalo,“ uvádí profesor Pavlů.

FP a Výzkumný ústav rostlinné výroby a České zemědělské univerzity spolupracují s rakouskými kolegy z HBLFA již řadu let. Například na dlouhodobých experimentech s hnojením travních porostů, během nichž se sleduje vliv dávek živin na výnos biomasy, druhové složení porostu a obsahy živin v půdě.

Nabírání dat, které v srpnu na Liberecku proběhlo, je součástí projektu „Dlouhodobé pokusy jako cenný zdroj pro výzkum travních porostů“. Je součástí programu Podpora mobility výzkumných pracovníků a pracovnic v rámci mezinárodní spolupráce ve VaVaI.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

470249104_1079878764149048_8819624344635591363_n-2.jpg

Novým děkanem ekonomické fakulty bude Marek Skála

Akademický senát Ekonomické fakulty TUL zvolil na svém pondělním zasedání Ing. Mgr. Marka Skálu, Ph.D., kandidátem na děkana pro příští volební období. Rektor souhlasí se jmenováním, nový děkan tak povede fakultu v letech 2025–2028.

17. 12. 2024 | Univerzita | 419