Odraz světla určí kvalitu rostlin i výnos. Louka u Liberce se stala součástí mezinárodního experimentu

IMG_5467-2.jpg
Andreas Schaumberger z HBLFA a Vilém Pavlů z Katedry biologie FP TUL během měření odrazů světla z porostu pomocí polního spektrofotometru. Foto: Adam Pluhař, TUL

Louka v Mníšku, kterou TUL využívá pro výzkumné účely, prošla jako první lokalita v ČR speciálním experimentem. Rakouští vědci pomocí polního spektrofotometru měřili odrazy světla z porostu. Údaje, které zpracovávají, v budoucnu zemědělcům pomohou v přesném online vyhodnocování výnosů a kvality travní biomasy.

Na louce, jež patří k nejstarším experimentálním plochám v Česku (výzkum zde probíhá již od roku 1997, pozn. redakce), vědci z katedry biologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL a Výzkumného ústavu rostlinné výroby a České zemědělské univerzity hledají nejlepší způsoby hospodaření na travních porostech. Půlhektarová louka je rozdělená na 40 sektorů ploch o velikosti 10 m x 3,7 m (na louce je 10 variant obhospodařování ve 4 kontrolních opakováních, pozn. redakce) a na každé ploše probíhá jiný typ obhospodařování. A to seč nebo mulčování v různých termínech a jejich kombinace. Následně výzkumníci vyhodnocují, jaký to má vliv na druhovou diverzitu, výnosy, kvalitu biomasy a obsahy živin v půdě. V různých hloubkách louky mají výzkumníci také instalované lyzimetry, jež zadržují vodu a umožňují určit, jak rychle voda prosakuje. Vědci tak sledují, jaké živiny se dostanou od svrchních do spodních vrstev půdy.

Výzkumná louka nyní slouží k experimentu rakouských vědců. Louku proměřili spektrofotometrem a údaje následně porovnají se satelitními daty. Ta mají ovšem menší rozlišení. „Nedestruktivně vyhodnotí například to, jaký je nárůst biomasy a jakou má biomasa kvalitu. Naměřené údaje následně kolegové porovnají s tím, co zjistíme z rozborů posečené louky. Údaje se zkalibrují. V budoucnosti budou zemědělcům k určování výnosů a kvality biomasy stačit údaje ze satelitu,“ líčí Vilém Pavlů, šéf Katedry biologie, Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci (FP).

 

Uprostřed pozemku stojí trojnožka s přístrojem, který měří světlo dopadající na louku. Rakouský výzkumník má na zádech přístroj, před sebou notebook a v ruce čidlo, které měří naopak světlo vyzářené porostem. Data z příjmu a odrazu se sejdou v počítači. Čeští a rakouští vědci procházejí systematicky všemi plochami a měří. „Získaná škála infračerveného světla nám dá detailní informaci o rostlinách. Měříme strukturu, vitalitu nebo obsah vody v horních částech rostliny. Infračervené spektrum je zajímavé tím, že když prochází tou buněčnou stěnou a odrazí se zpět, můžeme z toho následně vyčíst údaje týkající se struktury porostu, kvality a podobně. Zjistíme tak zkrátka stav rostlin,“ říká Andreas Schaumberger z výzkumného centra Höhere Bundeslehr-und Forschungsanstalt für Landwirtschaft Raumberg-Gumpenstein (HBLFA).

V Mníšku nasbíraná data rakouští vědci porovnají s údaji změřenými družicemi Sentinel, jež jsou součástí programu Evropské unie Copernicus. Díky odrazivosti vegetace v blízkém infračerveném pásmu, v němž se nejvíce projevuje přítomnost chlorofylu, dokáží satelity detekovat nejvhodnější čas seče. Následně vědci naměřené údaje porovnají s parametry, které zjistí liberečtí výzkumníci po sklizení a analýze kvality biomasy porostu. „Satelitní snímky jsou k dispozici už delší dobu, díky detailnímu měření na místě a porovnání s výnosy reálné sklizně dojde k ověření dat. Údaje v budoucnu pomohou přesně určovat výnosy a kvalitu travní hmoty na Liberecku přes satelit. Podobné měření se tu ještě nikdy nedělalo,“ uvádí profesor Pavlů.

FP a Výzkumný ústav rostlinné výroby a České zemědělské univerzity spolupracují s rakouskými kolegy z HBLFA již řadu let. Například na dlouhodobých experimentech s hnojením travních porostů, během nichž se sleduje vliv dávek živin na výnos biomasy, druhové složení porostu a obsahy živin v půdě.

Nabírání dat, které v srpnu na Liberecku proběhlo, je součástí projektu „Dlouhodobé pokusy jako cenný zdroj pro výzkum travních porostů“. Je součástí programu Podpora mobility výzkumných pracovníků a pracovnic v rámci mezinárodní spolupráce ve VaVaI.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

IMG_0573-2.jpg

Trabant i Chupa Chups dávaly zabrat. Slavili jsme Den Evropy

„Obal lízátek Chupa Chups navrhl Salvador Dalí?“ diví se student Petr u stolku se španělskou vlajkou. Baví se s vrstevníkem z Erasmu+ a vyplňuje kvíz v rámci univerzitní akce Speak Dating. Není sám. Prostorem před menzou se skoro nedá projít. A...

25. 4. 2024 | Události | 216

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_9212-2.jpg

»Lékařům dáváme do rukou další rozměr«

Liberečtí chirurgové už nejsou před operacemi odkázáni jen na virtuální snímky zlomených kostí či nádorů, ale připravují se i díky dokonalým anatomickým modelům z 3D tiskárny. Vyrábí je nemocniční oddělení Klinické biomechaniky, za jehož zřízením...

29. 4. 2024 | Lidé | 428