Odraz světla určí kvalitu rostlin i výnos. Louka u Liberce se stala součástí mezinárodního experimentu

IMG_5467-2.jpg
Andreas Schaumberger z HBLFA a Vilém Pavlů z Katedry biologie FP TUL během měření odrazů světla z porostu pomocí polního spektrofotometru. Foto: Adam Pluhař, TUL

Louka v Mníšku, kterou TUL využívá pro výzkumné účely, prošla jako první lokalita v ČR speciálním experimentem. Rakouští vědci pomocí polního spektrofotometru měřili odrazy světla z porostu. Údaje, které zpracovávají, v budoucnu zemědělcům pomohou v přesném online vyhodnocování výnosů a kvality travní biomasy.

Na louce, jež patří k nejstarším experimentálním plochám v Česku (výzkum zde probíhá již od roku 1997, pozn. redakce), vědci z katedry biologie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL a Výzkumného ústavu rostlinné výroby a České zemědělské univerzity hledají nejlepší způsoby hospodaření na travních porostech. Půlhektarová louka je rozdělená na 40 sektorů ploch o velikosti 10 m x 3,7 m (na louce je 10 variant obhospodařování ve 4 kontrolních opakováních, pozn. redakce) a na každé ploše probíhá jiný typ obhospodařování. A to seč nebo mulčování v různých termínech a jejich kombinace. Následně výzkumníci vyhodnocují, jaký to má vliv na druhovou diverzitu, výnosy, kvalitu biomasy a obsahy živin v půdě. V různých hloubkách louky mají výzkumníci také instalované lyzimetry, jež zadržují vodu a umožňují určit, jak rychle voda prosakuje. Vědci tak sledují, jaké živiny se dostanou od svrchních do spodních vrstev půdy.

Výzkumná louka nyní slouží k experimentu rakouských vědců. Louku proměřili spektrofotometrem a údaje následně porovnají se satelitními daty. Ta mají ovšem menší rozlišení. „Nedestruktivně vyhodnotí například to, jaký je nárůst biomasy a jakou má biomasa kvalitu. Naměřené údaje následně kolegové porovnají s tím, co zjistíme z rozborů posečené louky. Údaje se zkalibrují. V budoucnosti budou zemědělcům k určování výnosů a kvality biomasy stačit údaje ze satelitu,“ líčí Vilém Pavlů, šéf Katedry biologie, Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci (FP).

 

Uprostřed pozemku stojí trojnožka s přístrojem, který měří světlo dopadající na louku. Rakouský výzkumník má na zádech přístroj, před sebou notebook a v ruce čidlo, které měří naopak světlo vyzářené porostem. Data z příjmu a odrazu se sejdou v počítači. Čeští a rakouští vědci procházejí systematicky všemi plochami a měří. „Získaná škála infračerveného světla nám dá detailní informaci o rostlinách. Měříme strukturu, vitalitu nebo obsah vody v horních částech rostliny. Infračervené spektrum je zajímavé tím, že když prochází tou buněčnou stěnou a odrazí se zpět, můžeme z toho následně vyčíst údaje týkající se struktury porostu, kvality a podobně. Zjistíme tak zkrátka stav rostlin,“ říká Andreas Schaumberger z výzkumného centra Höhere Bundeslehr-und Forschungsanstalt für Landwirtschaft Raumberg-Gumpenstein (HBLFA).

V Mníšku nasbíraná data rakouští vědci porovnají s údaji změřenými družicemi Sentinel, jež jsou součástí programu Evropské unie Copernicus. Díky odrazivosti vegetace v blízkém infračerveném pásmu, v němž se nejvíce projevuje přítomnost chlorofylu, dokáží satelity detekovat nejvhodnější čas seče. Následně vědci naměřené údaje porovnají s parametry, které zjistí liberečtí výzkumníci po sklizení a analýze kvality biomasy porostu. „Satelitní snímky jsou k dispozici už delší dobu, díky detailnímu měření na místě a porovnání s výnosy reálné sklizně dojde k ověření dat. Údaje v budoucnu pomohou přesně určovat výnosy a kvalitu travní hmoty na Liberecku přes satelit. Podobné měření se tu ještě nikdy nedělalo,“ uvádí profesor Pavlů.

FP a Výzkumný ústav rostlinné výroby a České zemědělské univerzity spolupracují s rakouskými kolegy z HBLFA již řadu let. Například na dlouhodobých experimentech s hnojením travních porostů, během nichž se sleduje vliv dávek živin na výnos biomasy, druhové složení porostu a obsahy živin v půdě.

Nabírání dat, které v srpnu na Liberecku proběhlo, je součástí projektu „Dlouhodobé pokusy jako cenný zdroj pro výzkum travních porostů“. Je součástí programu Podpora mobility výzkumných pracovníků a pracovnic v rámci mezinárodní spolupráce ve VaVaI.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

P0001617-3.jpg

Přijďte za námi na veletrh Educa Expo do Home Credit Areny!

Stánek TUL září v univerzitních barvách na vzdělávacím veletrhu Educa Expo 2025 v liberecké Home Credit Areně. Máte otázky ke studiu a chcete si třeba univerzitním merchem připomínat, kam dát na jaře přihlášku? Zastavte se u nás! Akce potrvá až do...

9. 10. 2025 | Události | 181

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

Aleš Kocourek 15 minut po svém zvolení, kdy získal většinu 15 hlasů. Foto: Adam Pluhař

Rektorem TUL bude Aleš Kocourek

Získal při dnešních volbách 15 hlasů z 21. Už v prvním kole tak Akademický senát TUL rozhodl, že kandidátem na rektora Technické univerzity v Liberci bude docent Kocourek, absolvent a emeritní děkan Ekonomické fakulty a současný proděkan Fakulty...

14. 10. 2025 | Univerzita | 1 386
_M2N0110 - kopie-2.jpg

Z poslucháren a tělocvičen liberecké fakulty až do čela Sokola

V čele České obce sokolské stojí Petr Sádek, absolvent Katedry tělesné výchovy a sportu Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Jeho cesta od studenta Technické univerzity v Liberci až na vrchol nejstaršího tělovýchovného hnutí v České...

8. 10. 2025 | Lidé | 281
Zleva: Karolína Morávková a Pavlína Konopáčová. Foto: Adam Pluhař

Naše vědkyně bodovaly v soutěži Falling Walls Lab

Třetí místo a speciální cenu Womans for inovations získaly vědkyně univerzitního ústavu CXI Pavlína Konopáčová a Karolína Morávková v českém výběru soutěže Falling Walls Lab. Obě naše vědkyně se utkaly se třinácti mladými vědci a inovátory z celé...

6. 10. 2025 | Věda a výzkum | 372