Nanovlákna si nacházejí další a další uplatnění v medicíně, lékaři je ale vyrábět neumějí. Proto se 17 studentů z královéhradecké Lékařské fakulty Univerzity Karlovy přijelo na TUL podívat, jak se nanovlákna vyrábějí a jak se dají použít.
„Nanovlákna potřebujeme ke své práci a používáme je, nejsme ale technická škola, nanovlákna nevyrábíme a rádi bychom lépe porozuměli technologii jejich výroby. A tady v Liberci jste nanovlákny vyhlášení, takže jsme oslovili právě vás,“ říká MUDr. Tomáš Soukup, který spolu se 17 studentkami a studenty ze svého předmětu kmenové buňky a regenerativní medicína přijeli před několika dny z Hradce Králové na TUL.
Medici si nanovlákna vyráběli a zkoumali je pod rastrovacím elektronovým mikroskopem. Celá exkurze začala úvodní přednáškou Jany Horákové z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů FT TUL na téma možností, ale i slepých uliček využití nanovláken v klinické praxi.
„Slibuji si od toho, že se studentům otevřou oči v tom, kde a jak by bylo možné nanovlákna v lékařství použít,“ říká doktor Soukup z Lékařské fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy a pokračuje:
„Samozřejmě se nabízí možnost, že vaši studenti na oplátku přijedou k nám na fakultu, aby se podívali, jak se nanovlákna aplikují třeba při hojení, jak to funguje při převazech ran a udělali si i oni lepší představu o praktickém využití nanovláken. Věřím, že vaši vědci uvítají od nás zpětnou vazbu o tom, jaké od nanomateriálu požadujeme biomechanické vlastnosti, jaký by měl mít tvar a další parametry tak, aby fungoval optimálně,“ uzavírá MUDr. Soukup.
„Velice vítám spolupráci s lékaři, i s těmi budoucími. Navázání těchto kontaktů je pro nás naprosto zásadní. S lékaři se nad medicínskými aplikacemi nanovláken potkáváme běžně a je to pro nás vždy cenná spolupráce na nevšedních tématech. Typické zadání od lékařů vypadá tak, že dostaneme požadavek na materiál, který má mít určité rozměry a vlastnosti, a je potom na nás pokusit se takový nanovlákenný materiál vyvinout. Je to vždy až dobrodružná výzkumná práce, která má ambici dostat se do praxe a pomáhat léčit lidi a neskončit v šuplíku nebo jen zaznamenaná v odborných článcích,“ říká Jana Horáková z katedry netkaných textilií a nanovlákenných materiálů, která skupinu mediček a mediků u nás na TUL s kolegy provázela.
Katedra na poli medicínských aplikací nanovlákenných materiálů už o sobě dala několikrát světu vědět. Markéta Klíčová vyvíjí nanonáplasti na anastomózy, tedy chirurgické spojení, po operaci střeva. Vynikajících výsledků dosahuje také v oblasti nanonáplastí s léčivy, na kterých pracuje také další členka katedry Senta Müllerová. A jejich kolega Jakub Erben přispívá americkému týmu vědců těmi správnými nanovlákny k vývoji umělého brzlíku.
„Když jsem před pár lety nastoupila na doktorát, tak se žádný nanovlákenný materiál v klinické praxi nepoužíval. V tuto chvíli vím minimálně o pěti, které jsou v klinické praxi, a vše nasvědčuje tomu, že ten trend bude rostoucí,“ dodává docentka Horáková k medicínským aplikacím nanovlákenných materiálů.
Po dopoledni stráveném v laboratoři se Jana Horáková s doktorem Soukupem a třemi mediky vydali poklusem na vrchol Ještědu. Hosté v čele se svým vyučujícím tak v Liberci zároveň splnili sportovní zadání rektorského dne, který ten den na své domácí univerzitě měli.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
TUL + Severočeské muzeum v Liberci: Memorandum otvírá novou éru spolupráce
Permanentní videomapping na muzejní zdi, nová galerie pod širým nebem nebo obnovená ročenka architektury. To jsou jen některé chystané projekty, které přinese užší propojení Severočeského muzea v Liberci a Technické univerzity v Liberci. Obě...
Malí objevitelé na univerzitě: První ročník festivalu ŠkaT(O)ULka day nadchl předškoláky
Svět vědy, techniky a objevování se otevřel těm nejmenším. Technická univerzita v Liberci hostila první ročník festivalu ŠkaT(O)ULka day, který uspořádala univerzitní mateřská škola Škatulka ve spolupráci s fakultami. Cílem bylo hravou formou...
Hrozí nám éra „pouhých uživatelů“ a ne vývojářů? Varování z konference Právo a vzdělávání
Česko stojí před zásadním zlomem. Pokud neobnovíme zájem mladých lidí o technické obory, můžeme přijít o svou historickou konkurenční výhodu v průmyslu, inovacích i bezpečnosti. Na konferenci „Právo a vzdělávání“, pořádané Ekonomickým deníkem a...