Získat akademiky? Často nadlidský úkol. I tento postesk zazněl na libereckém setkání senátorů osmi pedagogických fakult

IMG_3989-2.jpg
Diskusi moderovala Klára Kuprová, předsedkyně Akademického senátu Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Foto: Adam Pluhař

Sehnat kvalitní akademické pracovníky, je stále těžší. Shodli se na tom zástupci akademických senátů pedagogických fakult osmi vysokých škol během jednání na TUL. Probírali ale také další nesnáze vysokých škol – jak akademiky motivovat k výzkumným aktivitám nebo jak přilákat nové uchazeče o studium. A také, jak následně studenty inspirovat k tomu, aby se zapojili do života fakult. Živou diskusi vyvolalo téma o možném zrušení bakalářských prací.

Zástupci senátů konzultovali výzvy, které poslední dobou fakulty řeší a snažili se vzájemně inspirovat. Mnoho vysokých škol vyslalo na setkání v Liberci zástupce svých studentských komor. I proto se řada témat zaměřila právě na studenty.

Velkou výzvou je například pro fakulty nízká motivace studentů k působení v akademickém senátu. A nízká bývá i volební účast studujících. „Málo studentů a studentek si uvědomuje, že když se o dění v senátech zajímají, mohou se sami přičinit o zlepšování mnoha věcí na svých fakultách,“ upozornila Klára Kuprová, předsedkyně Akademického senátu Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. Například k volbám svých zástupců do celouniverzitního akademického senátu naší univerzity pro volební období 2020 až 2023 dorazilo z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL z 1889 voličů do studentské komory pouhých 7 studentů. Byla to účast pouhých 0,4%.

 

Fakultě se však podle doktorky Kuprové podařilo volební účast zvýšit. „Pravděpodobně i díky možnosti volit online formou se podařilo zvýšit volební účast. V rámci ostatních pedagogických fakult není tato varianta běžná a jsme považováni za průkopníky. V posledních volbách byl i vyšší počet zájemců o post senátora nebo senátorky do akademického senátu naší fakulty, a to jak z řad studentů, tak i akademiků,“ uvedla Klára Kuprová.

Zástupci senátů se na jednání také vzájemně inspirovali tím, jak na jednotlivých fakultách zapojují studenty do dění v souvislosti s projekty či do volnočasových aktivit. A během diskuse si senátoři také vyměňovali zkušenosti, jak od studentů získávají zpětnou vazbu na to, co studující trápí nebo co by chtěli na školách zlepšit. Probírala se i psychologická a terapeutická podpora, včetně podpory studujících se specifickými potřebami nebo kariérní poradenství.

Zrušit, nebo ponechat bakalářské práce?

Dlouze se diskutovalo o reformě přípravy budoucích učitelů, kde se mimo jiné projednávaly možné změny v pedagogických praxích. Živou diskusi vyvolala otázka zrušení bakalářských prací. Univerzity ani fakulty v této otázce nejsou jednotné. Názory na toto téma se různí i uvnitř fakult. „Podle části akademiků bakalářské práce nadměrně zaměstnávají jejich vedoucí a jsou zbytečné díky strukturovanému studiu. Zastánci bakalářek zase poukazují na to, že absolvent by měl prokázat schopnost práce s textem a vytvořit více než jen seminární práci. Některé pedagogické fakulty chtějí bakalářskou práci nahradit nebo ji už nahradily portfoliem,“ nastínila doktorka Kuprová.

V souvislosti s probíhající reformou přípravy učitelů se senátoři bavili také o změně u výuky předmětů pedagogicko-psychologického základu nebo se probíralo prohloubení spolupráce mezi katedrami.

Fakulty napříč celou zemí se potýkají s jedním velkým problémem – se sháněním akademiků. „Sehnat kvalitní akademické pracovníky je obrovský problém. Z mých spolužáků nepůsobí na vysoké škole nikdo. Když už se podaří někoho oslovit, většinou to ztroskotá na finančním ohodnocení a nutnosti nastoupit do doktorského studia. Když už vytipujeme někoho, kdo by chtěl na vysoké škole učit, je pro něj obtížné nastoupit do doktorského studia. Výrazně se snížil počet přijímaných doktorandů, kteří jsou navíc většinou absolventi magisterských studijních programů daných fakult. A většinou musejí studovat prezenční formou,“ upozornila Klára Kuprová.

Na setkání akademických senátů pedagogických fakult se diskutovalo také o finančních otázkách. Například o mzdové kohezi a dopadech na fakulty, o nastavení motivačních složek mzdy, o tom, jak podporovat výzkumné aktivity nebo o zapojení do projektů a jejich financování.

Adam Pluhař

Další články v rubrice

Jubilant Jiří Suchomel na vernisáži své výstavy v kruhu nejbližších. Na fakultě působil bezmála právě těch 30 let.

FUA 30 a Jiří Suchomel 80

Fakulta umění a architektury slaví výročí a zároveň narozeniny svého zakladatele. K jubileím uspořádala výstavy v Galerii Národní technické knihovny V Praze.

9. 12. 2024 | Kultura | 313

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

470249104_1079878764149048_8819624344635591363_n-2.jpg

Novým děkanem ekonomické fakulty bude Marek Skála

Akademický senát Ekonomické fakulty TUL zvolil na svém pondělním zasedání Ing. Mgr. Marka Skálu, Ph.D., kandidátem na děkana pro příští volební období. Rektor souhlasí se jmenováním, nový děkan tak povede fakultu v letech 2025–2028.

17. 12. 2024 | Univerzita | 411