Má smysl přijmout euro? A jak zabezpečit energetickou soběstačnost České republiky? Tyto a další otázky zajímaly studenty a zaměstnance TUL během diskuse s novým ministrem průmyslu a obchodu Lukášem Vlčkem.
Ministr Vlček na TUL dorazil spolu s hejtmanem Martinem Půtou, svým náměstkem a krajským zastupitelem Edvardem Kožušníkem a poslankyní Jarmilou Levko. Ještě než se v přednáškové místnosti v budově G rozběhla diskuse, posilnili se všichni v doprovodu rektora Miroslava Brzeziny v univerzitní menze.
Na začátku ministr představil svoje vize a především novou hospodářskou strategii, kterou nyní vláda schválila. Jejím cílem je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky a reagovat na globální ekonomické výzvy. Počítá s tím, že se Česká republika zařadí do top 10 zemí Evropské unie s nejvyšším hrubým domácím produktem na obyvatele. Během vzniku strategie ministerstvo do procesu zapojilo nejrůznější odborníky z rozličných sektorů včetně podnikatelských svazů.
„Pokud se do dokumentu podíváte a dáte nám zpětnou vazbu, budu rád,“ zmínil na úvod ministr Vlček. Pak se rozproudila diskuse. „Zajímají mě vaše postřehy. Jako politici mnohdy hodně mluvíme a málo posloucháme,“ vysvětlil svůj zájem o debatu na půdě univerzity.
Ministra například zajímalo, jaký mají účastníci debaty v příhraničním regionu názor na přijetí eura. „Měli bychom proces přijetí eura výrazně zrychlit?,“ položil ministr otázku. A dostal odpovědi z obou názorových stran. „Taková debata je přece zbytečná. Vždyť jsme se k tomu při vstupu do Unie zavázali,“ zmínila jedna z přítomných studentek. „Nevím, jestli je dobrý nápad euro přijmout teď, když začal rozpad Evropské unie,“ zněl zase názor z druhého názorového pólu. A skeptik k přijetí eura dodal: „Euro nechci už proto, že Evropská centrální banka má v plánu zdigitalizovat peníze. Mám obavu z toho, aby se nestalo něco jako v Číně, kde mají sociální kreditní systém (lidé jsou hodnoceni na základě svého ekonomického a společenského chování, pozn. redakce).“
Dotaz padl i na plán zavírání uhelných elektráren. Vládním závazkem je odchod od uhlí do roku 2033. „Podle dat, která máme k dispozici, si s ohledem na dynamiku investic do přenosových soustav, obnovitelných zdrojů a realizaci určitých plynárenských projektů můžeme dovolit zavřít jednu až dvě uhelné elektrárny. Nejsem zastáncem toho, abychom z veřejných peněz dotovali určitý byznys, tedy provoz uhelných elektráren. Zároveň ale musíme mít velmi dobře prověřeno, že na trhu bude vždy dostatek energie. Snažili jsme se o to v posledních třech letech a bude to i jedna z mých priorit,“ uvedl ministr Vlček.
Jednou z cest je podle ministra budování paroplynových elektráren. „Je vám známo, že paroplyn je nejdražší kilowata, která se dá koupit?,“ oponoval tazatel. Ministr zdůraznil pokračující trend ustupování od ruského plynu a hledání jiných alternativ. „Zároveň nemůžeme dělat taková opatření, která budou mít sociálně-destruktivní dopad.“
Během debaty se mluvilo také třeba o přebujelé byrokracii nebo neefektivním samosprávném uspořádání. V České republice s 11 miliony obyvatel je 6 250 samostatných měst a obcí. „Je to systém, který, pokud nebude lépe a optimálněji organizován, je velmi neefektivní,“ upozornil účastník debaty. „Právo na samosprávu je zakotveno v ústavě, a já sám ho budu hájit. Ale dávám vám zapravdu, že systém nutně potřebuje reformu, aby byl efektivní a aby se neplýtvalo s veřejnými prostředky,“ reagoval ministr.
V závěru jeden z diskutujících upozornil na stále se zvyšující rozdíl v ekonomickém rozvoji ČR a Polska. Náš severní soused je podle tazatele v mnoha ohledech rychlejší a efektivnější než Česká republika. „Chápu, že období, kdy chcete prosadit nějakou vizi, je strašně krátké. Ale zároveň vnímám, jak jsme oproti sousednímu Polsku zabrždění, třeba v budování dálnic. Poláci směřují kupředu, ať vládne Petr, nebo Pavel. Proč to nejde i u nás?,“ ptal se diskutující.
„Když jsem před třemi lety vstoupil do sněmovny, byl jsem překvapen, jaké je to mnohdy divadelní představení bez elementární vůle se domluvit. Na to jsem nebyl z regionální politiky zvyklý. Současná společenská atmosféra je navíc hrozně rozbouřená. To ale neznamená, že nebudu hledat cesty k domluvě a kontinuitě. Budu se neúnavně snažit opozici přesvědčovat. Jestli se mi to podaří, ale nevím,“ rozloučil se s diskutujícími ministr Vlček.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
Noc vědců zatím bez telepatie a cestování časem. Tak třeba příští rok
Léky proti nemocem, stroj času, lepší skladování energie… Malých i dospělých návštěvníků Noci vědců jsme se zeptali, na čem by měla světová věda ještě zapracovat, co lidstvu ještě chybí. Seznam je dlouhý a výživný, do příští Noci vědců máme...
Čekání se vyplatilo, odložený TULfest rozproudil kampus TUL v plné síle
Kdo si počká, ten se dočká, praví přísloví a nejinak tomu bylo i u letošního TULfestu. Kvůli deštivému počasí a povodňovému šoku přišla odložená oslava začátku akademického roku s týdenním zpožděním, avšak s nijak neztlumenou energií.
Proč se nebát umělé inteligence? Kniha se stopou z TUL, jež boří mýty
Pokud máte stále strach z AI, možná vám jej pomůže zahnat kniha Proč se nebát umělé inteligence? Spolu s odborníky na jednotlivé oblasti AI se na knize editorsky i autorsky podílel Michal Trčka z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL.
