Pražské Jezulátko nyní shlíží z oltáře v novém rouchu, na jehož výrobě řadu měsíců spolupracovaly Rajamangala University of Technology Thanyaburi v Thajsku a Technická univerzita v Liberci. Sošku Jezulátka v novém oblečku mohou zájemci v kostele Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Praze vidět až do začátku března.
Ušitím roucha pro katolickou sošku Pražského Jezulátka a také šesti kněžských ornátů se převážně buddhistické Thajsko rozhodlo připomenout 50. výročí navázání diplomatických vztahů s Českou republikou. Obě univerzity zároveň oslavily 10 let spolupráce. Prvotní impuls k ušití oblečku pro Jezulátko vzešel od Piyanut Jingjit, odborné asistentky Ústavu textilního inženýrství Fakulty strojní Rajamangala University of Technology Thanyaburi (RMUTT). O předání roucha a náročné výrobě, na níž se podílelo několik fakult a společností, jsme psali.
„Soška Pražského Jezulátka v novém rouchu bude v našem kostele k vidění až do 5. března,“ uvedla Monika Ciklerová z kanceláře Kláštera Pražského Jezulátka. Při předání daru měla dosud nové roucho na sobě jen replika Jezulátka. Pavel Pola, rektor klášterního kostela Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského v Praze již dříve ocenil mezinárodní spolupráci obou univerzit. Vyzdvihl i skutečnost, že dárci před výrobou konzultovali všechny detaily. „Jednak můžeme poskytnout konkrétní střih na roucho, aby dobře sedělo, případně můžeme korigovat materiály a barevnost, které vyhovují liturgickým účelům,“ zmínil Pavel Pola.
Oblečením Pražského Jezulátka do nového roucha se naplnila mnohaletá vize paní Piyanut Jingjit. K vytvoření oblečku ji před několika lety inspirovala návštěva kostela a přilehlého muzea. „Jako člověk, který vystudoval textil, vybudoval si v tomto oboru kariéru a celoživotně chová vášeň pro textilní umění jsem dlouho snila o tom, že dílo z Thajska obleče Pražské Jezulátko a uvidí ho lidé z celého světa. Dnes mohu s hrdostí říci, že se mi tento sen splnil,“ řekla Piyanut Jingjit a dodala: „Rychlost, s jakou kostel Jezulátko oblékl do nového roucha, předčila mé očekávání. Věřím, že se vedení RMUTT a návrhářský tým bude moci Pražskému Jezulátku v pražském kostele brzy poklonit,“ neskrývala radost Piyanut Jingjit.
Na realizaci oblečku pro sošku a kněžských rouch spolupracoval koordinační tým RMUTT složený ze zástupců tří fakult. Fakulta textilní TUL byla důležitým konzultantem při tvorbě rouch Jezulátka a úzce spolupracovala s kostelem Panny Marie Vítězné. Obleček s použitím prvotřídních hedvábných vláken bezplatně vyrobila firma PASAYA. Vnitřní krajkovou sadu pro výstřih a rukávy zdarma vyrobila společnost Gemma Knit. Na projektu spolupracovalo také Thajské velvyslanectví v Praze a Velvyslanectví České republiky v Bangkoku.
„Úspěch projektu by nebyl možný bez podpory vedení obou univerzit. Proto bych ráda ocenila rektora Sommaie Pivsa-arta a rektora Miroslava Brzezinu. Jde zároveň o výsledek úsilí více než třiceti lidí, kteří přispěli svými odbornými znalostmi a obětavostí k zajištění úspěchu projektu, jehož realizace trvala déle než sedm měsíců,“ vzpomněla Piyanut Jingjit. S vedením RMUTT a návrhářským týmem by se ráda Pražskému Jezulátku osobně poklonila.
„Výroba rouch skloubila technologický um a návrhářskou invenci, přitom se musely dodržet liturgické zásady. Největší díl práce odvedla thajská strana, mě však velmi těší, že se naše univerzita mohla na přípravě rouch pro tak významný náboženský symbol podílet,“ uvedl rektor TUL Miroslav Brzezina.
Děkan Fakulty textilní TUL Vladimír Bajzík vnímá skutečnost, že kostel Jezulátko oblékl do nového roucha za velkou čest pro fakultu i univerzitu. Zároveň připomněl, že výroba oblečku představovala uměleckou a technickou výzvu. „Je také příkladem toho, jak mohou dvě vzdálené instituce propojit své tradice a dovednosti. Využití oblečku je významnou poctou pro obě instituce a dokladem, že současná textilní výroba může přispět k uchování tradic, které oslovují lidi po celém světě,“ řekl děkan Bajzík. A zmínil i duchovní rozměr projektu. „Význam oblečení Pražského Jezulátka přesahuje hranice náboženského a kulturního kontextu – jedná se o symbol duchovního spojení a mezinárodního kulturního dědictví, ale i náboženské tolerance, což bohužel v dnešní době stále ještě není samozřejmostí.“
Adam Pluhař
Další články v rubrice
TUL se vrací na pražský Gaudeamus. Nepřehlédnete nás
Po krátké pauze se Technická univerzita v Liberci vrací v plné síle na pražské výstaviště PVA Expo Letňany na veletrh Gaudeamus a ve dnech 20. až 22. ledna nás určitě nepřehlédnete. Zastavte se u našeho svítícího stánku, poznejte všech našich sedm...
Čte, vrací včas a vítězí: Anna Jirsová je Čtenářkou roku
Přibližně jednu knížku každých pět dní si loni půjčila Anna Jirsová v Univerzitní knihovně TUL a zvládla ji zase vrátit bez jediné upomínky. Se 72 výpůjčkami a navíc bez jediného „černého puntíku“ se stala Čtenářkou roku 2026. Univerzitní...
Zástupci TUL se připojili k oslavám 17. listopadu
Zástupci Technické univerzity v Liberci se v pondělí 17. listopadu připojili k uctění památky osudových událostí z let 1939 a 1989 a připomněli si Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva.
