Jak podnikat, vydělávat a přitom pomáhat lidem nebo životnímu prostředí? Přes 80 žáků a studentů už hledalo odpověď během prvních tří workshopů Byznys s duší, které připravila Ekonomická fakulta Technické univerzity v Liberci. Ta se letos stala po boku SPoint partner Libereckého kraje při Agentuře regionálního rozvoje (ARR) odborným centrem sociální ekonomiky v Libereckém kraji a své zkušenosti na poli sociálního podnikání začíná předávat i mladé generaci. Po úspěšném pilotu bude program nabízet i dalším školám.
Účastníci workshopů na ZŠ Broumovská v Liberci a Střední zdravotnické škole v Turnově poznávali v září sociální podnikání prostřednictvím konkrétních příkladů a především vlastní zkušenosti. Během devadesátiminutového programu diskutovali o problémech, které by stálo za to řešit, a sami navrhovali podnikatelské nápady, které by vedle ekonomického výsledku přinášely také společenský nebo ekologický užitek.
„Chceme mladé generaci ukázat, že sociální podnikání není charita a že zisk není sprosté slovo, pokud slouží dobré věci,“ říká garantka projektu Petra Rydvalová z Ekonomické fakulty TUL.
Zuzana Rengerová, kontaktní osoba pro sociální podnikání při ARR dodává: „Domníváme se, že nejlepší cestou ke změně způsobu myšlení v celé společnosti je právě vzdělávání dětí a mládeže. Pokud se s těmito principy seznámí žáci na základních a středních školách, získají přirozenou citlivost k potřebám svého okolí a vyroste z nich nová generace odpovědných podnikatelů a aktivních občanů.“
Podnikání, které má trojí prospěch
Sociální podnikání podle nich stojí na spojení tří oblastí. Podnik má být ekonomicky stabilní, zároveň ale přinášet prospěch lidem a životnímu prostředí. Právě tento princip, známý jako Triple Bottom Line, se snaží workshopy přiblížit mladým lidem prakticky a bez složité teorie.
Žáci a studenti na příkladu tří sociálních podniků z Libereckého kraje – Družstva TEXman, Levandulovně a KultiVaru zjišťují, jaký společenský, komunitní nebo ekologický problém konkrétní sociální podnik řeší, co nabízí zákazníkům a v čem se liší od běžné firmy. Poté sami hledají problém ve svém okolí a přemýšlejí, jak by se jeho řešení dalo proměnit v podnikatelský nápad. Vedle základní orientace v tématu si tak procvičují také kreativní a kritické myšlení, týmovou spolupráci, aktivní naslouchání nebo sociální inteligenci.
Do škol za žáky vyrážejí studenti TUL
Důležitou součástí projektu je vrstevnické učení. Samotná videa o sociálních podnicích natočili mladí z Dětské televize Liberec a workshopy vedou vyškolení studenti a čerství absolventi předmětu Sociální podnikání na EF TUL. Univerzita nyní plánuje vytvořit stálý studentský tým, který bude program dál rozvíjet a předávat téma mladším generacím. „Na Ekonomické fakultě zároveň dojde k vytvoření týmu studujících, kteří již předmět úspěšně absolvovali a budou v rámci vrstevnického vzdělávání šířit téma dál mezi mladší generace,“ popisuje docentka Rydvalová.
-2.jpg)
Současně bude Ekonomická fakulta spolu s ARR a příslušným odborem Krajského úřadu Libereckého kraje nastavovat systém, díky němuž se budou moci do programu zapojovat další školy. Počítá se s registračním systémem pro základní školy, především pro 8. a 9. třídy, a pro střední školy, který bude fungovat prostřednictvím ARR.
Fakultní tým nyní podle Petry Rydvalové připraví konkrétní termíny a kapacity workshopů a bude také řešit další rozvoj studentského lektorského týmu: „Máme ve spolupráci s Libereckým krajem a Agenturou regionálního rozvoje připravený návrh škol. Teď budeme domlouvat konkrétní nastavení systému.“
První zkušenost ze škol ukázala, že o téma je zájem. Na Střední zdravotnické škole v Turnově například pedagogové požádali rovnou o program pro dvě třídy. Workshop tam zapadá do výuky základů společenských věd nebo ekonomiky. Na základních školách se zase nabízí jeho využití například v občanské výchově nebo při praktické výuce finanční a podnikatelské gramotnosti. Obě školy také projevily zájem o exkurze do sociálních podniků.
TUL se sociálnímu podnikání věnuje dlouhodobě
Ekonomická fakulta TUL se sociálnímu podnikání věnuje systematicky od roku 2009. Vedle výuky se tým Petry Rydvalové zabývá také výzkumem a spolupracuje s veřejnou správou a praxí.
Projekt Byznys s duší má zároveň šířit povědomí o podstatě sociálního podnikání – z výzkumů na Ekonomické fakultě podle Elišky Valentové jednoznačně vyplývá, že informovanost o principech sociálního podnikání je v České republice velmi nízká: „Široká veřejnost a bohužel často i sami představitelé samospráv si podstatu tohoto konceptu pletou s chráněnými dílnami a nevnímají sociální podniky jako rovnocenné, tržně udržitelné partnery. Šířením osvěty proto pomáháme budovat sociální kapitál a lokální odolnost – tam, kde lidé rozumějí významu podpory místních dodavatelů, se každá koruna v regionu otočí vícekrát a region je pak mnohem odolnější vůči krizím.“
Nově vydaná e-publikace Byznys s duší: Sociální inovace jako klíč k ekonomické a společenské odolnosti kolektivu autorů přibližuje sociální podnikání, sociální inovace, lokální rozvoj nebo možnosti spolupráce obcí, firem a dalších aktérů. Publikace je popularizační a volně dostupná online.
Aktivity univerzity navazují také na letošní memorandum o spolupráci v oblasti sociální ekonomiky, které TUL podepsala s Ministerstvem práce a sociálních věcí, Agenturou regionálního rozvoje a organizací TESSEA ČR. Technická univerzita v Liberci se tak stala klíčovým partnerem při rozvoji sociální ekonomiky v regionu. Psali jsme.
Adam Pluhař
Další články v rubrice
TUL se na tři dny stala centrem české matematiky a fyziky
Jak přilákat mladé lidi k matematice a fyzice? Jak promění umělá inteligence výuku i vědeckou práci? A jak zajistit budoucnost soutěží, které desítky let objevují matematické talenty? Také o těchto otázkách debatovali účastníci 21. sjezdu Jednoty...
Kniha mezi designem a uměním: dva pohledy, jeden čtenářský zážitek
Jak vzniká kniha od prvního nápadu po finální vazbu? A proč má smysl věnovat úsilí papíru v době obrazovek? O svůj pohled na knihu se v libereckém kulturně-kreativním a komunitním centru Linserka podělily s posluchači grafická designérka Sára...
Šperk pro hrdiny, kteří mění dětské osudy
Vzdát hold náročnému a „neviditelnému“ poslání pěstounů netradičním šperkem se rozhodla mladá designérka Ludmila Těmínová. Originální autorské dílo a bakalářská práce „Šperk jako pocta“ této absolventky oboru Návrhářství skla a šperku na Fakultě...
