Fyzikální špičky na TUL. Představily černé díry i altermagnety

Na konferenci zazněly také přednášky o jaderných hodinách využívajících thorium-229 uvězněné v krystalu nebo o gravitačních vlnách a černých dírách. Tomáš Šikorský z Katedry chemické fyziky a optiky Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy představil výzkum jaderných hodin, zatímco profesor Jiří Podolský z téže fakulty posluchače provedl historií předpovědí a detekce gravitačních vln.

„Pan profesor Podolský nejen poutavě shrnul historii předpovědí a i detekce gravitačních vln, ale i komentoval vlastní podíl na teorii černých děr, které s gravitačními vlnami úzce souvisí,“ přibližuje profesor Hulicius.

Od kvantových materiálů k energetice

Přednášky dalších vědců ukázaly, jak široké spektrum témat dnes fyzika zahrnuje. Josef Šivic z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT se věnoval strojovému učení při fyzické interakci. Martin Gmitra z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích představil spintroniku ve dvourozměrných materiálech, konkrétně v grafenu a van der Waalsových heterostrukturách.

Pozornost patřila také fotovoltaice. Antonín Fejfar z Fyzikálního ústavu AV ČR shrnul současný stav a perspektivy křemíkových solárních článků, Naďa Mrkývková ze Slovenské akademie věd představila výzkum perovskitů, organických molekul a hybridních polovodičů pro fotovoltaiku.

Domácí Technickou univerzitu v Liberci zastoupil Miroslav Černík z Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace (CXI TUL) s přednáškou o využití fyziky v environmentálních nanotechnologiích.

Odborný program doplnily příspěvky o holografické endoskopii pro neurovědy, klimatologických modelech, neutronových reakcích pro pokročilé jaderné technologie nebo fyzikálních aspektech spouštění třetího bloku jaderné elektrárny Mochovce. Přednášky a diskuse tak propojily základní výzkum s tématy, která mají dopad na další rozvoj technologií i každodenní život.

Konference ale nebyla jen přehlídkou vědeckých výsledků. Její význam spočívá také v možnosti osobního setkávání odborníků z různých pracovišť a oborů, sdílení zkušeností a navazování nových kontaktů. Vedle zvaných přednášek proto program zahrnoval také posterová sdělení a diskuse, do nichž se zapojili i mladí vědci.

Energetika i chybějící učitelé fyziky

Součástí konference byly dva kulaté stoly přístupné také veřejnosti. Diskuse kulatého stolu zaměřeného na energetiku přivedla ke společnému stolu odborníky na energii z jádra, fotovoltaiku, klimatologii i fúzi. Nechyběl ani předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek. Diskusi moderoval Eduard Hulicius.

Při panelové diskusi zacílené na vzdělávání a budoucnost výuky fyziky hledali diskutující odpověď na otázku, jak přilákat ke studiu fyziky nové učitele a jak podpořit ty, kteří už ve školách učí.

Debatu moderoval docent Jiří Dolejší z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Mezi panelisty byli rektor Univerzity Hradec Králové Jan Kříž, didaktička Věra Koudelková, vedoucí Katedry chemie FP TUL Josef Šedlbauer a slovenský didaktik Marián Kireš z Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích. Na konferenci se k nim připojil také Hynek Němec z Fyzikálního ústavu AV ČR.

„Naší ambicí nebylo identifikovat kritické problémy českého či slovenského školství a navrhnout jejich řešení, ale seznámit se vzájemně se situací, problémy a aktivitami, které se snaží situaci zlepšovat. Omezili jsme se na vzdělávání ve fyzice,“ vysvětluje docent Jiří Dolejší.

Diskuse se dotkla nedostatku aprobovaných učitelů fyziky, nových rámcových vzdělávacích programů i možnosti propojit fyziku s dalšími přírodovědnými předměty v rámci výuky Science. Panelisté se zabývali také péčí o talentované žáky a možnostmi, jak více propojit školy s vědeckými pracovišti. Podle Dolejšího přitom řada příležitostí k exkurzím a stážím zůstává nevyužitá.

„V celém průběhu diskuse několikrát zaznělo, že při vzdělávání není potřeba předávat jen poznatky, ale hlavně zvídavost,“ shrnuje docent Dolejší jeden z hlavních závěrů debaty.

Adam Pluhař