Se smutkem v srdci jsem přijal zprávu, že dne 23. ledna 2015 zemřel ve věku nedožitých osmdesáti tří let profesor Adolf
Melezínek, emeritní člen vědecké rady naší univerzity, její doktor honoris causa , emeritní člen akreditační komise vlády České
republiky a můj spolužák z fakulty.
Pocházel z rodiny vídeňského Čecha, železničáře, který se po druhé světové válce vrátil s rodinou do Prahy. Zde Áda vystudoval elektrotechnickou průmyslovku a pak ČVUT, fakultu elektrotechnickou, kde promoval v roce 1957. Již jako student učil externě na průmyslovce, po promoci tam několik let působil a pak přešel na tehdejší Ústav rozvoje vysokých škol při ČVUT. Zde učil teorii elektrotechnických předmětů a prakticky učil v tehdejších kurzech pedagogického minima pro inženýry.Po roce 1968 se nemohl vyrovnat s projevy normalizace a vrátil se do rodné Vídně. Zde pracoval nějakou dobu u firmy Siemens
Výrazný zlom v jeho životě byl rok 1970, kdy byla založena nová univerzita v rakouském Klagenfurtu . Ada Melezinek přišel s návrhem humanizace inženýrského vzdělávání, spojeného s propracovaným systémem pedagogického vzdělávání techniků- učitelů. Díky němu v Klagenfurtu vzniklo významné pracoviště . S tím souvisí i jeho role zakladatele, dlouholetého presidenta a doživotního čestného presidenta mezinárodní společnosti IGIP, (Internationale Gesellschaft fur Ingeniuerpadagogik).
Hned po sametové revoluci se Adolf Melezínek rozjel do Prahy a dalších měst, kde byly technické vysoké školy. V Liberci jsme se setkali jako spolužáci a současně zde profesor Melezínek objevil svého žáka z průmyslovky Vojtu Konopu. Naše univerzita se stala jedním z prvních členů české pobočky IGIP a je tomu tak dodnes.
To, co pro nás prof. Melezínek udělal v době po revoluci, se nedá snad ani vyjádřit. Byly to desítky pozvání na konference, semináře i osobní návštěvy a to vše hradila rakouská strana. Stal se členem naší vědecké rady a udělení titulu Doctor honoris causa bylo jen malou splátkou za to, co pro nás udělal.
Již od vysokoškolských studií byl v ročníku přirozenou autoritou, je autorem více než deseti knih z oblasti elektrotechniky a radiotechniky, nespočetně článků z oblasti teorie vzdělávání , v prestižním nakladatelství Springer vyšla ve více vydáních jeho kniha Inženýrská pedagogika.
Osobně byl profesor Melezínek přímý, čestný, nesmírně obětavý a pracovitý člověk. Měl též pilotní oprávnění a nezapomenu na jednu návštěvu Klagenfurtu spolu se Zdeňkem Kovářem a Rudou Andělem. Áda nás zavezl na letiště, posadil do malého letadla a vyletěl s námi nad nádhernou krajinu Korutan. Vše bylo v pořádku až do chvíle, kdy předal řízení Zdeňkovi Kovářovi, který nikdy jako pilot nelétal. Byla ve mne malá dušička, ale po chvíli se ujal řízení Áda a hladce jsme přistáli.
Čest jeho památce
Jiří Vacek
Další články v rubrice
TUL se na tři dny stala centrem evropského vzdělávání seniorů
Technická univerzita v Liberci hostila poprvé setkání členů evropských institucí, jež se věnují vzdělávání seniorů. Zástupci organizace EFOS na TUL mimo jiné probírali připravovaný evropský projekt environmentálního vzdělávání, který by propojil...
Umělá inteligence ve školách jako dobrý pomocník, ale zlý pán
Na skvělé možnosti AI a konkrétní užitečné pomocníky, ale i temná zákoutí upozornila konference Umělá inteligence do škol dvě stovky pedagogů z Libereckého kraje. V aule Technické univerzity v Liberci konferenci uspořádal projektový tým EDIH...
V libereckém Ideathonu zvítězily projekty s virtuální realitou pro Crystal Valley a výuková aplikace pro iQLANDII
Aplikace s rozšířenou realitou pro Crystal Valley, která dokáže zaujmout návštěvníky z celého světa, přinesla vítězství dvojčlennému týmu z Technické univerzity v Liberci v maratonu nápadů soutěže Liberec Ideathon. Dvojice bodovala ve...
