Petr Lenfeld bude muset provést fakultu úskalími legislativních změn

Profesor Lenfeld představil dnes akademické obci své vize o budoucím fungování fakulty strojní. Pokud tento jediný kandidát na děkana ve volbách uspěje, naváže na své první funkční období a povede fakultu strojní do začátku roku 2022.

Pokud v únoru stane opět v čele fakulty, bude moci Petr Lenfeld rozdělit svůj celkem osmiletý mandát děkana na dvě části – před novelou vysokoškolského zákona a po novele. V době končícího prvního mandátu se nachází lehce za zlomem mezi oběma etapami.

Do své dnešní kandidátské prezentace před akademickou obcí fakulty proto nemohl nezahrnout body, které si „vynucuje“ právě novela zákona o vysokých školách.

Jedním z těchto bodů je i přechod ze studijních oborů na studijní programy. Motivací k tomuto kroku je snaha zpřehlednit nabídku studia, a to nejen pro domácí uchazeče o studium, ale i ty zahraniční.

Petr Lenfeld proto dnes v této souvislosti hovořil o tom, že se zasadí o mezioborové pojetí studijních programů. „Některé programy budou mezikatederní a umím si představit i mezifakultní studium. Obecně bychom měli prosazovat to, aby na TUL takové programy vznikaly. Univerzitě by to dávalo možnost efektivněji vést výuku a výsledkem by byli univerzálnější studenti s širším záběrem znalostí,“ řekl dnes na setkání akademické obce děkan fakulty a dále uvedl v této souvislosti, že si dokáže představit situaci, kdy na univerzitě bude například jedna katedra matematiky zajišťovat výuku tohoto předmětu na všech fakultách.

K tomuto bodu na závěr také dodal, že propojování akademického prostředí by mohlo vyústit i ve spojení fakulty strojní s fakultou mechatroniky, informatiky a mezioborových studií. „Jsme na sobě charakterem studia závislí, jedna fakulta nemůže bez odbornosti druhé existovat, byl by to tedy logický krok, ke kterému někdy v budoucnu může dojít,“ dodal Petr Lenfeld.

Při sestavování studijních programů chce děkan také více zohledňovat požadavky průmyslové praxe. Připomněl, že již nyní mu zpětnou vazbu o potřebách firem poskytuje Průmyslová rada fakulty strojní, která je odborným poradním orgánem děkana. Pomoci by měla také reflexe absolventů.

Při koncipování programů je ovšem potřeba, jak řekl dále, reagovat na připomínky studentů vyslovené například prostřednictvím studentského hodnocení kvality. „To v nedávné době proběhlo a reakce studentů byly mnohdy velmi konkrétní a také velmi otevřené. Cením si toho, vyvodil jsem z toho s vedoucími kateder již některá opatření a další připomínky beru jako podněty k obsáhlejší diskuzi,“ uvedl profesor Lenfeld.

Bodem jeho prezentace, který je také odvislý od novely zákona, je navyšování počtu studijních programů vyučovaných v angličtině.

„Je to také jedna z cest jak čelit nepříznivému demografickému vývoji. Měli bychom více vyučovat v angličtině, abychom mohli přijímat více studentů ze zahraničí,“ řekl děkan Lenfeld. Dodal ovšem, že tuto vizi nesdílí všichni vedoucí kateder. „Někteří z nich namítají, že nejsou schopni zaručit kvalitu výuky také v angličtině. To by byl problém, protože ti studenti si za studium zaplatí, a budou proto na kvalitu služby, kterou si platí, citliví.“

Bod volebního programu, který si nežádá novela, a který je čistě tématem naší univerzity, je budoucnost Ústavu pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace TUL (CxI). Došlo na něj také v diskuzi po prezentaci kandidáta. Podle profesora Lenfelda je CxI dobrá značka a nebylo by dobré ji rušit.

„Platí původní dohoda, kterou jsme s ředitelem CxI Petrem Tůmou uzavřeli už v roce 2015 o způsobu, jak dělit výsledky výstupů z grantů, patentů a aplikovaného výzkumu.  Moje představa je, že po skončení udržitelnosti projektu Ústavu v roce 2018 se těžké laboratoře, které tam přestěhovala fakulta strojní z dílen budovy E, vrátí zpět pod fakultu,“ řekl Petr Lenfeld. Podle něj na CxI velmi dobře pracuje oddělení grantové podpory. Umím si představit, že toto oddělení bude administrovat projekty pro všechny fakulty, dodal.

Tématem i pro diskuzi byla věda a výzkum na fakultě. Děkan připomněl, že zásadní změny hodnocení vědy a výzkumu přináší tzv. Metodika 17+. „Podle této metodiky budou brány v potaz pouze excelentní výsledky a publikace, a i proto chci naše vědce do špičkového výzkumu motivovat,“ uvedl.

S tím souvisí i otázka projektů. Podle Petra Lenfelda se za posledních zhruba deset let zcela otočil poměr příjmů fakulty z peněz za výuku a peněz plynoucích z projektů z někdejších 70:30 na dnešních 30:70. „Podobné je to i na jiných školách. Fakulta strojní nemá problémy s množstvím řešených projektů, problém ovšem je, že podle nových pravidel se snižují pracovní úvazky vědců z 1,5 na 1,2 a předpokládá se pokles na 1,0. Proto je potřeba podávat co nejkvalitnější projekty a pokud možno projekty se zahraničními partnery. S tím opět souvisí i snaha získávat studenty ze zahraničí.“

Fakultní senát přistoupí k volbě děkana ve středu 13. prosince ve 13.00 hodin. Petr Lenfeld ještě před tím, ve středu 6. prosince, představí svůj program na společném zasedání Vědecké rady a Akademického senátu FS TUL. Volební program Petra Lenfelda najdete zde.

-red-

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

dfsf.jpg

Novou kvestorkou TUL je Martina Froschová

Absolventka naší ekonomické fakulty působila posledních 14 let na pozici asistentky kvestora Technické univerzity v Liberci. Zná tedy velmi dobře univerzitní prostředí i příslušnou legislativu.

15. 3. 2024 | Lidé | 540