ROZHOVOR. V jaké zdravotní kondici je populace naší země a jaké využití mají GIS systémy v hygienické službě? Na to jsme se ptali ředitele Krajské hygienické stanice Libereckého kraje, proděkana naší fakulty zdravotnických studií a bývalého hlavního hygienika ČR Vladimíra Valenty, se kterým jsme se setkali začátkem září na konferenci „Ochrana veřejného zdraví a GIS“.
Krajská hygiena sídlí pár metrů od nás, přesto asi málokdo na univerzitě tuší, co všechno se v té vile na druhé straně ulice děje. Co dnes zajišťuje hygienická služba?
Hygienická služba je orgán státní správy, její působnost je dána zákonem o veřejném zdraví a je velmi široká. Zahrnuje oblast životního prostředí, pracovního prostředí, oblast stravování, boj proti infekčním nemocem, je tu široká oblast podpory zdraví, zdravotní politiky a strategie a vytyčení priorit v této oblasti, sledování zdraví v populaci, problematika hluku a tak dále.
Jedním z našich úkolů je provádět tzv. státní zdravotní dozor, tedy sledujeme, zda jsou v těchto oblastech dodržovány předepsané činnosti a vyhodnocujeme rizika dopadu na veřejné zdraví. To je tak 4.000 až 5.000 dozorových činností za rok a k tomu cca 2.500 šetření v ohniscích nákaz, kde nařizujeme opatření, která mají zabránit dalšímu šíření.
Podle zákona také vydáváme stanoviska o možných dopadech na veřejné zdraví ke stavebním záměrům, k plánovaným změnám v technologické nebo dopravní infrastruktuře či k územním plánům. Ročně v Liberci posoudíme asi 3000 stavebních a projektových dokumentací.
Také kontrolujeme předměty denní potřeby nebo běžného užívání, například hračky pro děti do jednoho roku, kosmetiku, nádoby, které přijdou do kontaktu s pitnou vodou nebo potravinami, a vydáváme o negativních nálezech zprávy, které publikujeme i na našem webu, aby veřejnost ty informace mohla najít.
Práce hygienika je každý den jiná, je velice pestrá a za ta léta v hygienické službě mě nepřestává bavit.
Také řešíte stížnosti od lidí. Kolik se jich ročně sejde?
Liberecké pracoviště prošetří ročně tak 300 až 400 stížností od veřejnosti. Jedná se nejčastěji o oblast veřejného stravování.
V kolika lidech to všechno stíháte a jaké profese u vás pracují?
Na Krajské hygienické stanici Libereckého kraje se sídlem v Liberci pracuje asi sto lidí, osmdesát z nich jsou odborní pracovníci a ti musejí mít zdravotnické vzdělání. Pracují u nás lékaři, doktoři přírodních věd, veterináři, ale také inženýři technických oborů a právníci.
Je tu vize otevřít obor zaměřený na ochranu veřejného zdraví na naší fakultě zdravotnických studií, jejímž jste pedagogem a proděkanem?
Ochrana veřejného zdraví je součástí curricula u všech oborů vyučovaných na naší fakultě. Absolventi také pracují u nás a studenti na naší hygienické stanici běžně řeší své bakalářské práce. Takže návaznost tu je a nový obor by měl na liberecké univerzitě své místo. Zvlášť když nejbližší fakulty poskytující vzdělání v tomto směru jsou až v Ostravě a Českých Budějovicích. Nicméně v dohledné době u nás obor zaměřený na hygienu asi nebude. Pokud se podíváme dál do budoucna, vyloučené to není a byl bych za to rád.
Hygienická služba sleduje zdraví populace, jaké problémy nás sužují?
Jsou to jednoznačně civilizační choroby. Po válce jsme zavedli tuhý boj proti infekčním onemocněním a byli jsme v tom velmi úspěšní, v 50. a 60. letech jsme patřili ke špičkám v délce dožití. Ale nesoustředili jsme se tolik na další oblasti veřejného zdraví, ať to jsou nádory, nebo choroby kardiovaskulárního systému, které jsou dnes v populaci, bohužel, velmi rozšířené. V pomyslném žebříčku zdravotního stavu v Evropě jsme se dostali minimálně do druhé poloviny a střední délka života v České republice je výrazně nižší než třeba v Německu, Holandsku nebo ve Švédsku. Posledních deset let po revoluci se nám ji sice podařilo trochu prodloužit, ale délka života ve zdraví zůstala stejná. To znamená: prodloužili jsme život v nemoci. Toto opomenutí budeme dlouhodobě napravovat. Po revoluci byl proto přijat nový zákon o podpoře veřejného zdraví a na prevenci, sledování životních podmínek a sledování životního prostředí se klade už větší důraz, ale výsledek této naší práce se dostavuje až s velkým zpožděním.
Je potřeba také začít u mladé generace, která je málo aktivní. I to je problém, který hygienici řeší?
Bezpochyby. Diabetes druhého typu byla ještě před pár lety nemoc stáří, dneska ji mají běžně děti. Je to způsobeno obezitou a nedostatkem pohybu. Podpora pohybu je jedním z cílů, který máme vytyčený v rámci liberecké krajské politiky. Řešíme využívání hřišť, budování cyklostezek a podobně. To je už spíše politická práce a hygienik je tu od toho, aby nabídl názor či data a poradil.
K čemu využíváte v hygienické práci GIS systémy?
Předně do GIS systémů ukládáme data a spravujeme je. Dále nám umožňují dělat analýzy, například i velmi užitečné analýzy s překrytím na mapových podkladech. Díky tomu můžeme efektivněji vyhledávat zdroje hluku a znečištění nebo ohnisko nákazy. A třetí důvod – potřebujeme GIS systémy a data z nich pro koordinaci práce jak uvnitř hygieny, tak s dalšími organizacemi, třeba s hasiči. To jsme uplatnili například při známé metanolové aféře v roce 2012. V neposlední řadě nám takto zpracovaná data umožňují přehledně a srozumitelněji prezentovat naši práci.
Na konferenci jste kolegům říkal, že diskuze je nyní o tom, jak rozšířit GIS systémy v hygienické službě více. Co tomu brání?
Na jednotlivých hygienických stanicích je rozdíl ve vybavenosti softwarem a v proškolení. Výsledkem je stav, kdy využití potenciálu GIS systémů se liší podle zaměření a schopnosti konkrétních lidí pracovat s novými technologiemi. V tom vidím hlavní bariéru. Chce to sjednotit metodicky a vytknout si priority, podle nich pak plošně proškolit lidi, jde o systémový přístup. A to je také usnesení konference, na kterém jsme se s kolegy shodli. Totiž, že tyto změny nelze zavádět zdola, je to otázka pro hlavního hygienika či Státní zdravotní ústav, aby vytkli proud, kterým se využití GIS v hygienické službě bude ubírat.
Neuvažujete o návratu do pozice hlavního hygienika ČR?
Ne, neuvažuji. Jsem Liberečan, rodinu mám tady v Liberci, teď už i vnučky. A i když jsem měl v Praze bydlení, na spaní jsem si tam nezvykl, takže jsem prakticky denně dojížděl. Ale to se dá všechno překousnout, když člověka práce baví a mě bavila. Práce hlavního hygienika je ovšem do značné míry zdravotně-politickou prací, a to má další rozměry. Chodíte obhajovat zákony do parlamentu, jednáte s poslanci, jednáte s lobbisty, kteří se snaží zákon, který připravujete, nějak upravit a vy si to musíte uhájit. Tady v Liberci je té politiky méně, navázal jsem tady na činnost, které se věnuju už 35 let, a jsem tu spokojen.
Děkuji za rozhovor.
O konferenci „Ochrana veřejného zdraví a GIS“, kterou spolupořádaly naše dvě fakulty, jsme psali více zde.
| Vladimír Valenta (*1958, Liberec) V roce 1983 vystudoval Lékařskou fakultu hygienickou Univerzity Karlovy v Praze, postgraduální studium zakončil v roce 2007 na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Od promoce pracuje v hygienické službě, nejprve v Jablonci nad Nisou, poté na Okresní hygienické stanici v Liberci, kterou také deset let vedl. Po ustavení krajů byl od roku 2001 ředitelem Krajské hygienické stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci (KHS v Liberci). V roce 2012 byl vládou na návrh ministra zdravotnictví Leoše Hegera jmenován hlavním hygienikem České republiky, v roce 2016 se nepřihlásil do výběrového řízení na tuto pozici a vrátil se na post ředitele KHS v Liberci. Od roku 2017 je také proděkanem pro vnější a zahraniční vztahy Fakulty zdravotnických studií TUL. Je ženatý, má dvě dcery a dvě vnučky, žije v Liberci. |
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Zájemci stáli fronty na zápis do registru dárců. Chtěli pomoci
Obrovský zájem nejen studentů provázel třídenní nábor pro Český národní registr dárců kostní dřeně, který probíhal na naší univerzitě. Akce reagovala na vlnu solidarity s malou Madlenkou, ale i tisíci bezejmennými pacienty, kteří naléhavě...
Čtenář roku hltá knihy o geografii místo detektivek
Letošním vítězem ankety Čtenář roku 2025 vyhlásila Univerzitní knihovna TUL Tomáše Bendla z katedry geografie fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické. Během roku si vypůjčil desítky svazků, aniž by měl jedinou upomínku.
Naši designéři znovu ozdobili Mercedes-Benz Prague Fashion Week
Studentky a studenti Katedry designu Fakulty textilní TUL dostali opět příležitost předvést svoji kreativitu na exkluzivní módní přehlídce během prestižní Mercedes-Benz Prague Fashion Week F/W25. Součástí studentského bloku byla i soutěžní módní...
