Kudy vede cesta k euru?

"Lady euro" Elena Kohútiková. Při přechodu Slovenska na euro prý v bance i přespávala

Na veletrhu International Day přednášela slovenská „Lady euro“ Elena Kohútiková o tom, jak jako viceguvernérka Národnej banky Slovenska zaváděla na Slovensku euro.

Přijetí jednotné evropské měny na Slovensku proběhlo k prvnímu lednu 2009 systémem „Big bang“, tedy společným překlopením hotovostních i bezhotovostních operací. Nedošlo ke zdražování zboží, ani ke zvýšení inflace, propadu HDP či pádu Slovenska do ekonomické krize, naopak.

O příběh zavádění eura na Slovensku se přišla s návštěvníky International Day, v úterý 6. listopadu, podělit žena, která byla v čele celého procesu jako viceguvernérka Národní banky Slovenska.

„Unikátní na Slovensku bylo to, že došlo k široké shodě o přijetí eura mezi ekonomy a politiky. Zavádění eura je projekt, který jde delší než jedno volební období a bez skutečného přesvědčení a nasazení politiků nemá smysl euro zavádět,“ uvedla Elena Kohútiková.

Podle ní bylo stejně důležité dobré povědomí o celé problematice ve společnosti, a aby celý proces probíhal velmi transparentně. Komunikační kampaň se zaměřila nejprve na podnikatele, pak také na širokou veřejnost.

„Měla jsem zřízenou on-line linku, kde jsem i v noci odpovídala lidem na dotazy spojené s eurem. Informační materiály jsme měli i v romském jazyce a osobně jsem s kolegy jela do romských dědin vysvětlovat, jak bude proces přijetí eura vypadat a co to přinese,“ řekla dále Kohútiková.

Veřejnost podle ní přijímala celý proces vstřícně. „Náš výchozí argument byl, že nejvíce obchodujeme se zeměmi eurozóny a je pro nás proto výhodné euro zavést. Je to jasné a firmy i lidé to pochopili.“

Přijetí eura pomohlo slovenskou ekonomiku nastartovat. Akademické studie očekávaly, že do roku 2011 vzroste HDP Slovenska o 10 %.

„Ve skutečnosti už efekt strukturálních reforem a přípravy na zavedení eura zvedly HDP Slovenska už v roce 2008 o přibližně 6 %,“ komentovala grafy Elena Kohútiková.

Na Slovensku proběhl celý proces podle Kohútikové hladce nejen proto, že měl podporu politiků, ale také díky dobrému načasování:

„Slovensko v té době procházelo reformou, reformoval se penzijní systém, vzdělávání, ekonomika. Taková konstelace byla pro zavádění a přijetí eura ideální.“

Největší obavy plynuly podle bývalé viceguvernérky Národní banky Slovenska z toho, že obchodníci využijí přechod na euro ke zdražování: „Na Slovensku vznikla velmi bedlivá společenská kontrola zdražování, kontroly prováděla samozřejmě také centrální banka, jakmile jsme někde zaznamenali takový případ, ihned jsme zakročili.“

Přijetí eura přineslo firmám snížení nákladů za kurzovní rozdíly a finanční transakce a pomohlo jim to rozšířit aktivity podnikání v zahraničí. Proto si rok po vstupu do eurozóny v rozsáhlém průzkumu 81 % firem přijetí eura pochvalovalo, mezi Slováky vládla 78% spokojenost s eurem.

„Lady euro“ ovšem na úterní přednášce v aule nezamlčela ani nevýhody vstupu do eurozóny.

„Přijetí eura přineslo Slovensku výdaje, se kterými jsme nemohli počítat. Souvisely s krizí v Řecku, když státy eurozóny musely odvádět vysoké částky do fondů ESFS a ESM. Zadluženost Slovenska se tím zvýšila, ale celý proces je dimenzován tak, že se každým rokem zadluženost Slovenska kontrolovaně snižuje.“

Na otázku z publika, zda by v případě větší ekonomické krize a kolapsu eura neměly výhodu státy, které si uchovaly vlastní měnu, Kohútiková, která dnes pracuje ve VÚB Bance, odpověděla:

„Ekonomiky jsou už tak integrované, že neexistuje v Evropě žádný pomyslný ostrov. Kolaps eura by jistě přinesl kolaps i národním měnám.“

International Day pořádá naše univerzita pravidelně jako veletrh pracovních, studijních a dobrovolnických příležitostí v zahraničí. Letos se představily Alliance francaise Liberec, British Council, DAAD, Czech-us, AIESEC, Dům zahraniční spolupráce a další, ale i Zahraniční oddělení TUL, které je spolu s Eurocentrem Liberec pořadatelem akce.

Součástí veletrhu je také soutěžní výstava posterů a fotografií z Eramus+ stáží našich studentů.

Radek Pirkl