Záhady mozku vysvětlil MUDr. Koukolík

Záhady mozku a lidské psychiky i v souvislosti s ekonomií nastínil dnes ve zcela zaplněném přednáškovém sále univerzitní knihovny Technické univerzity v Liberci František Koukolík ve svých dvou přednáškách na téma „Ekonomický mozek“ a „O lidské nátuře".

Známý neuropatolog, primář Thomayerovy nemocnice, publicista a popularizátor vědy a vědeckých přístupů MUDr. František Koukolík přijel do Liberce na pozvání katedry informatiky Ekonomické fakulty TUL.

Zabýval se otázkami týkající mi se lidské „přirozenosti“, neboli nátury, povahy, které se v posledních letech staly předmětem empirického výzkumu: „Jak se morálně rozhodujeme? Jsme spíše dobří nebo zlí? Proč jsme tak vražedně útoční a současně tak neuvěřitelně altruističtí? Proč spolupracujeme i s lidmi, kteří nejsou našimi příbuznými? Co se nám děje v hlavě, prožíváme-li něco jako zrakovou krásu nebo jako hudbu? Jak poznáme, že je člověku s nímž jsme dobře nebo zle? Jak je možné, že to s ním dokážeme prožít?"

Hovořil o vztahu mozku a chování, který je jedním z klíčových směrů jak základního, tak užitého výzkumu. Nastínil také rozdíly mezi mozkem „ekonomickým“ a „sociálním“. Klasická teorie ekonomické racionality, která říká, že lidé jsou sobecká individua starající se o svůj prospěch, jednající přísně logicky, trvale poměřující vklad se ziskem, má podle Koukolíka obrovské sociální a politické důsledky a není zřejmě pravdivá. Podle něj je nutné si mimo jiné položit otázku proč ve světě nemilosrdné soutěže o místo, potravu a partnery, ve světě. kde „rachy jsou jádrem života“ začnou někteří lidé spolupracovat dokonce za cenu vlastního poškození? Pro určité pochopení je podle něj dobré analyzovat situaci na burze –za jakých podmínek klesá a stoupá kooperace lidí.

Muzeální představy o lidské nátuře a povaze vztahů mezi lidmi podle Koukolíka již neplatí. "Že neplatí, dokazuje asi tak padesát let vývoje empirických věd, genetiky, neurobiologie, neurochemie, neurověd, které se zabývají lidskými poznávacími funkcemi a citovým životem, evoluční psychologie a dalších,“ řekl Koukolík. „Například hrubý náčrt lidského genomu i genomu mnoha dalších druhů života je totiž už znám a seznam roste rychle. Náčrty se v krátké době změní na podrobnou znalost. Ta během jedné dvou generací změní medicínu, nejdříve diagnostiku, léčení bohužel později, a s nimi pojišťovnictví, školství, právo, zemědělství i lesnictví, energetiku, stav životního prostředí, obranu i vnitro.“

Zajímavý názor má na podrazáky: „Trestat, a to velmi, velmi tvrdě. .Nejde jen o podrazáka, jde o signál skupině včetně možných budoucích parazitů. Řada druhů těchto chování je podmíněna geneticky, tedy evolučně danými neuronálními systémy. Spolupráci, trestání podrazáků a parazitů, fundamenty morálního cítění, pocit spravedlnosti a nespravedlnosti máme zřejmě vrozené, podmíněné evolučně, zadrátované natvrdo. Přicházíme s nimi na svět."

Za velká rizika současného světa označuje MUDr. Koukolík stres, který ovlivňuje děti již před narozením a způsobuje u ještě nenarozených dětí fyziologické změny - dívky mají sklony k depresím a chlapci k agresivitě. Takoví lidé pak mají méně šancí uplatnit se na sociologickém i ekonomickém řebříčku a jejich stres se tak stupňuje. Lidé se mohou ocitnout v bídě, která způsobuje změny v mozku: „Ohlupuje a prohlubuje deprese, které se postupně staly na jednu z nejčastějších příčin úmrtí“.

MUDr. Koukolík jako vždy přinutil své posluchače k přemýšlení…..

J. Kočárková