Veřejnou přednášku v rámci cyklu "Žité dějiny" pod názvem Setkání s pamětníky politických událostí pořádala dnes katedra historie FP TUL ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci a Vzdělávací nadací Jana Husa uspořádala Pozvání přijali liberečtí disidenti a signatáři Charty 77 Jiří Fajmon a Leoš Mayer.
Oba pamětníci přiblížili převážně mladým posluchačům a studentům tak zvanou dobu normalizace, od vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 až do sametové revoluce v listopadu 1989. „Na okupační tanky v Liberci i na sílící pocit nesvobody si pamatuji už jako čtyřleté dítě. Tehdy, 21. srpna 1968 přišla má matka do pokojíčku a řekla, že je válka,“ připomněl disident Jiří Fajmon. Dodal, že se hlavně v 80. létech aktivně zapojoval do odporu proti režimu a život mu zpříjemňovaly zprávy stanice Svobodná Evropa, setkávání s dalšími signatáři charty, sport a rocková hudba.
„Chtěl jsem dokonce založit rockovou kapelu. Ale v Hrádku nad Nisou, odkud pocházím, mi záměr tamější komunisté hned zatrhli. Přesto, ve druhé polovině 80. let už bylo znát, že doba změn přichází. Mezi naše obyvatele pronikly především ohlasy z polského hnutí Solidarita,“ připojil Fajmonův kamarád, disident Leoš Mayer. Dodal, že sametovou revoluci a její svobodu přivítal s nadšením, které ale rychle opadlo. „Za to, co tu teď je, jsme opravdu nebojovali. V minulém režimu převládalo fízlovství a donášení. Po sametové revoluci nastala doba rozkrádání s požehnáním politiků,“ upozornil bývalý disident.
Další přednáška z cyklu Žité dějiny se uskuteční opět za měsíc.
Pavel Smrž
Další články v rubrice

Písně studentů a příběhy pamětníků oslavily konec války
Příběhy konce druhé světové války v Československu, kde umlkly zbraně jako poslední místo v Evropě, připomněl 14. května v komponovaném pořadu sborů Bohemia Chór a Aurea Rosa při Fakultě přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL. V kostele svatého...

Duhový most dal naději a propojil smysly i dvě fakulty
Světelná instalace, zpěv, mluvené slovo, tanec a prostor kostela sv. Josefa na Hrubé Skále spojily dvě fakulty a daly vzniknout jedinečnému zážitku. Tím byl Duhový most – experiment, jenž zkombinoval světelnou symboliku s písněmi, které odkazovaly...

Knihy našich pedagogů nadchly porotce Magnesie Litery
Hned dvě knihy akademiků z Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL jsou v širší nominaci nejprestižnější soutěžní přehlídky tuzemské literatury Magnesia Litera. Kateřina Portmann a kolektiv katedry historie zaujali porotce knihou Návrat...