Veřejnou přednášku v rámci cyklu "Žité dějiny" pod názvem Setkání s pamětníky politických událostí pořádala dnes katedra historie FP TUL ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci a Vzdělávací nadací Jana Husa uspořádala Pozvání přijali liberečtí disidenti a signatáři Charty 77 Jiří Fajmon a Leoš Mayer.
Oba pamětníci přiblížili převážně mladým posluchačům a studentům tak zvanou dobu normalizace, od vpádu vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 až do sametové revoluce v listopadu 1989. „Na okupační tanky v Liberci i na sílící pocit nesvobody si pamatuji už jako čtyřleté dítě. Tehdy, 21. srpna 1968 přišla má matka do pokojíčku a řekla, že je válka,“ připomněl disident Jiří Fajmon. Dodal, že se hlavně v 80. létech aktivně zapojoval do odporu proti režimu a život mu zpříjemňovaly zprávy stanice Svobodná Evropa, setkávání s dalšími signatáři charty, sport a rocková hudba.
„Chtěl jsem dokonce založit rockovou kapelu. Ale v Hrádku nad Nisou, odkud pocházím, mi záměr tamější komunisté hned zatrhli. Přesto, ve druhé polovině 80. let už bylo znát, že doba změn přichází. Mezi naše obyvatele pronikly především ohlasy z polského hnutí Solidarita,“ připojil Fajmonův kamarád, disident Leoš Mayer. Dodal, že sametovou revoluci a její svobodu přivítal s nadšením, které ale rychle opadlo. „Za to, co tu teď je, jsme opravdu nebojovali. V minulém režimu převládalo fízlovství a donášení. Po sametové revoluci nastala doba rozkrádání s požehnáním politiků,“ upozornil bývalý disident.
Další přednáška z cyklu Žité dějiny se uskuteční opět za měsíc.
Pavel Smrž
Další články v rubrice
Dělí je od sebe stovky kilometrů, ale spojily je české písně a tradice
Nejstarší pěvecký sbor české menšiny ve Vídni Lumír už pět generací hrdě nese národní tradice vtisknuté předky. A nyní tyto zkušenosti a nové impulzy mohli načerpat členové sboru Aurea Rosa Univerzity třetího věku TUL. Díky vzájemné spolupráci a...
Historik Rychlík boří svojí novou knihou také zažitá klišé o Slovensku
Ještě nikdy nenapsal český historik tak komplexní syntézu slovenských dějin, jakou letos v nakladatelství Vyšehrad vydal pod názvem Dějiny Slovenska profesor Jan Rychlík. Se členem katedry historie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL...
Získat akademiky? Často nadlidský úkol. I tento postesk zazněl na libereckém setkání senátorů osmi pedagogických fakult
Sehnat kvalitní akademické pracovníky, je stále těžší. Shodli se na tom zástupci akademických senátů pedagogických fakult osmi vysokých škol během jednání na TUL. Probírali ale také další nesnáze vysokých škol – jak akademiky motivovat k výzkumným...
