Při pohybu v lese má uniforma tmavozelené odstíny, v sušším a teplejším prostředí zesvětlá, to je základní princip, který se podařilo realizovat Martině Vikové z katedry materiálového inženýrství fakulty textilní. Děje se tak díky termochromním pigmentům v materiálu, ze kterého je „chameleoní“ uniforma vyrobena.
Jsou to dvě základní varianty kamufláže Armády České republiky: klasická „lesní“ s hnědými a zelenými odstíny a světlejší „pouštní“ varianta pro použití například na misích v sušším prostředí Afghánistánu.
„Světlejší varianta kamufláže je ovšem vzhledem ke stávajícím suchům čím dál aktuálnější i na našem území, kde například na vyprahlé louce bude voják lépe maskován v ,pouštníʻ než klasické ,lesníʻ verzi kamufláže,“ říká vedoucí vývoje docentka Martina Viková.
Termochromní pigmenty jsou nastavené tak, aby tmavě zelené ladění přecházelo do světlejšího při 37–40°C. Změna se může dít opakovaně a dlouhodobě. Jednou z výzev vývoje chameleoní kamufláže bylo stabilizování světlostálosti použitých pigmentů, tak aby dlouhodobě odolávaly slunečnímu záření. To se podařilo.
Použitou textilii s termochromními pigmenty opatřili naši vědci také voděodolnou vrstvou, která dobře obstojí v náročných terénních podmínkách.
S Armádou České republiky spolupracuje tým katedry na kamuflážích řadu let. „Už dlouhá léta jsme laboratoří pro rozhodčí měření barevnosti kamufláže. Pokud chce nějaká firma vyrábět kamufláž pro českou armádu, může v našich laboratořích ověřit barevnosti, které jsou přesně definované,“ říká docentka Viková a dodává, že naši odborníci byli také přizváni do armádní pracovní skupiny, která obranný kamuflážní systém našich vojsk navrhovala.
„Řekli jsme si, že parametry barevnosti kamufláže známe důkladně, chameleoními textiliemi, které mění barvy v závislosti na UV záření, teplotě, případně jiných faktorech, se zabýváme dlouhodobě, tak proč tyto naše znalosti nevyužít při vývoji proměnlivé kamufláže pro armádu,“ vysvětluje Martina Viková.
Na vývoji prototypů oděvů se po dva roky podílel celý tým katedry materiálového inženýrství Fakulty textilní TUL, který se mohl opřít také o výsledky unikátního pracoviště Laboratoře měření barevnosti a vzhledu vedeného profesorem Michalem Vikem. Na vývoji se podílely také studentky Marcela Pechová, Petra Honejsková a Nikola Ctiborová.
Prototyp oděvu předají naši vědci v těchto dnech Vojenskému výzkumnému ústavu, s. p., k testování a případné finalizaci návrhu. Zatím ho s velkým úspěchem představili na konci letošního května v Brně na Mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET 2019.
Radek Pirkl
Další články v rubrice

Zemřel Jaroslav Odvárka – významný chemik a osobnost spjatá s fakultou textilní
Navždy odešel docent Jaroslav Odvárka, významný expert v oblasti chemie a zušlechťování textilií. Většinu svého odborného života spojil s libereckou univerzitou, působil na ní téměř padesát let. Docent Odvárka se podílel také na vývoji...

Naši designéři znovu ozdobili Mercedes-Benz Prague Fashion Week
Studentky a studenti Katedry designu Fakulty textilní TUL dostali opět příležitost předvést svoji kreativitu na exkluzivní módní přehlídce během prestižní Mercedes-Benz Prague Fashion Week F/W25. Součástí studentského bloku byla i soutěžní módní...

Hráči Slovanu budou mít díky spolupráci s TUL a Hotboots nohy v teple
Fotbalisté Slovanu Liberec mohou jako první ligový celek využívat návleky s aktivním zahříváním a nanovrstvou od společnosti Hotboots, které byly vyvinuty na katedře hodnocení textilií Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci. Náhradníkům...