„Vzory afrických látek vyprávějí příběhy,“ uvedla Jana Jiroušková z Náprstkova muzea v Praze na přednášce Odívání v Africe na katedře oděvnictví FT TUL v úterý 23. října.
Nejen o tradičním způsobu a současných trendech odívání v Africe mluvila Jana Jiroušková, kurátorka africké sbírky v Národním – Náprstkově muzeu v Praze. Jako afrikanistka a historička dala své prezentaci široký rámec a přidala i osobní zkušenosti z pobytu v malijském Bamaku.
Na úvod pohovořila o zvycích, jídelníčku, rituálech, sídlech i mýtech obyvatel především západní Afriky. Soustředila se i na vyvracení či osvětlení „evropských“ mýtů o Africe.
„Stále se u nás setkávám s představou, že Afričané chodí nazí nebo spoře odění do listí a přírodních materiálů, případně kůže. S tím už se vůbec nesetkáte. Afričané, a především ženy, nosí krásné oděvy i doplňky a dbají o to, co mají na sobě. I prostí lidé chtějí mít oděv co možná nejupravenější,“ vyvrátila jednu ze zažitých představ Jana Jiroušková.
„Některé kultury neváhají využít jako oděv nebo doplněk cokoliv – třeba i nábojnice v místech stižených válečnými konflikty nebo třeba plastové kanystry,“ doplnila Jiroušková a doložila svá slova fotografiemi.
Před posluchače ve své prezentaci doplněné snímky a videy předestřela barevnou paletu afrických tradičních i moderních oděvů a jejich názvů. Adinkra, adire, bogolan nebo kente, to je jen stručný výčet názvů látek, o kterých byla řeč.
Například základ oblíbené látky kente tvoří 10 až 12 cm široké tkané pruhy, které se sešívají dohromady.
„Vzory kente mají svůj význam, vyprávějí nějaký příběh nebo nesou motto, kterému ostatní rozumí. Výřečný člověk tak může dostat kente se vzorem, který říká ,Není tajemství mezi dvěma lidmi‘,“ zasvětila posluchače do tajemství vzorů afrických látek Jana Jiroušková.
V následné diskuzi pak padl dotaz na význam barev v africkém odívání.
„Hnědá je barvou smutku, třeba hnědožluté bubu je opravdu smuteční oděv,“ uvedla příklad barvomluvy Jiroušková. Posluchače dále zajímalo, jakým způsobem se váže turban, jestli jsou u afrických mužů v oblibě spíše korpulentní ženy, nebo převládá kult štíhlých linií a otázka směřovala i k tomu, jak africké ženy v muslimských kulturách vnímají mnohoženství.
„Ženy se mužům, kteří mají více žen, smějí, považují je v podstatě za hlupáky. Bývá totiž pravidlem, že více žen se semkne v jakousi alianci, která se na muži něčeho neustále dožaduje a nedopřeje mu klidu,“ tlumočila Jiroušková vyslechnuté názory Afričanek.
Janu Jirouškovou pozvala katedra oděvnictví FT TUL spolu s řešiteli projektu 3P – Praxe pro praxi.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Oblečení, které myslí na budoucnost. Eco-Clothing Collection
Představte si oděv, který v sobě propojuje vědu, inovativnost, design i maximální udržitelnost a ohleduplnost k přírodě v celém životním cyklu. To vše v sobě skloubila Eco-Clothing Collection – výsledek výzkumného projektu, na kterém rok pracovala...
Co od sebe můžeme očekávat?
Sami si ji vymysleli, dali jí téma a sami ji uspořádali. Studentky a studenti katedry designu FT TUL a „Burg Halle“ zvou na česko-německou výstavu do Galerie N.
Recyklace textilu nás spojuje se značkou VUCH
Kabelky a peněženky značky VUCH nesou nově přívěsek z recyklovaného textilního kompozitu, který vyvíjela liberecká katedra hodnocení textilií. A nezůstává jen u drobných doplňků, z desky TXB si můžete pořídit i nástěnné hodiny.
