Kdo byl Vladimír Svatý, jehož jméno nese posluchárna E9?

Poslední anketní otázka T-UNI Online nás výsledky příliš nepřekvapila. Většina čtenářů netuší, kým byl Vladimír Svatý, po kterém je pojmenována rekonstruovaná učebna E9. Jednu z nejvýraznějších postav českého textilního strojírenství, známé především díky svému patentu na tryskový stav, T-UNI Online díky spolupráci s ředitelem Výzkumného ústavu textilních strojů Prof. Ing. Miroslavem Václavíkem, CSc. tímto představujeme.

Vladimír Svatý se narodil 19. září 1919 v Roztokách u Jilemnice jako páté dítě v rodině majitele tkalcovny. V Nové Pace chodil do školy a v roce 1938 tam ukončil maturitou i svá středoškolská studia. V průběhu studia prospíval velmi dobře a zvláště evidentní byl jeho zájem o konstrukci strojů. "Jednou při oběde, to mu ještě nebylo 17 let, překvapil otázkou, zda by tryska při tkaní unesla nit. To byl počátek tryskového stavu," píše ve svých vzpomínkách jeho sestra Eva Jiřičná. Na realizaci stavu pracoval v otcově tkalcovně v Roztokách, jejíž vedení s pomocí matky po otcově smrti převzal v roce 1944. Již v roce 1947 podal návrh na udělení patentu na tryskový stav.

Únor 1948 znamenal konec rodinného podniku a Vladimír Svatý byl i se stavem znárodněn a převeden do Nové Paky. "A začaly intriky. Patent byl sice udělen na jeho jméno, ale byl za symbolickou cenu jedné koruny prodán do strojíren ve Zlíně. Tam byl kosmeticky vylepšený prototyp vyroben a na jeho předvedení v obchodním domě Bílá Labuť byl pozván prezident Zápotocký, ale vynálezce nikoliv," vzpomíná sestra Eva.

Zasáhla však vyšší moc, jak to bývá. Tři inženýři nebyli schopni uvést stroj do pohybu. V noci přivezli Vladimíra do Prahy a díky tomu mohli stav předvést prezidentovi. Prezident Zápotocký přehlédl v popředí stojícího právníka, který dělal, co mohl, aby si patent přisvojil a obrátil se na Vladimíra. "Inženýrku, to je tvoje?" Ten přikývl. "S tím bys byl ve světě náramně bohatý. No, my ti také něco dáme."

Vladimír Svatý však byl v nemilosti pro svůj údajně buržoazní původ. Byl neustále prověřován, vyšetřován ve vazbě i na svobodě. Jeho odbornou práci však nebylo možno přehlédnout a tak se svým modelem vzduchového tryskového stavu prošel z Roztok přes Novou Paku, Červený Kostelec až do nově vzniklého Výzkumného ústavu textilní technologie v Liberci. Zde rozšířil výzkumnou práci i na prohoz vodním paprskem a stal se i přes dále přetrvávající politické šikanování uznávanou osobností v oboru textilního strojírenství. Prototyp prvního tkajícího vzduchového stavu na světě je dosud vystaven ve vstupní hale VÚTS.

S kolektivem, který se postupně rozrůstal až na 30 pracovníků, pokračoval v dalších výzkumných pracích na obouch typech tryskových prohozů. Vynález konfuzoru v roce 1956 převratně posunul hranice možností vzduchového prohozu. Oba tryskové stavy byly vyváženy na náročné západní trhy a v mnohatisícových počtech do zemí bývalého Sovětského svazu.Vzbudily zaslouženou pozornost předních světových výrobců textilních strojů.

V šedesátých letech přichází pod jeho vedením na svět skřipcový stav. Vladimír Svatý podal celkem 139 přihlášek vynálezů, téměř na všechny mu byla udělena autorská osvědčení, převážná část se realizovala v tuzemské či zahraniční licenční výrobě. Jediná přihláška vynálezu se zcela vymykala z oblasti textilního strojírenství: návrh nového způsobu vyplétání tenisových raket. Byl totiž velmi dobrým tenistou, měl výbornou fyzickou kondici a dokázal se plně odreagovat od náročné duševní práce. Měl rád hudbu, divadlo a poezii. Byl vynikajícím technikem, obchodníkem i manažerem.

Fakulta textilní TUL spolu s Výzkumným ústavem textilních strojů založila "Čestnou plaketu Vladimíra Svatého", která je udělována vynikajícím osobnostem v textilních vědách a textilním strojírenství.

Vladimír Svatý zemřel v roce 1986.

Jan Sůra

Další články v rubrice

Zůstaň v kontaktu s univerzitou

T-UNI Univerzitní časopis /
University Magazine

Nepřehlédněte
tipy redakce

IMG_5907-2.jpg

Významnou pražskou památku už čistí světlo

Oči tisíců turistů se už nemusejí dívat na nevzhledný zelený biofilm vrostlý do zdiva Malostranské mostecké věže Karlova mostu na levém břehu Vltavy. Zdivo prošlo v zasažených místech důkladnou očistou a dál už se bude čistit samo. Díky slunečním...

25. 3. 2024 | Věda a výzkum | 382