Univerzita reaguje na velký nedostatek účinných ochranných prostředků další inovací. Produkujeme filtry z nanomateriálu, které si lidé mohou vkládat do látkových roušek s kapsou. Nápad podstatně zvyšuje účinnost látkových roušek proti virům a především výrazně urychlí zásobování populace rouškami s účinnou nanovrstvou. Výrazně by v tom měla pomoci i výzva „Roušky s filtrem pro všechny“.
„Můžeme tak okamžitě ztrojnásobit svou dosavadní produkci obličejových roušek s nanotextilií,“ říká Josef Šedlbauer, vedoucí katedry chemie. „Filtry jsou navíc odolnější, takže vydrží zhruba dvojnásobnou dobu,“ dodává.
Nové zařízení, které v rekordním čase sestavil a vyladil tým katedry textilních a jednoúčelových strojů Fakulty strojní Technické univerzity v Liberci a které produkuje nanovrstvu pro roušky, je laboratorní zařízení optimalizované na rychlost výroby 3,5 metru materiálu za minutu na pásu o půlmetrové šíři. Za den tak vyprodukuje materiál na asi 6.000 roušek.
„Na filtry je potřeba mnohem méně materiálu než na celou roušku, navíc ubydou nevyužitelné odřezky, což také zefektivňuje produkci. Bavíme se asi o 20.000 filtrech do roušek denně,“ vypočítává Jaroslav Beran, vedoucí týmu, který zprovoznil a obsluhuje nanolinku. Ta je nyní v patentovém řízení. Nařezat materiál na obdélníčky filtrů je také mnohem méně časově náročné než šít celou roušku.
Jeden mezikrok přibývá, a to zatavení okrajů filtru tak, aby se při vkládání do kapes látkových roušek netřepil.
„Už jsme sehnali dvě vysokofrekvenční svářečky od externích firem, které promptně zareagovaly na naši výzvu. Pracuje se s nimi rychle,“ říká David Lukáš, který se svým týmem stojí za patentovanou technologií produkce nanovláken zvlákňováním roztoku polymeru střídavým proudem. Na principu této technologie pracuje nová nanolinka. Hotový nanomateriál podle něj mohou lidé vkládat do kapsy roušek, které si ušijí doma z bavlny či jiného materiálu.
Spouštíme web pro „rouškaře“
Inspirací jim může být například střih zveřejněný na webových stránkách rousky.tul.cz. Tam zájemci dále najdou videonávod na výrobu této roušky, shrnující zprávy o účinnosti filtračních vrstev a mnoho dalších informací k rouškám. Dostanou zde také odpovědi, které s výrobou roušek s kapsou souvisejí. Základní a vlastně jedinou podmínkou je dodržení velikosti kapsy na filtry o rozměru 15 x 20 cm. Web bude také sloužit jako kontaktní síť mezi firmami, které jsou schopné filtry produkovat z jiných materiálů, a lidmi, kteří látkové roušky šijí.
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Chráním tebe i sebe
Nanovrstva, kterou na TUL produkujeme, je optimalizována na 50‒90% záchyt částic o velikosti virů. Její použití je ovšem jednorázové. Bavlněná rouška nemá žádný účinný záchyt, zato si lépe poradí s vlhkostí a lze ji snadno vyprat a opakovaně používat.
„Rouška s nanovlákenným filtrem spojuje výhody obou. Večer dáte bavlněnou roušku do pračky nebo ji vyvaříte v horké vodě a filtrační nanovrstvu si vyměníte,“ říká Josef Šedlbauer. „Podle našich měření je účinnost bavlněné roušky s filtrační vrstvou srovnatelná s obličejovou nanorouškou,“ dodává David Lukáš.
Firmy zapojte se, lidé už šijí
Tento způsob výroby dostává do hry velké množství firem, které sice dokážou produkovat plošný nanomateriál nebo i jiný účinný filtrační materiál, ale nejsou uzpůsobeny na to, aby z něj vyráběly kompletní roušky.
„Přizpůsobit výrobu tomu, aby výsledným produktem byly obdélníčky textilie, není tak složité. Vyzýváme proto firmy, pojďte do toho. Je to způsob, jak zásadně zlepšit zásobování obyvatel plošně po celé republice rouškami s přidanou hodnotou účinných filtračních vrstev. Takové roušky chrání nejen ty okolo, ale mnohem účinněji chrání také jejich nositele,“ apeluje profesor Šedlbauer a dodává, že lidé v celé zemi už roušky šijí a jsou připraveni, teď je řada na firmách, aby dodávaly filtry.
TUL vyrábí materiál i roušky výhradně pro kraj
Technická univerzita v Liberci už více jak týden vyrábí pro Liberecký kraj okolo tisícovky roušek denně a další kilometry nanomateriálu, ze kterého pro kraj šijí roušky externí firmy. Nápad pomoci se zásobováním obyvatel těmito ochrannými prostředky vznikl spoluprací týmu katedry chemie fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické s týmem katedry textilních a jednoúčelových strojů fakulty strojní. Zapojila se také fakulta textilní, která na svých pracovištích šije roušky z bavlny nebo z materiálu, který je směsí nano- a mikrovláken.
Tisícovky roušek denně ale zdaleka nestačí pokrýt poptávku ani v kraji. Proto nyní naši vědci přicházejí s výzvou Roušky s filtrem pro všechny. Jak upozornil rektor TUL Miroslav Brzezina výzva má pomoci přenést iniciativu na firmy, které produkují netkané textilie, univerzita výrobu roušek a filtrů nemůže provozovat dlouhodobě.
„Odpovídáme v tyto dny na záplavu dotazů. Lidé se ptají, kde si mohou u nás roušky nebo materiál na filtry koupit. Těší nás důvěra, se kterou se veřejnost na Technickou univerzitu v Liberci obrací, chtěl bych však zdůraznit, že naše univerzita dodává veškerý materiál pod koordinací krajského krizového štábu pouze Libereckému kraji. Platí nouzový stav a je to závazek, který musíme dodržet," říká Miroslav Brzezina.
Radek Pirkl
Další články v rubrice
Novým děkanem ekonomické fakulty bude Marek Skála
Akademický senát Ekonomické fakulty TUL zvolil na svém pondělním zasedání Ing. Mgr. Marka Skálu, Ph.D., kandidátem na děkana pro příští volební období. Rektor souhlasí se jmenováním, nový děkan tak povede fakultu v letech 2025–2028.
Nový lab informované architektury zkoumá adaptivní fasády nebo dřevěné konstrukce v éře digitálního designu
Na výzkum v navrhování architektury a designu za pomoci nejmodernějších digitálních nástrojů intenzivněji cílí nová Laboratoř informované architektury na Fakultě umění a architektury TUL. V jejím čele stojí architekt Saman Saffarian, někdejší žák...
Nový lab informované architektury zkoumá adaptivní fasády nebo dřevěné konstrukce v éře digitálního designu
Na výzkum v navrhování architektury a designu za pomoci nejmodernějších digitálních nástrojů intenzivněji cílí nová Laboratoř informované architektury na Fakultě umění a architektury TUL. V jejím čele stojí architekt Saman Saffarian, někdejší žák...
